Komentáře

Nebudu se pouštět do nějaké větší polemiky. Každý vnímáme představení po svém. Někdo trpí, někdo nemá problém si ho užít i v současné podobě, ač viděl mnohokrát předchozí verze (v mém případě s ohledem na věk jen GoJácké, nikoli Vinohrady). Já jsem v té druhé skupině, byť některá negativa vnímám, ale i dřívější nastudování různá negativa měla (zejména v často více než problematickém obsazení sólových rolí, kde mi naopak současná verze přijde mnohem méně kvalitativně rozhoupaná). Ale co fakt nechápu, je kritika použití čísla 35602 v českém libretu. Moc si neumím představit, že by exponované pasáže zněly alespoň přijatelně, kdyby se tam představitelé JV snažili napchat 24601. A s ohledem na to, že myšlenka je v tom, že JV je vnímaný jako číslo, ne jako člověk, ne v tom, jestli to číslo je takové, nebo makové, fakt doufám, že si v ČR tuhle výjimku udržíme, pokud se dočkáme dalších nastudování. Už jen proto, že skvostně napsané libreto Zdeňka Borovce už tak dost dostává na frak v rámci různých povinných krácení díla (např. místo "život za Vás dám kdykoliv, jen díky Vám jsem opět živ" zbylo v aktuální verzi dost děsivé "život Vám dám, jen díky Vám...jsem opět živ", popř. se do úprav pustili sami herci a pak vznikají perly typu "půlnoc bez červánků" Moniky Sommerové. Ano i v Praze momentálně můžeme od Petra Gazdíka slyšet pasáže, které Zdeněk Borovec do libreta nepsal, a rozhodně to dílo nijak nezlepšuje. Docela bych chtěla vidět sebevraha, který by šel do rizika, že jeho práci diváci léta adorující texty ZB nikdy nepřijmou, a dobrovolně by se ujal napsání úplně nového libreta, do kterého by slavnou 24601 narval. Popř. tedy někoho, kdo bude chtít přepsat všechny pasáže, kde se ono číslo vyskytuje, aby to dobře znělo. Přeju fakt hodně zdaru.