Makaluzo1

Přínosem této show je skutečnost, že se v HdK rozhodli uvést muzikál s výpravou, jakou lze spatřit i na světových scénách. Na první pohled nadchne. Odpovídá i duchu filmové předlohy. Světovou úroveň vykazuje i Jan Sklenář v titulní roli. Zvykne-li si divák na poněkud strašidelnou hudbu, nemůže však přehlédnout menší míru talentu ostatních představitelů, kteří neintonují a občas jim není rozumět. Nestačí tempu hry, čímž se kus protáhne přes tři hodiny. Snad si časem sedne.

Výborná režie,nápaditá výprava často překvapí nevšedními triky, zdařilá choreografie, dobové kostýmy, to vše přispívá k divácké úspěšnosti. A dnes již kultovní filmová předloha. Jen hudební složka, kromě čertovského čardáše, je o level níže. Připomíná spíše scénickou hudbu než muzikálové pecky. Radost účinkujících ze hry se přenáší na publikum.

Inscenaci předcházela fáma,že se jedná o převratné dílo.Humbuk.Není tomu tak.Od původního uvedení se kus dočkal mnohých "moderních" verzí,jichž vliv je na Olšovského režii velmi patrný.Herecky i pěvecky ovšem plzeňský soubor výrazně pokulhává za průměrem.Nepomohou ani nevhodně doplněné evangelijní vsuvky(uzdravení chromého,Turínské plátno,Veroničina rouška,Pieta,snímání z kříže...)Podivné kostýmy(římští vojáci v overalech mechaiků F1) a scéna ze slamu,či skvotu,vlnitý plech,staré pračky,aspoštolové jako influenceři, spící v teepee stanech.Opět se ukázalo,že předělání slavného titulu moderně může pokazit původní vyznění díla.To se mi nelíbí.

Dramaturgie divadla opakovaně čerpá z úspěšných nebo slavných filmů, které převádí na prkna Fidlovačky. Vesměs nepovedeně.Ani u Války Roseových tomu není jinak.Rozvod manželů je pojat jako válka dvou renomovaných židovských právníků, kteří manipulují svými klienty s vidinou co největšího zisku.Jinak hra nic nesděluje. Není to málo ? Leč publikum se směje přisprostlým vtípům,dvojsmyslným narážkám,agresivním výpadům ordinérní Barbary i naivitě jejího manžela. A to stačí !

Les Misérables bývají označováni jako muzikál superlativů.A právem.Dokazuje to i poslední pražké uvedení.Strhující hudba ve skvělé interpretaci,herecké i pěvecké výkony interpretů(Gazdík,Sommerová,Štágr,překvapili i Randák,Herčíková a Dvořáková).Funkční,nápaditá scéna,staronové kostýmy,vynikající zvuk i světelný design i sborové scény,vše v jednolitém celku pod promyšleným režisérským vedením.Praha nemá v současnosti lepší muzkál.Jen by si zasloužil důstojnější stánek.

Již generálka odhalila všechny slabiny tohoto kusu.Předně je to hudba-posluchač má dojem,že se autoři nesešli,žádné melodie,jen jeden stále se opakující motiv.Aktéři si hlasově nesedí,spíš naopak,dueta přímo tahají za uši.A texty?Laciné veršovánky stylu dva lidé/Paride.Řečtí králové v brokátových županech,chůva-zlatá rybka-rybářka v kalhotech(!),Patrokles a Hektor v pyjama.Řečtí princové se zlatými olivovými ratolestmi na skráních jako Caesar.Tak to už je moc.A choreografie?Helena se při jakémsi druhu šátkového tance div nepřerazí,že si ani nestačí počítat nohy.Nicméně opulentní kostýmy přilákají širokou diváckou obec i školní děti z daleka.

Dramaturgie opět sáhla po slavném filmu.Adaptace se opět nepovedla.Film parodoval čecháčkovství socialismu 60.let,kdy vládli nekompetentní starci a kdo nekradl, okrádal rodinu.Paralela plesu a společnosti páté cenové skupiny byla nasnadě.Nahradit původní hudbu odrhovačkami v dechovkovém stylu, doplnit je falešným zpěvem a lechtivými pubertálními vtípky nelze chápat ani jako poctu původním tvůrcům ani jako kritiku současnosti.Namísto vtipu trapnost.

Hudba z dob zašlé slávy Žentouru,nezajímavý příběh,minimalistická režie,chudičká scéna a co ta strašná choreografie.Slabé herecké výkony (Kopta,Bernáth). Na celkovém vyznění této zpěvohry je to znát.Nepomohou ani kdysi slavné muzikálové star (Korolová,Randák,Vaněk) ani talentovaná d´Almeida.Za hranicí kýče je scéna jak z Oktoberfestu i Ze života hmyzu s motýlem Emanuelem a Makovou panenkou.Nejslabší,co se v této kategorii u nás uvádí.Koho má tento kus oslovit? Rád na něj zapomenu.

Když se přenese úspěšný kus z komorního prostředí na oblasti na obrovské jeviště, představení ztratí atmosféru.Herci si musí připadat jak sirotci v katedrále.Tento pocit umocňuje i poloprázdné hlediště.Standardní,leč studené výkony rodiny Kžížovy a pitvoření K.Bohatové jasně převyšuje svým výkonem po všech stránkách perfektní R.Urban,jak pěvecky,tak i herecky,ale hlavně tanečně.Scéna je nepěkná,kostýmy zbabrané.Občas se divák nudí.Kdo by čekal zpívání v dešti,bude zklamán,žádné se nekoná.

Nápad uvést Zeyerovu líbeznou pohádku způsobem, kdy obsah je v přímém protikladu k formě se výrazně nepovedl. Upravený text činí mladým adeptům herectví evidentně problémy, což u diváků vyvolává smích,nevhodný v dramatických situacích.Poetika pohádky je nahrazena tzv.morderními uměleckými prostředky(dnes už dávno překonanými):stroboskopické efekty,mlha,stolní i stojací lampy, jinak prázdná scéna.Hře uškodila i techno hudba,podivná choreografie i kostýmy.Vrcholem nevkusu je hysterie královny Runy.

Kde jinde,ne-li ve Zlaté kapličce by se měla ozývat naše krásná mateřština, v čem jiném, když ne v české klasice.Furianti byli v ND inscenováni mnohokrát,někteří z nynějších protagonistů si již v několika předcházejících zahráli.Vzpomíná se hlavně na Macháčkovu režii.Současná podoba dává všem minulým flek.Režisér Františák dal do své inscenace vše.Klade vedle sebe motivy,vzájemně je propojuje,nechává je rezonovat mezi sebou i s divákem.Je radost sledovat množství uměleckých prostředků.Herci své role přímo žijí.Klasika zahraná moderním způsobem.Už hodně dlouho neměla naše první scéna tak vydařené představení, kde prkna skutečně znamenají svět.

Tentokrát se nejedná o převzatý kus ze světového repertoáru,ale o dílko domácí provenience.A je to znát.Na první poslech zaujme hudba,jež nezapře inspiraci moravským folklórem i čechomoráckými melodiemi.Syžet vychází z tradičních útvarů lidové slovesnosti,leč obsahuje několik logických nonsensů,které do děje nezapadají.Xenofobní nota působí násilně.Samotný příběh lásky hlavním hrdinům se nedá věřit.Kulisy interiéru vyadají jako z tělocvičny.Zaujme snad jen potůček s kameny.Herecky vyniká,ač v malé roli,O.Smysl.Perfektní se zdá choreografie výstupu uherských koní.Celkově se muzikál nevymanil z regionální úrovně,vždyť zapadá do místního vkusu.

Prapodivný útvar nazvaný Krajina 0 předvádí divákovi přehled mnoha žánrů, jakoby si režisérka nemohla vybrat, bude-li to komedie,muzikál,tragédie,taneční show, která dává opět na Fidlovačce prostor sudokopytníkům.Nakonec z toho vznikl spletenec všeho a nic.Nejen formálně, ale i obsahově.Konflikty pubescentů s rodiči,kteří se o ně vzorně starají,ale dítka se péči brání,nejsou žádnou novinkou.Ať už se mládež schází na střeše(!) nebo ve sklepě,stejně jsou nakonec všichni sjetí.I divák si tak připadá.

Nastudování této hry poskytuje studentům především množství etud,z nichž toto drama nonkonformního autora sestává.Fassbinder zabydlil své dílko nepřeberným možstvím figurek, vesměs lidských ztroskotanců s různými osobnostními defekty, což plně splnilo autorův sociálněkritický záměr.I když se společnost za více než čtyřicet let od napsání hry podstatně změnila, i tak poslouží z hvězd přišedší Phoebe-Zeitgeist jako kontrast k obyvatelům naší Země.Je ale patrné,že hra ustrnula v době svého vzniku, vždyť i německá nová vlna je dnes už pasé.

Inspirovány zřejmě Brechtem pojaly autorka libreta a režisérka a dramaturgyně Žebráckou operu jako trapně průhlednou předvolební agitku parodující populistického politika lákajícího své voliče na cukrářské výrobky.Přitom ovládá ozbrojené síly propojené s kriminálním podsvětím.Ale závěr hry ukáže, jak veškěré dění ovládá a řídí vysoce inteligentní politička, která umně převezme otěže moci.Celému dílku dominuje podivný vulgární neženský humor.Nedivadelně působí i snahy o interakci s publikem.Studentům 3. ročníku politická satira nesluší.

Slavnou de Vegovu tzv.španělskou komedii pojal režisér doslova brutálně.Hra je plná násilí,až naturalisticky předváděných krutostí,lásce se moc prostoru nedostalo.Ač sám autor ve svých hrách porušoval jednotu místa a času,nebyla by mu nemístná aktualizace po chuti.Nenechal by jistě Velmistra ani Komtura kouřit ani by nevložil do rukou Isabely Kastilské zapalovač.Fašistická soldateska s krvavými kříži na kožených bundách a svítícími baterkami evokuje úplně jinou historii.Asi by nedovolil, aby hra vyzněla pesimisticky a vyšetřující soudce by neměl silný východoevropský akcent.Ze závěru hry vyplývá, že boj vesničanů byl marný a zlo trvalo.

Konečně se Karlín dočkal titulu, který tam právem náleží.Režisér A.Procházka vsadil na jistotu.Klasické provedení, skvělou hudbu pod vedením vynikajícího dirigenta K.Marka hraje výborný orchestr.Sympatický drsňák H.Čermák a v neposlední řadě exceletní výkon T.Maškové posunou známý romantický příběh na vyšší uměleckou úroveň.

Minimalistiská výprava je v tomto divadle snad už tradicí.Přidáme-li minimalistickou režii, která upřednostňuje přehnanou, až chaotickou pohybovou složku,neustálé přesouvání židlí, stolů a postelí,dostaneme marný pokus o převedení skvělého filmu do nuselského divadla.Rušivě působí i scény, kdy se herci vzájemně hystericky překřikují, v čemž vede zejména M.Písařík.Vynikající výkon podal M.Ruml,jenž svého deštivého mužíčka zvládl až do posledního detailu.

Dětský muzikál Alenka v říši...je prapodivnou směsicí nepěkné,místy až kakofonní hudby, rádoby chorografie,nevzhledných kostýmů a nudné výpravy vůbec.Hru nezachrání ani varietní kouzla.Libreto zkazilo poetickou Carrolovu předlohu,nepomohly ani neumělé veršovánky písňových textů.Hlavní představitelce by prospělo brát hodiny zpěvu i pohybové výchovy.Interaktivní kontakty s dětským publikem připomněly vystoupení strýčka Jedličky.Ta tam je tradice kvalitní zábavy v HdK.

Gazdíkova Matilda splnila všechna očekávání.Orchestr pod Kalouskovým vedením perfektně souzní s originální Minchinovou hudbou,aktéři včetně dětských herců zvládají ne vždy snadné melodie, ač jim v tom pomáhají mistrovsky přeložené české texty. Zaujme náročná choreografie, nápaditá scéna i kostýmy.Hvězdou představení byla nepochybně A.Bergerová jako Matilda,která zvládla skvěle svou roli,ale i předala poselství o nesnadném osudu výjimečných lidí ve většinové společnosti.85%

Banální příběh,viditelně silně feministický, o třech kámoškách, z nichž jedna je lesba, druhá opuštěná svobodná matka a třetí podváděná úspěšným manželem, které se scházejí v kavárně zvané Biograf Láska.Jejda, to nám to skřípe.Ještěže to zachrání pěvecké výkony E.Ochmanové,M.Tomešové a hlavně M.Křížové, mnohdy převyšující originál.Protože národ miluje hity Hany Zagorové,má divadlo úspěch zaručen.

Hordubal důstojně navazuje na to nejlepší,co se ve Zlaté kapličce kdy uvádělo.Realistická scéna i dobové kostýmy evokují třicátá léta.Působivá hudba umocňuje výkony herců,kteří životy svých postav přímo žijí.Je dobře, že se z dramatu nevytratil K.Čapek.Přestože hra působí na první pohled jako detektivka s otevřeným koncem, ctí všechny základní formy i umělecké prostředky dramatu,mnohdy připomínající antické drama.Je dobře, že se do činohry naší první scény vrátilo umění namísto laciných módních výstřelků.

Nejstrašnější divadlo, co jsem kdy viděl.Pravda,ve Feydeauových fraškách žádné moudro nikdo nehledá, leč takovýto paskvil je přes míru.Stejná hudba D.Krále už zazněla v minulých Drábkových inscenacích.Štafle na scéně taky nic nového.A kostýmy - nevkus.Lituji herce,že utápějí svůj talent v takovémto kuse.Takto pojaté divadlo patří na soukromá prkna, nikoli do kulturní instituce patřící hlavnímu městu.Myslím,že pan režisér už dostatečně předvedl,co umí.Úroveň jeho inscenací má silně sestupou tendenci.

Tzv.rodinný muzikál se chová spíš jako představení pro děti mladšího školního věku.Osu příběhu tvoří putování do Betléma vzdáleně připomínající Dorotčinu cestu do Smaragdového města.Herecky,pohybově i pěvecky vyniknou P.Pálek a M.Überall.Kontraproduktivně působí trojice plnoštíhlých angelgirls a kostýmy přešité nejspíš ze starých plášťů do deště.Dětičkám se veselé kousky aktérů určitě zalíbí.

Komu by se nelíbily ordinérní sexy čertice, olbřímý nafukovací sob, přehršel Santů, ať dá na radu oblíbeného televizního moderátora a raději zůstane doma a umyje okna. Neuslyší sice kolovrátkové melodie, nezazpívá si Nesem vám noviny a neuvidí mužného urostlého hlavního hrdinu a stále mladě vypadající hlavní hrdinku ani létajícího klauna očkatého Nema.Nepohorší ho nelidské paktiky zlého podnikatele a nezasměje se narážkám na mediálního magnáta.Nedojme ho sentimentální příběh.Přijde však o nevkus a kýč.Vánoční zázrak se stejně nekoná.