Johnny

Pro mne bohužel přehlídka ztraceného času: děj nula, dialogy nepřesvědčivé, humor prvoplánový, výkony šablonovité se sklonem k hysterii. Anežka Rusevová místy potěšila. A délka 2 hodiny včetně přestávky? To bylo vlastně až moc. Nevím, kde je chyba, protože Zlatu jsem měl vyzkoušenou jako opravdovou sázku na jistotu. Vzpomínám třeba na Ideálního manžela v DNV nebo Na útěku v Ungeltu. Něco se asi stalo.

Pro mne inscenace s nevyrovnanými hereckými výkony. Paní Maciuchová mne svým výkonem potěšila a jako jediná přesvědčila. Navíc se oprostila od manýry a přehrávání, ke kterému se někdy na jevišti uchyluje. Velkým zklamáním byl Harold, který působil toporně a bez výrazu. Úplně nejhůře dopadly vedlejší postavy (Haroldovy nápadnice a policisté). Závěrečné standing ovations z mého pohledu nezasloužené (repríza 9.3.19).

Pro mne jeden z nejsilnějších divadelních zážitků vůbec. Pozorovat obě paní herečky na jevišti byl zážitek: věřil jsem jim každé slovo, každé gesto, hra mne totálně pohltila. Vztah matky a dcery je téma vděčné a není až tak důležité, zda jedna z nich byla slavnou Marlen Dietrich. Inscenace mi přijde velmi realistická. A jako bonus výborná výslovnost a dikce, která dneska už bohužel není samozřejmá.

Průšvih. Tohle že režíroval Peter Gábor, který mne nadchnul Zlomatkou, Vše o mé matce či Annou Kareninou? Někde se stala chyba - nejspíš už volbou předlohy. O čem to jako bylo? Herecký projev všech zúčastněných iritující, přehrávaný, nejvíce u Terezy Kostkové. Svůj standardní výkon předvedla Jitka Smutná, ale to je málo. Dění na scéně mi bylo lhostejné. Dovolím si parafrázi na titul "kdokoli může inscenovat a předvést na jevišti cokoli, ale ne kdokoli se na to chce dívat".

Pro mne jedno velké NE. Herecké výkony strašné: přehrávání, pitvoření, afekt, hluk. Pan Mácha = zde parodie na travesti. Naprosto iritující zážitek a neodbytná touha prchnout pryč. 10% pouze za kostým K. Winterové a živý hudební doprovod.

Na inscenaci jsem se chystal s obavami, které u mne provázejí počiny, které se těší mimořádnému diváckému zájmu. Často totiž nemá zájem diváků nic společného s kvalitou inscenace, mnohokrát spíše naopak... Výkon paní Janžurové byl naprosto uchvacující. Potěšilo mne, že tentokrát dokázala svůj temperament pro roli zkrotit, a vyhnout se pro ni tak typickému chichotání. Úžasné byly i kostýmy, líčení a paruky, a to nejen královny, ale všech účinkujících. Naprosto dokonalou maskérskou kreací byla paní Medvecká. Velmi potěšil Igor Orozovič, který mne poprvé svým hereckým výkonem přesvědčil.

Herecky velmi milé - sledovat Davida Novotného byla pro mne čirá radost, především jeho precizní výslovnost. Dále potěšil Hynek Čermák v malé roli. Obsahově rozpačité: rozehráno mnoho motivů, ale žádný nedotažen. Možná to byl však záměr...?

Velkou nevýhodou se ukázala být především absence přestávky a fakt, že diváci sedí na jevišti, tudíž předčasný úprk by byl obtížný. Nicméně by do hry celkem zapadl, protože samotní aktéři přicházeli a odcházeli různými dveřmi a možná by oživil inscenaci. Nutkavá potřeba utéci se dostavila asi po 30 minutách, zbytek čiré utrpení. Obdivuji velké nasazení herců, ale toto mělo být co?! K celkovému zážišoku přispělo i špatné ozvučení, takže projev Martiny Krátké trhal uši, a pojetí role gaye v podání Patrika Děrgela mi šlo velmi na nervy. Pokud bylo cílem mne otrávit, podařilo se.

Po delší době jsem se hodně dobře pobavil. Vyrovnané a uvěřitelné herecké výkony, úžasný David Punčochář. Vulgarita zde nevadí, naopak přesně pasuje do ladění inscenace.

Jediné, co se mi na inscenaci líbilo, byla hudba a obrovské nasazení herců. Jinak trochu moc schizofrenní, vulgární a prvoplánové, především vtipy.

Celkově průšvih. Prvních 40 minut mělo přitom docela dobře našlápnuto, příjemně mne překvapil I. Orozovič, herecky i pěvecky. M. Borová místy přehrávala. Hlavní problém nastane ve chvíli, kdy se najednou děj posune do současnosti. K tomu připočtěme nepřesvědčivý výkon pana Kaňkovského, velmi silně přehrávající sl. Žáčkovou a trapnou interakci p. Pavelky s publikem...nastolený negativní trend se již do konce zvrátit nepodařilo. Přínos tohoto nastudování české klasiky vpravdě neklasickým a rozpolceným způsobem nevidím. Být účasten tohoto reje v historickém ND mne naplnilo velkým smutkem.

Pro mne velký divácký zážitek, především první polovina velmi vydařená. Výborný výkon P. Děrgela, K. Cibulkové a Z. Onufrákové. Působivá hudba a kostýmy.

Pro mne to bylo příjemné překvapení. Velmi oceňuji odvahu a úctyhodné nasazení herců, především zaujala K. Cibulková, E. Stárková a L. Veselý. Co a kdo je vlastně normální? A co je to normalita? Jak na nás působí skupina lidí, dav, jak nás ovlivňuje, formuje? Publikum působilo uvolněně (repríza 13.3.2015) a měl jsem pocit, že mnoho diváků je buď poučených anebo to není jejich první zhlédnutí této inscenace.

Pro mne průšvih. Děj nulový, libreto bez nápadů, které by zaujaly. Vánoční atmosféra se nedostavila. Příšerná A. Šišková, jejíž "čeština" byla utrpením pro ucho. Proč nemůže mluvit slovensky? Chválím pouze P. Strenáčika, A. Langosku a Z. Mauréry za přesvědčivé pěvecké výkony. Řadím do kategorie "never more".

Oceňuji scénu a nápad s smskami. Velmi uvěřitelný výkon Martina Fingera, naopak se mi herecky nelíbila Kateřina Lojdová. Bohužel hra samotná není žádný zázrak. V rámci možností režijně a svou úpravou O. Sokol vytěžil z tématu maximum...

Slibný herecký rozjezd s paní Janžurovou v čele (též vydařený kostým a paruka) vystřídal děsivý výstup Šťastlivce a Nešťastlivce, jejichž pitvoření a pokus o zpěv byly na hranici únosnosti. Nastolená sestupná tendence bohužel pokračovala a vydržet do přestávky se dalo ze značným sebezapřením. Za mne jedno velké NE.

Pro mne spíše zklamání. Dějově je hra velmi chudá, obsah by vystačil tak na hodinku, ale je natahován za hranici únosnosti a za cenu, že divák se jen obtížně soustředí. Herecké výkony rozpačité. Chantal nelze upřít jistou noblesu a esprit, nicméně měl jsem problém s porozuměním jejímu textu. Igor Orozovič mi nepřišel nijak zázračný. Jediným zpestřením pro mne byla velmi výrazná a osobitá Regina Rázlová. Oceňuji podařené kostýmy.

Herecké výkony dobré, kostýmy rovněž, občas vtipné místo...ale hra samotná o ničem. Především část před přestávkou byla silně uspávací.

Pro mne velmi příjemná inscenace, které vévodí vyrovnané herecké výkony především vyzrálé Moniky Švábové, dále Apoleny Veldové, Andrey Černé a Štěpánky Křesťanové. Náročné téma, které nelze pojmout na jedno zhlédnutí. Inscenace je velmi emotivní, dále chválím výbornou scénu s postupně odpadajícími zadními stěnami, ilustrující rozpadání rodinných vztahů. Jen o malinko více se mi líbilo nastudování uváděné v SND Bratislava s paní Vášáryovou, ale plzeňská inscenace má sílu.

Velmi vyrovnané a realistické výkony všech účinkujících herců, nabité emocemi, vulgarismy zde nevadí. Mile mne tentokrát překvapila Veronika Kubařová. Výhradu mám k textu samotnému: již posté zpracované téma manželské krize mi skutečně nepřineslo nic objevného. Věřím, že v jisté době byla hra a její téma průlomové. Nyní jí schází něco navíc, jen těžko to však umím pojmenovat...

Ptám se: Kam kráčíš, činohro ND? Trapnost. Vulgární, obscénní kabaret se souložením na jevišti, imitace Oldřicha Nového panem Prachařem = horor, pěvecké výkony herců mírně řečeno rozpačité. Inscenace nedrží pohromadě, předloha je zde nepodstatná. Její jediným kladem je, že netrvá déle. 10% je za paní Janžurovou v hledišti, která se bavila, jako jedna z mála a také za stopáž.

Pozoruhodné výkony všech čtyř hlavních představitelů. Výtečná Zuzana Slavíková a přesně typově obsazený Martin Stránský. Chválím Ivana Jiříka, který zaujal, ač tolik prostoru nedostal. Umím si představit, že Klára Issová hraje Blanche a Zuzana Slavíková Stellu (typově by odpovídalo více), nicméně obě podaly uvěřitelný výkon. Měl jsem dojem, že inscenaci chybí patřičná dramatičnost a spád, především v první části. Nevím, zda je na vině dlouhá pauza v reprízování? V porovnáním s Činoherním klubem toto nastudování přecejen zůstalo předloze něco dlužno.

Bezbřehá nuda, herecky rozpačité (především dámy Žáčková a Holánová), téměř k nevydržení. Pocit marnosti a studu, že něco takového se uvádí na scéně ND. Pouze Martin Pechlát mne svým hereckým projevem potěšil. A to je přejen trochu málo...

Velké zklamání, v MDP spíše neobvyklé. Nezáživný děj (spíše jeho absence?), otřesné pěvecké výkony, průměrné ty herecké i u herců, kteří jindy spolehlivě táhnou inscenaci... Velmi nepřirozená H. Hornáčková. Chválím pouze kostýmy.

Oceňuji nápad pozvat na jeviště tolik hereckých legend najednou, který sám o sobě je diváckým lákadlem této inscenace a také jejím největším kladem. Nejvíce se mi líbila Marta Vančurová a Carmen Mayerová; ale všechny dámy si představení viditelně užívaly, což se přenášelo na diváky. Mile mne překvapila svým výkonem Ivana Uhlířová a Vendulka Křížová. Text hry sám o sobě hodnotím jako průměrný.