MMK

Jestli závěr znamená smrt Marlene Dietrich, pak představení zobrazuje posledních 10 roků života Marlene. Je vykreslena jako krkavčí matka, která se zajímala jen o svou slávu a kariéru, ale na druhé straně je silně upozaděna její pomoc uprchlíkům před nacismem. Rušivě také působí špatná výslovnost cizích slov (němčina byla mateřštinou M. D.; generál Gavin byl Američan, proč tedy francouzská výslovnost).

Příjemná a vkusná zábava o tom, jak se staří lidé vyrovnávají s "bolístkami" způsobenými věkem a válkou. Nesklouzlo to do zesměšňování starých lidí. Určeno pro ty, kdo se chtějí bavit a moc při tom nepřemýšlet (vyčistit si hlavu).

Téma (tolerance vůči netypickým lidem a jejich snaha, aby je okolí akceptovalo) je zajímavé a pro Fidlovačku poměrně netypické, ale jeho realizace pokulhává. Chybí něco, co by chytlo za srdce. A samozřejmě nešvar českého divadla - reprodukovaná hudba hlasitostí útočí na zdraví sluchu (vibrovaly i sedačky). Ve srovnání s Transky, body, vteřiny (podobné téma) hodně slabé.

Psychologické drama klasického ražení, které výborně interpretovalo DnV. Obzvlášť mrazivý byl panovačný psychopatický biskup, který své týrání balil do křesťanských frází. (Že by Bergman již věděl o pedofilních kněží a tom, jak je církev kryje?)

Divadlo v Celetné. Jak jsou "obyčejní" lidé krutí k těm, co se odlišují, a naopak čeho jsou ti odlišní schopni, aby mohli žít v klidu a měli přátele.

Kostýmy a orchestr v pořádku, ale to ozvučení... Všichni účinkující měli mikrofony, což hru dokonale srazilo. Zvuk z reproduktorů byl zkreslený (na úrovni tranzistorového rádia z 80. let) a ve srovnání s čistým zvukem orchestru to nepříjemně tahalo za uši. Když účinkující přicházel(a) ze zákulisí, nepřirozeně se z ticha ozval plný hlas (žádné postupné zesilování). Hlasově (by) dokázali bez mikrofonů zpívat L. Obručník Vénosová, R. Hoza a A. Briscein, což je na operetu opravdu málo.
Za Lehára mikrofony neexistovaly, ale současné české "hvězdy" se bez nich neobejdou, ani když orchestr nehraje.

2. 11. malá scéna Studio DVA. Typicky americká zápletka - dvojice se nejdřív nenávidí, ale nakonec k sobě najde cestu. Kdyby začátek nebyl tak vyhrocený, líbilo by se mi to ještě víc. Naopak musím vytknout to, že se herci několikrát odbourali a Ch. Pouillan navíc několikrát nevěděla, jak pokračovat.

Těžko se hodnotí. Hra za celou dobu nedala nějaké sdělení, ale nudná také nebyla. Jako pozitivní hodnotím, že se autor(ka) odvážil(a) agenta StB vykreslit jako člověka jinak než černobíle.

Souhlasím s hodnocením J.S. z 27. 10. 2018, jen dávám méně bodů.

Klasický Moliere bez zbytečných pokusů o modernizaci, svými výkony zaujali T. Terberová, T. Pavelka a D. Benedikt. Trošku rušivě působily poněkud extravagantní ženské kostýmy. Kompatibilní s dnešní dobou, kdy je nutné všechno uvést politicky korektně, protože zesměšňuje stárnoucí bílé heterosexuální muže :-)

Každého válka ovlivní jinak.

Poněkud zestručněné převyprávění některých Galuškových příběhů. Nejezděte na představení autem, víno stojí za to. :-)

Děj má spád a srozumitelnou formou se řeší otázky, zda génius ve svém oboru je i osobně hodný člověk; co vede člověka k ne zrovna hezkému chování; je lepší být génius ve svém oboru a nemít vztah k lidem, nebo být rodinný typ a přitom nevyužít svůj talent. Odpovědi nechť si laskavý divák zkusí dát po představení.

Na začátku není moc jasné, proč je Ludvík tak nervózní, ale v průběhu děje se to projeví a pak nastane ta pravá mrazivá atmosféra, kdy člověk neví, odkud se objeví oprátka.

Nemilosrdný obraz současné české společnosti. Něčemu jsem se smál, z jiných věcí mě až mrazilo. Byla originální přestávka-nepřestávka.

Zajímavé přirovnání de Sada k tomu, jak se korporace chovají ke svým zaměstnancům.

Oddechová komedie, která nemá sebemenší ambici překvapit. Vše předem odhadnutelné, a pokud by náhodou něco překvapit mohlo, předem se to vyzradí. Služebná v podání P. Mourkové už je hloupá až moc a není humorná, nýbrž trapná.

Hra jako taková je standard, který nenadchne ani neurazí. Zato S. Stašová byla otřesná, děsivě přehrávala, její projev byl nekoukatelný.

Nebýt Simony Stašové, hodnocení by bylo mnohem vyšší. S.S. nepřirozeně přehrává, ani v nejmenším není uvěřitelná. Téma je zajímavé, výborně hraje H. Karochová, velmi dobře Č Gebouský. Díky nim (a navzdory S. Stašové) to bylo koukatelné.

Nabízí se srovnání s legendárním filmem, který představuje opravdu tvrdé měřítko. I když se budu snažit nesrovnávat, opravdu mě zklamal "humor" na úrovni TV Nova. Horníček, Grossmann či Šimek se musí obracet v hrobě.