Švandovo divadlo [velký sál]
<< Poručík z Inishmoru | Řemeslníci >>
Franz Kafka, Dodo Gombár, Lucie Kolouchová
Proměna
Premiéra: 31.5.2014 | diváci na jevišti | 1:40x
Překlad povídky: Vladimír Kafka. Dramaturgie: Lucie Kolouchová. Scéna: Petr Masopust, Dodo Gombár. Kostýmy: Lenka Odvárková. Hudba: Jiří N. Jelínek a citace. Režie: Dodo Gombár.
Poslední uvedení: březen 2018.
Poslední uvedení: březen 2018.
Marek Pospíchal, Kristýna Frejová, Petr Vaněk, Martina Krátká, Andrea Buršová / Erika Stárková, David Punčochář, Tomáš Pavelka, Patrik Děrgel
Jevištní adaptace známé povídky. Všichni měli děsivý sen, všichni se z něj naštěstí vrátili do skutečnosti. Všichni, kromě Řehoře, jenž zjistil, že se proměnil v jakýsi obří hmyz. Řehoř ale živil celou rodinu a nemůže zůstat jen tak v posteli. Když už máme všeho po krk. Když si jednoho dne řekneme „Dost!“...
14! inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení inscenace
Redakce
56 %
Uživatelé
63 %
Hodnocení redakce
Helena Grégrová 60 %
Jiří Koula 60 %
Veronika Boušová 60 %
Pavel Širmer 60 %
Jan Pařízek 60 %
Michal Novák 50 %
Jiří Landa 50 %
Lukáš Dubský 50 %
Helena Grégrová 60 %
Jiří Koula 60 %
Veronika Boušová 60 %
Pavel Širmer 60 %
Jan Pařízek 60 %
Michal Novák 50 %
Jiří Landa 50 %
Lukáš Dubský 50 %
Volby
Hodnocení (33)
HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula 60 %
27.12.2014 | 1601 hodnocení
+ souhlasím
64,99% Když jsem poprvé zahlédl Proměnu na repertoáru Švandova divadla, napadla mě otázka, jak Dodo Gombár s Lucií Kolouchovou dokážou z této povídky vykřesat plnohodnotnou inscenaci. Odpověď se asi dala předpokládat, předlohu použili jako odrazový můstek k rozvinutí vlastní imaginace. Výsledkem je zdrcující útok na divákovy smysly i mysl, jehož vstřebání je ekvivalentní úkolu zaplést zmije na Medusině hlavě do úhledného copu. Jinak řečeno, sice tak úplně nevím, co jsem viděl, ale byl to zážitek.
Veronika Boušová 60 %
27.10.2014 | 277 hodnocení
+ souhlasím
55% Řetězec absurdních situací s ironizujícími prvky je především divadelní interpretací Kafkovy osobnosti, jeho literárního stylu a smýšlení, ovlivněného Freudem a psychoanalýzou (k čemuž přispívá hluboký prostor hlediště, ve kterém se hraje). Jde tedy hlavně o atmosféru a esenci, příběh je vedlejší. Zvláštní bonus vidím v nenápadné konfrontaci židovství a křesťanství.
Pavel Širmer 60 %
25.9.2014 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
Rozporuplná, přesto svým způsobem zvláštní variace Kafkovy předlohy. Inscenaci lze vytknout přílišné odbíhání od tématu a především od hlavního hrdiny Řehoře. Zajímavý prolog se sny. Je třeba ocenit, že je zde (možná však přece jen trochu nadbytečně) přítomen humor; ten totiž interpreti Kafkových próz mají často tendence potlačovat a soustředit se na „depresivnost“. Výsledek je pro mě, řekněme, přijatelný. Případné (ne)vypořádání se s inscenací je v tomto případě mimořádně závislé na individualitě diváka a jeho vkusu a vnímání.
Jan Pařízek 60 %
17.9.2014 | 930 hodnocení
+ souhlasím
Svérázný a netradičně pojatý Kafka. Tak trochu hozený do grotesky a tak trochu říznutý hudební revue. Určitě je to více "Švaňdák" než Kafka, ale to nemusí být nutně na škodu. Hlavní motivy tohoto díla zůstávají zachovány, byť jsou někdy méně či více upozaděny. U několika scén jsem si sice už říkal, co to má nyní znamenat, ale u většiny mě ztvárnění zaujalo. A také jsem se docela dobře pobavil, což není u Kafky zvykem. Herecky výborná M. Krátká a též "okrajová" dvojice T. Pavelka, P. Děrgel. Myslím, že stojí za pozornost. 65%
Michal Novák 50 %
25.6.2014 | 1170 hodnocení
+ souhlasím
Znepokojivé divadlo, strhující i rozporuplné, chladně odtažité, plné různých závorek… Nejsem si jistý, zda je to dobrá kombinace. Udržet krok s myšlenkovou šíří, kterou do této kafkárny otiskl Dodo Gombár, je jedním slovem nemožné: vše jako by bylo postaveno na neustálém zpochybňování. Téměř se nehraje o hororové absurdní situaci. Do hlavních pozic v ději se posouvá Řehořova rodina, což zajímavé je. Zato nakupení různých symbolik, ironických pohledů, včetně silného nánosu exprese nebo dalších „posunů a změn“, bezpečně vede k chaotickému vjemu z viděného – a i v tom můžeme hledat nějaký symbol.
Jiří Landa 50 %
19.6.2014 | 3036 hodnocení
+ souhlasím
55% Nejvíce mě bavily momenty, kdy se vynořil Kafkův text, méně pak inscenační odbočky a přehršel symbolů, v nichž jsem se, spolu s Kafkou, postupně ztrácel. Přesto nelze říci, že by zhlédnutí inscenace bylo ztrátou času, nachází se v ní i zdařilé nápady (př. pojetí Řehoře Samsy; zakomponování Kafkova dopisu otci). Je nutné vyzdvihnout skvělou kolektivní práci herců, v posledních sezónách šla úroveň souboru hodně nahoru. Dokonce ani P. Děrgel a T. Pavelka v režijně neobratně uchopených úlohách homosexuálních nájemníků nepůsobili trapně. O to víc mě mrzelo, že jsem odcházel se smíšenými pocity.
Lukáš Dubský 50 %
3.6.2014 | 1211 hodnocení
+ souhlasím
Kafkova próza je temná a znepokojující, smíchovská inscenace se snaží vzbudit v divákovi spíš pocit odporu než znepokojení. Všechny postavy (snad s výjimkou Řehoře Samsy) jsou nelidské kreatury, v nichž se snoubí snad všechny špatné vlastnosti spjaté s maloměšťáctvím a příživnickým životem. Hlavní téma je trochu nejasné - největší prostor dostává Samsova rodina, která Řehoře bezostyšně využívá, aby se k němu po jeho proměně otočila zády. ŠD si zaslouží pochvalu za odvahu ve zvolených prostředcích, někdy je té exprese ale trochu moc a začne být unavující. 55%
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
TheOne 60 %
22.1.2020 | 39 hodnocení
+ souhlasím
Jestliže je člověk malý v základních morálních principech, pak jeho charakter nevyhnutelně selhává v těch vyšších, ba dokonce působí směšně a drze. Nemůže tak za takové své mimořádné projevy očekávat uznání a vděk, natožpak se jimi hájit před soudem o lidství. Problém charakterní malosti je totiž ten, že ačkoliv je dobrý charakter to jediné co máme, pak upnout se pouze na něj, znamená být menší než kdy předtím, neboť pochybnosti o vlastním charakteru předpokládají schopnost dále ho rozvíjet.
Johnny 20 %
5.11.2015 | 54 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Velkou nevýhodou se ukázala být především absence přestávky a fakt, že diváci sedí na jevišti, tudíž předčasný úprk by byl obtížný. Nicméně by do hry celkem zapadl, protože samotní aktéři přicházeli a odcházeli různými dveřmi a možná by oživil inscenaci. Nutkavá potřeba utéci se dostavila asi po 30 minutách, zbytek čiré utrpení. Obdivuji velké nasazení herců, ale toto mělo být co?! K celkovému zážišoku přispělo i špatné ozvučení, takže projev Martiny Krátké trhal uši, a pojetí role gaye v podání Patrika Děrgela mi šlo velmi na nervy. Pokud bylo cílem mne otrávit, podařilo se.
Ba-jo 80 %
4.2.2015 | 242 hodnocení
+ souhlasím
Samotní herci švanďáckého souboru o tomto představení říkají, že "je to velká dodovina" a musím s nima souhlasit. Kafka by se asi divil, ale proč se pevně džet předlohy? od toho snad divadlo není. Místy i úsměvné představení opět stojí na semknutém souboru s vyváženým hereckým výkonem a originálně pojatou scénografií, kdy herci hrají v hledišti a vy je pozorujete z velmi netradičního úhlu z jeviště. Dobře jsem se bavil !
Godot 90 %
20.12.2014 | 21 hodnocení
+ souhlasím
Napoprvé naprosto nepochopitelná inscenace. Musím být neobjektivní, protože Kafka je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Zde však Dodo Gombár zachoval jen třetinu textu. Nakonci inscenace si můžete klást otázku, zda Proměnu vůbec četl. V celém tom rodiném zmatku, sezení na jevišti, absurditě, slizu a parelele mezi Řehořem a Kristem, najde však divák něco vyjímečného. Všechny herecké výkony jsou neuvěřitelné. Kdybych měl klobouk, smeknu ho. Myslím, že inscenace vyžaduje vzdělanějšího a otrlejšího diváka. Jedna z vrcholných inscenací minulé divadelní sezóny.
Salisbury 70 %
21.6.2014 | 118 hodnocení
+ souhlasím
PROMĚNA Franze Kafky ve Švandově divadle mě zasáhla exkluzivním scénickým projevem, který mohu řadit k jedinečným zážitkům. Velmi zajímavé zpracování, které jistojistě nenechá nikoho chladným a ještě dlouho na něj bude vzpomínat.
Jirkan 90 %
19.6.2014 | 564 hodnocení
+ souhlasím
18.6. 2014: Soubor ŠD mne baví víc a víc. Zase jeden velký úkol (co se především prostoru týče) a musím říct, že je toho plně využito. Uvidíte Švandovo divadlo z "druhého břehu", už to je zážitek. V samotné inscenaci D. Gombár nešetří herce ani diváky. Inscenaci naplnil expresí, pohybem, symbolikou i humorem. Je to opravdu drsná groteska a pro někoho možná velké sousto. Místy celá inscenace působí dost improvizovaně. Jmenovat herce nebudu, protože toto považuji za kolektivní dílo o tom, jak jedno jedince může společnost a její nároky zničit.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.