Denisa H.

Asi jsem příliš ovlivněna disneyovskou verzí (a českou pohádku si nepamatuju), takže nevím, nakolik následující poznámky jsou zásluhou/vinou tvůrčího týmu.
Netuším, proč se Kráska zamilovala do netvora, to nějak z vyprávění vypadlo (a mezi Prachařem a Fialovou to moc nefungovalo). Až příliš času bylo věnováno sestrám, ač na druhou stranu se mi líbilo, jak protikladně tím byla zrůdnost (vnější/vnitřní) ukázána. Postavy vědmy a kouzelníka byly zcela zbytečné.
Zasazení do cirkusu mi nevadilo.
Netvorovi jsem rozuměla i přes změněný hlas.

Celkový dojem je lepší, než jsem podle kritik čekala.

Mrzí mě, jak poloprázdné hlediště na "mé" repríze bylo. Myslím, že inscenace Je třeba zabít Sekala do divadla typu Na Vinohradech patří jak sama o sobě svým příběhem, tak i pojetím. Žádné experimenty, naopak vyvážený poměr formy i obsahu. I když co se týče obsahu, má hra již předem pevný a silný základ ve svém námětu... Ta otázka, hranice dobra a zla mě opravdu bavila a je bravurně předkládaná.
Z herců si zaslouží vyzdvihnout M. Holý, V. Javořík, D. Bambas.
Pozn.: Film jsem kdysi viděla, ale nepamatuji si jej, takže nesrovnávam. Ale kouknu! A na inscenaci do DnV určitě ještě zajdu!

Výborné to bylo!!! Úvodní scéna mě sice teda trochu zaskočila, ale divák měl aspoň od začátku jasno, jakého pojetí se mu asi dostane. A dostalo. Mě zcela nadchlo. Scéna, hudba, režie... Herecky taky vynikající - zejména O. Brett, J. Kučera a N. Lichý, z dam Y. Stolařová a B. Křupková. V. Švarcovi sedly spíš ostatní proměny než v Aljošu, nicméně na to, jak těžká je to role, ji zvládl ve svém věku velmi dobře.

Knihu ani film jsem nečetla/neviděla.
Pociťuji mírné zklamání. Myslela jsem, že mě inscenace víc odrovná a zážitek to bude mnohem intenzivnější. Pořád jsem ale seděla v hledišti, úplně mě vtáhnout do děje se hře nepovedlo. Asi i kvůli mluvě, protože dost jsem se soustředila na "překlad" - doporučuji nastudovat slovník v programu (já to stihla jen z půlky) :-D
Co mě rozhodně nezklamalo, byly herecké výkony. Těšila jsem se na J. Burýška a byl skvělý. Moc dobré jsou i scéna a hudební podkres.
P.S. Většina úderů je jen jako, do těch pádů jdou ale všichni naplno... Au a foukám na dálku!

Wau! "Než něco řekneš, zkus si to představit." Jak pro hru výstižné! Představení divácky vděčného typu 'divadlo na divadle' nemusí být vždy jen legrace, ale i hloubavé drama k zamyšlení. Přitom humor a vtípky inscenaci rozhodně nechyběly. Nejzajímavější je kombinace všeho v první části druhé poloviny, kterou završí dialog Ester a Davida. To bylo naprosto brilantní.
Opravdu vynikající hra s výbornými herci a herečkami s V. Neužilem a M. Issovou v čele (a P. Šimčíkem po pauze...). Zaujal mě velmi též kytarový doprovod v živém podání A. Morkuse!

Mám nějaký vnitřní problém s "kostýmovými" hrami v Dejvickém, prostě se mi tam nehodí...
Před lety jsem inscenaci viděla v kladenském divadle a pamatuji si, že jsem z toho byla docela zmatená, i si po té době spíš vybavím vizuál než to, o čem to vlastně bylo. Díky Dejvickému konečně vím i ten obsah :-D Je to dobrá předloha, ač možná příliš upovídaná, ale i tak nenudí. Herecky tradičně velmi dobré, ačkoli od chvíle, co se objevil na scéně, mi mezi ostatní V. Polívka moc (až hodně) nezapadal. Jak se ale blížil konec a zejm. poslední scéna, musím i před ním smeknout!

70-75-80 %. Bohužel pro verzi DvD znám a miluji geniální provedení inscenace slovenským Teatrem Tatrem. Horko těžko jsem se tak od SK pojetí odprošťovala, ale musím...
Zdánlivě ideální hra pro režisérské duo známé mj. svým výrazným vizuálem a expresivním pojetím adaptací. Připadalo mi ale nakonec, že se drželi dost zpátky. Scéna nicméně byla velmi podařená a to zejm. nápad se zrcadlem.
Herecky spíš průměrné, ale u Wolanda a jeho suity pociťuji velké zklamání. Mají děsit, zároveň být poťouchlí a v něčem komičtí. V DvD byli ale hlavně směšní :-( (J. Vondráčkovi ale palec nahoru za step!)

Za ta sóla na violu zvedám procenta! Jinak je to lehce nadprůměrná hra, která má tempo, humor a ještě je jak ze života (věrohodná). Skvělí jsou všichni zaseknutí, hlavně ale trio Čermák - Melíšková - Myšička.
Nicméně souhlasím s názory, že ke konci inscenaci poněkud dochází dech a přechod k vyprávění životního příběhu Miloše Milošem (H. Čermák) působí trochu násilně.

Okamžiky, kdy jsem se bavila a představení mě chytlo, sice asi převažovaly, i tak je ale můj celkový dojem jen mírně nadprůměrný. Nic moc se toho neděje, což převážně nevadí, neboť dialogy jsou úderné a svižné, jindy je ale inscenace hrozně rozvleklá.
Konec jsem, přiznám se, moc nepochopila a to už od chvíle příjezdu matky zpátky domů...
Ráda jsem po 4 letech zas viděla I. Chmelu, který stál v mých počátcích četných návštěv divadel. Pořád je to setsakra dobrý herec!

Těšila jsem se moc, což bývá pěkně ošemetné, neboť zklamat se je o to snazší. U Špinarky se naštěstí toto pravidlo nepotvrdilo. Představení trvá bezmála 3 hodiny, čehož jsem se též zalekla, ale nakonec bych tam klidně seděla mnohem déle... Úžasná inscenace. Dianiška a Ostrava umí! A hlavně M. Matulová umí a to jako že hodně! Byla výborná.
Inscenace umí rozesmát i dojmout, je zpracovaná s láskou, ale ne pateticky, nebojí se naplno ukázat i stinné stránky.
A já si jdu najít záznam Transek a poslechnout si Creep od J. Burýška, protože i on je fantastický zpěvák, což dokázal taky ve Špinarce!

Zinscenovat tuhle předlohu dle mě vyžaduje hodně odvahy a hlavně zapálení. Ani jedno se adaptaci nedá upřít, nicméně je to tak známý a kvalitní seriál, že není vůbec lehké diváka přesvědčit. Problém byl, že to celé prostě drhlo. Nevím, kolikrát už soubor inscenaci odehrál, ale možná si to jen ještě potřebuje trochu sednout. Chyběl mi humor pro seriál typický, nadhled a lehkost (i v těžkých situacích). A umění opravdu dojmout, když na to přijde. Ač jsem psala o absenci humoru, rozhodně to není tak, že by se člověk nesmál - směje se vlastně skoro pořád :-) + Kalina, Klimeš, Černý. - Hornáčková.

65 - 70 %. Místo L. Nohy nám na Silvestra účinkoval sám R. Bellan. A udělal si z toho občas tak trochu vlastní show. Jenže - je to autor (...), této hře to nevadí a divákům už vůbec ne, bavili se skvěle. Hra je o vděčném tématu, tedy zejména pro starší generace, takže určitá sázka na jistotu. Já jako mladší, narozená dlouho po Norbertově maturitě, jsem si to nicméně užila taky - člověk tu dobu "zná" z vyprávění nebo hlavně tehdejší televizní a filmové tvorby.
Na to, jak známí a zkušení herci, tam hrají, mi to celé nicméně připadalo poněkud amatérské. Každopádně Z. Kalina byl boží :-D

Poslední inscenace, co jsem na Vinohradech viděla, jsem měla problém s pocitem nevyužitého prostoru velkého jeviště. Konečně se to zlomilo, kulisy a vůbec scéna se mi totiž moc líbily - jednoduché, přesto variabilní a účelné. Neuspokojil mě naopak otevřený konec, a to jako že velmi, vlastně mě to až naštvalo. O. Kraus se na roli hodí a je v ní přesvědčivý. Dále bych vyzdvihla V. Javoříka a mimický sbor.
Celkově pro mě hra ale hodně zaostává za Kladenskou verzí, se kterou ji nedokážu nesrovnávat...

Velmi silná inscenace už od úvodní scény, kdy mi na těle vyskákala husí kůže. Dávala předzvěst tomu, co diváka čeká. Knižní předlohu neznám. A po zhlédnutí divadelní adaptace ani znát nechci, takhle mi ten zážitek bohatě stačil. Tvůrčímu týmu v tomto ohledu věřím (i podle ohlasů těch diváků, kteří knihu četli). Souhlasím se zdejšími chvalozpěvy na L. Andělovou, pro mě nejlepší ženský herecký výkon "sezóny". A bohužel souhlasím také s tím, že k dokonalému zážitku, který bych si ráda z divadla odnesla, tomu ale něco chybělo...

Dva hlavní dojmy, co se mi vybaví při vzpomínce na představení, jsou boj s velkým jevištěm a dupající Petráš.
Nikdy mi nepřipadalo vinohradské jeviště tak velké, jako tady. Spoustu času herci strávili jen tím, aby někam došli - a to buď účelově třeba ke kolegovi a nebo jen aby se plocha jeviště využila... A když takhle chodil Petráš, výrazně u toho dupal, což mi poměrně záhy lezlo krkem :-D
Bylo to mé první setkání s touto hrou a vlastně se mi i líbila, ale potenciál to má větší - hrát se v komornějším prostředí... Výborný pan herec I. Bareš!

Ještě dlouho po začátku jsem se sama sebe ptala, o co tady vlastně jde, co se autor snaží říct, jak a proč je to zrovna takhle uchopeno. Nezajímalo mě však ponořit se hlouběji, spíš mě to rozčilovalo, což nebylo dobré znamení... Celkový dojem ze hry je rozpačitý. Výkony herců a herečky pěkné, ale nic nadprůměrného. Scéna fajn. Délka inscenace opravdu neúměrná. Příliš mě to nebavilo a asi jsem i poněkud zklamaná nejen očekáváním toho, že to bude o něčem trochu jiném, ale i očekáváním od režie M. Němce. Holt Terminem si u mě nasadil laťku šíleně vysoko a těžko ji něčím dalším překonává...

Už je to dávno, co jsem inscenaci zhlédla - možná 5 let? Podle zdejších hodnocení se jedná o velmi silnou hru, já si ji po té době ale pamatuji jen málo. Vybavuji si ale s jistotou, že jsem musela s návštěvou váhat, neboť F. Cíl nepatří k mým oblíbencům, nicméně v představení mě bavil a zaujal. Bála jsem se náboženské tématiky, ale ta byla vlastně jen okrajová, o to nešlo. A překvapily mě vtipné momenty, nečekala jsem je tam (nebo ne tolik).

Souhlasím s tím, že jestli měla inscenace nějaké hlubší sdělení či varování, nepodařilo se je dostat k divákovi. Mě to nicméně moc bavilo a až zkouknu i filmovou předlohu, přijdu určitě znovu. A možná pak ještě párkrát. Vlastně nevím, co jsem to viděla, ale nadchlo mě to :-D Ze všeho nejvíc (samosebou) F. Březina - nad jeho výkonem po herecké i fyzické a pohybové stránce žasnu. A ač do postav očividně vložil tolik energie, stejně mi při děkovačce připadalo, že by to celé v pohodě zvládl ještě jednou...
Chválu si zaslouží dále hudba a především živé ruchy. A pojetí milic.

85 %. Představení v klubovně Kašparů mají své kouzlo. A upřímně obdivuji herce, že mimo hraní plně zvládají i péči o diváka jako šatnáři, barmani či uvaděči...
V hodnoceních již zmíněná škatulata mě při hře pobavila, ač zpětně si trochu říkám, že to inscenaci roztříštilo. Nicméně si na druhou stranu neumím představit, že by se vše odehrávalo jen vpředu. Hehe, ono má něco do sebe, když vám J. Meduna před začátkem ta škatulata oznámí, odůvodní je tím, že jako diváci právě sedíme na hřbitově, a pak zhasne do černočerné tmy...:-D
Herecky bravurní! A McDonagh nezklamal, další jeho skvělé dílko.

Od věhlasného představení a klasiky DD jsem asi čekala víc. Tedy z hlediska gradace inscenace, protože pointa kolem mě nenápadně profrčela, že jsem se musela - obrazně - ohlédnout a teprve pak s pokrčenými rameny říct, 'Aha!' Pokud jde o herectví, tak tam o nějakém zklamání opravdu nelze mluvit. Sladěnost souboru je geniální a celá inscenace je tak zcela přirozená, jako by se děla opravdu (a nebyla to jen hra). To mě neskutečně bavilo!

Brutální nálož...
Zhruba do 4/5 mě hra pevně držela a nenechala pomalu ani nadechnout. I přes únavu jsem hltala každé slovo, neutíkaly mi myšlenky jinam. Pak to celé narušila melodie, které jsem musela přijít na název :-D, a bohužel už se inscenaci nepovedlo mě vtáhnout zpět.
Je hrozivé, o čem představení je a opravdu mě mrazí z pomyšlení, že inspiraci v reálném světě nehledal autor tak těžko...
Všechny tři herecké výkony byly brutálně dobré! A naprosto vyrovnané. Z toho mám největší zážitek, který si budu pamatovat hodně dlouho! Brava!

Geniálně propojené poloviny představení! To je asi to první, co mě k hodnocení napadá. A jak je toto propojení nenápadné a třeba mně osobně něco z něj došlo až po odchodu z divadla; v čem všem se ty zdánlivě nesouvisející "etudy" protnuly...
Herci jsou všichni skvělí, jak jinak. Zpětně je mi líto, že jsme my diváci M. Myšičkovi v 1. části netleskali, neboť mi nakonec připadal nejpřirozenější (psssst, i lepší než I. Trojan!).
V druhé části mi chvilku trvalo se zorientovat.
Výborná, ale náročná (nebo náročná, ale výborná?) inscenace!

Má nízká očekávání byla natolik přebita, že z euforie mám cukání lupnout tam 100 %. Tak dobré to ale nebylo, byť nemám nic konkrétního k vytknutí (snad jen občasné a mírné tlačení na pilu vtipnosti za každou cenu). Naopak vím, co rozhodně a bez váhání vyzdvihnout - nebo spíš koho: A. Čubu! On tyto typy zkrátka umí, je zde patrná jistá podobnost (aspoň pohybová :-D) s jeho postavou z Pensionu pro svobodné pány v KSA. Musím mu vyjádřit obdiv o to větší, když se člověk podívá do programu Míru a vidí, že Ralpha hraje třeba i 5 večerů za sebou...
Škoda, že hru nezvládnu vidět znovu (jsem z Prahy).

Nezasáhlo mě to tak, jak bych čekala. A už vůbec ne při hře samotné (vyjma jedné scény), vše na mě dolehlo až po. Inscenace mi připadala svým způsobem uspěchaná. Jak v komentářích párkrát zaznělo, něco tomu chybělo, aby divák odcházel s velkým divadelním zážitkem. Bohužel i závěr zapadl, vyvrcholení se nekonalo.
Z hereckého obsazení mě více zaujali Mi. Donutil a V. Dvořák.

Mé dojmy jsou tu skrze ostatní hodnocení již shrnuty...
Měla jsem nižší očekávání, možná o to víc se mi představení nakonec líbilo. Největší pochvala směřuje k D. Sitkovi, byl naprosto vynikající! M. Stránský mu zdárně sekundoval, přeci jen ale koukal Sitkovi z kapsy, kam ho kolega zastrčil. K ostatním hercům nemám výtky a rozhodně mi nepřišli nijak slabší.
První půlka je lepší.
K mínusům hry i já řadím časté změny scén, které celou inscenaci roztříštily. A taky se přikláním k rozpačitým dojmům ze Stránského koktání...