Profil uživatele

Ryhop

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 8 % (71)
Jiří Koula: 10 % (130)
Michal Novák: 10 % (73)
Pavel Širmer: 10 % (121)
Helena Grégrová: 11 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.2.2011)
Tak tohle fakt ne. První půlka celkem dobrá, s (více či méně podařeným) vtipem a náznakem nějaké zápletky, ale postupně se jakýkoli obsah vytrácí a konec je vyloženě trapný - celé hlediště potichu sedělo a nevěřilo, že to je opravdu všechno a mělo by se začít tleskat...
(zadáno: 22.2.2011)
Kouzelné představení s vynikajícím Tesařem, řadou písniček s více či méně nostalgickým nádechem a několika výbornými nápady, ani jako "dospělák" jsem se nenudil. Tohle Dlouhé opravdu sedí.
(zadáno: 22.2.2011)
Ne tak dobré, dynamické a zábavné jako "Ve stanici nelze", ale pořád ještě dost zajímavý počin.
(zadáno: 11.2.2011)
Pokud by se na to chtěl někdo podívat na základě toho, že zná a má rád Polívkovu-Pechovu Poslední leč, tak ho důrazně varuju. Nedělejte to. Tohle je prostě mizérie, hlavně druhá půlka je (např. i kvůli většinové absenci předtím skvělé Chýlkové) neuvěřitelně nudná.
(zadáno: 5.2.2011)
Kabaret nejspíš nebude můj šálek kávy a ani (všeho) schopná sestava oblíbeného divadla mě o opaku nepřesvědčila. Dvě tři opravdu dobré písně, krásně ujetá minihra, ale taky pár vyloženě hluchých míst. Za celkem nešťastnou považuju scénu a nutnost koukat (z mé konkrétní pozice) prakticky celou dobu ostře vlevo vzhůru. Dost nepohodlné...
(zadáno: 5.2.2011)
Ohromně příjemná záležitost, několik opravdu dobrých výstupů, fajn výběr hudby.
(zadáno: 24.1.2011)
Pro mě trochu zklamání, že tento atraktivní námět nepřinesl vůbec nic nového nebo nečekaného. Z hereckého hlediska průměr. Dobrá atmosféra.
(zadáno: 24.1.2011)
Přesně ve chvíli, kdy jsem se začal trochu obávat, že se představení zacyklilo a nikam nevede, se ukázalo, že skutečně nikam nevede, ale velmi svěžím a zábavným způsobem. A pokud se člověk nechtěl jenom bavit skvělým herectvím, mohl se lehce zaobírat i těmi hlubinami, kde se vynořují úžasné pojmy jako horizont událostí nebo časoprostorové tentononc...
(zadáno: 13.1.2011)
Nevím... Určitě jsem rád, že jsem to viděl, už kvůli zamáčknutý slze nad vzpomínkou na nejeden večer strávený nad čtverečkovaným papírem s desetistěnkou v ruce. Mimochodem, Myšička by byl určitě skvělým Pánem jeskyně, až by si zažil příslušný postupy, s ním by byla radost i umřít... Moje oblíbená herecká sestava opět nezklamala, jen ta vlastní hra mi jako celek trochu skřípala.
(zadáno: 31.12.2010)
Hře v zásadě nemám co vytknout, Potměšil je výborný, přesto se mi předloha ve své písemné formě zdá o dost silnější (dočítal jsem už poněkud rozmazaný text). To ale může být efekt prvního zážitku...
(zadáno: 14.12.2010)
Stejně jako většina ostatních mám pocit, že to režisér přehnal s vlastní exhibicí, a kvůli tomu hra působí dost roztříštěně, na což nejsem z Dlouhé zrovna zvyklý. Ale výkon Vondráčka a Oltové se mi v druhé, přece jen kompaktnější půlce, velmi líbil.
(zadáno: 3.12.2010)
Velmi dobrá byla scéna s Advokátem (a Blockem), kde bylo všechno - absurdita, bezvýchodnost, sociopatičnost figur, a povedlo se tam vložit i slušnou porci humoru. Zbytek hry, s výjimkou hereckého výkonu Fingera a Pechláta, mě ale zklamal, neoslovil, nevyděsil, nepřekvapil...
(zadáno: 22.11.2010)
Stanko Milovič by jistě zaplesal, já bych ale na divadle přece jen rád viděl něco jiného než monolog. Aspoň v případech, které se vyloženě nabízely, mohlo dojít k nějaké interakci obou herců. Když už na jevišti oba byli...
Prostě mi to nesedlo, ač byl výkon zejména Martina Pechláta bezchybný.
(zadáno: 18.11.2010)
Skvěle zahraná velmi průměrná a zbytečně dlouhá hra. Neexcelovat v tom tři z mých nejoblíbenějších herců, tak bych absolutně nechápal výborné hodnocení tohoto díla, kde jde humor nějak divně proti dramatické lince, místo aby ji vhodně doplňoval a odlehčoval. Přes hubu bych dal několika divákům a hlavně divačkám, hýkajícím v naprosto nesmyslných chvílích. Výborný hudební motiv.
(zadáno: 18.11.2010)
Začneme jak jinak než negativně: 1) hra je z drtivé většiny jen kopií filmu a pokud jste viděli jedno, druhé si klidně odpusťte, 2) Dlouhý sice hraje, ale na roli se typově absolutně nehodí, 3) černý humor je u mě něco jinýho než obyčejné vtipy předváděné vozíčkářem...
Navzdory uvedenému jde o docela podařenou a (byť prvoplánově) silnou záležitost, dobrá funkční scéna, velice příjemná Frejová.
(zadáno: 4.11.2010)
Nepříliš originální nebo chytrá hra, ale celkem slušná komedie, kterou z průměru vytáhla hlavně Nárožného velmi vtipně a se suverénním nadhledem zahraná figura. Naopak na nervy mi lezl Vetchý, který zejména v první půli působil vyloženě falešně. Jistě, měl Masku, ale...
(zadáno: 20.10.2010)
Mám trochu problém s druhou polovinou Kafkova románu, která se podle mě až tak nepovedla a skoro se nedá číst. Ale tady se jedná o vynikající dramatizaci, která vhodně utlumila některé slabší a rozvleklé pasáže předlohy, a přitom zachovala spoustu detailů i esenci celého díla. Velice dobrá scéna a v hlavní roli naprosto přesný Dvořák. Představení tak podle mého opravdu není co vytknout (snad kromě téměř nesrozumitelného hlasu ze záznamu).
(zadáno: 19.10.2010)
Tahle hra mě naprosto minula, ani mě nepobavila, ani nedojala, a osudy obou hrdinů mi byly tak nějak ukradený... Míň ukradený mi bylo nedýchatelno v sále a žvanění osvětlovačů (či odkud se ten tlumený hovor linul).
(zadáno: 14.10.2010)
Pohádka o tom, kterak podnětná transgrese klasiky skrze groteskní expresi vygraduje katarzní rezonancí... ne, nezbláznil jsem se, pouze shrnuji vedle uvedenou recenzi Michala Nováka, která je jednou z největších intelektuálních onanií, jaké jsem kdy četl. A přesto bych tuhle recenzi nenapsal líp, jen bych každou druhou větu proložil slůvkem "absurdní", neboť Oblomov v Dejvickém se svou stylizací řadí spíše mezi absurdní dramata.
Vynikající Krobotová a Taclík, ale i všichni ostatní.
Jen si nejsem jistý, co by na to říkal Gončarov...
(zadáno: 8.10.2010)
100% za stěžejní část představení, totiž písničky Edith Piaf v podání Hany Seidlové, která v mých uších zní nesrovnatelně chytlavěji než samotný Vrabčák. Opravdu skvělý zážitek, kterému se bohužel "zbytek" hry nemůže vůbec rovnat. Jak už tu padlo přede mnou, Saidlová hrající mi přišla dost křečovitá a nepřesvědčivá.
(zadáno: 30.9.2010)
Když už umřít smíchy, tak při Záskoku. Pro mě nejlepší hra tohoto divadla a díky ní i umím pár citátů z Maryši a dalších klasik.
(zadáno: 30.9.2010)
Klasika a jedna z nejlepších her SCS. Bože, těch hlášek... ale ne, budu silnej a žádnou nepoužiju :-)
(zadáno: 30.9.2010)
Pro mě zklamání a jediné, co si z toho s odstupem pamatuju, je výhružné chrastění sirek na Husa. Jistě, díky Weigelovi to okamžitě vzbudí úsměv i teď, ale na cimrmanovský průměr to nestačí...
(zadáno: 30.9.2010)
(zadáno: 30.9.2010)