Ba-jo

V titulku ke hře se praví: "Hra o životě, o lásce a o whisky", vše z toho tam i tak nějak je, i ta Afrika je tam tak nějak patrná...scéně dominující osvětlovací baterie a ventilátory jí nápaditě navozují. Herecké výkony jsou vyrovnané a vyvážené, jen hostující M. Mededa je spíše v pozadí, něž naopak, jak by se mohlo z plakátů zdát. Možná tím, že jsem v Africe několikrát byl, že mám rád africkou literaturu, jsem očekával od francouzské předlohy trochu více...těžko soudit zda se z ní podařilo M. Skočovskému v ČS vydolovat maximum, ale i tak doufám, že si v Ústí hra své diváky najde

Silná literární předloha a skvělá filmová adaptace, to vše vyvolává veliká očekávání a zakládá na nelehký úkol pro divadelní adaptaci. V Ostravě se prali statečně, ale ani Norbert Lichý, který byl jistě nejlepší možná volba a podal vynikající výkon, ani zdatně mu sekundující zbytek souboru, ani např. nápadité scény s kontrabasy, ani to vše se nedokázalo dotáhnout na úroveň knihy či filmu, ani atmosférou, ani gradací. Spíš mi přišlo, že hře v druhé polovině dost docházel dech...uvidíme, jak se se stejným tématem popere Národní divadlo...

Po velmi rozpačitém a roztěkaném úvodu (zde se dalo mnohem více zapracovat), následuje vrchol celé kraťoučké inscenace: monolog ve vynikajícím podání Tomáše Petříka. Celá hra pak po padesáti minutách doznívá trochu bez logiky, beze slov, ale intimně a silně. Velmi zajímavá, sporá, čistá scéna - jen poněkud zbytně působí velké zrcadlo umístěné v rohu.

Mělo to šťávu! Mělo to vtip! Mělo to smysl...herecky krásně synchronizované v čele s opět vynikajícím Matúšem Bukovčanem. Představení uteklo strašně rychle, snad ani ta přestávka by nebyla potřeba ...

Nápadité představení - herecky, scénograficky, pohybově. V samotném obsahu však až příliš mnoho laciných klišé - i když možná právě to bylo záměrem....

Velmi silné, velmi. Podmanivý výkon Petra Lněničky a Moniky Zoubkové. Tísnivý příběh se pomalu rozjíždí v malinkém pokojíku, venku za dvěřmi se však něco děje, něco znepokojujícího. Příběh graduje silným a emocionálně vysilujícím závěrem. To vše doslova na dosah, blíž už snad ani divadlo nemůže jít! Ještě několik minut po děkovačce seděli všichni diváci bezeslov jako zařezaní..tak silně to na všechny dolehlo...

Konverzační hříčka která dosti promasýrovala mou bránici. Sehranému triu Plouhar-Příkazský-Šimčík dominoval Honza Plouhar v roli cikánského podnikatele Krakena. Žádné filozofování, žádné psycho, prostě zábava kdesi u autobusové zastávky v (O)bludově.

Můj první divadelní Oblomov, takže nejsem nikterak zatížen žádným předchozím uvedením a nesrovnávám. Byl jsem velmi mile překvapen funkčně a nápaditě provedenou výpravou, hudebním podkresem, videomappingem a až řemeslně propracovanou režií H. Burešové. A byl jsem doslova nadšen a uchvácen hereckým výkonem titulního Michala Isteníka (bravo!). Rovněž je třeba ocenit výkony sekundujících herců v čele s Veronikou Lazorčákovou (a včetně těch dětských), střídavě se vynořujících z pozadí a zasahujících do děje. Katarze se dostavila, i v sobě samém jsem našel trochu z Oblomova.

Vesele odehráno i "odskákáno". Nic náročného, ale ideální představení když je vám ouvej a potřebujete se rozveselit a pobavit. Na mě to dokonale zabralo a cestou z divadla jsem si ještě hodinu pobrukoval melodie ze známých muzikálů....

Představení vskutku v "Tarantinovském" duchu. Titulních postav Pana Bílého a Zrzky se perfektně zhostil hostující Ústečák Leoš Noha a "domácí" femme fatale Erika Stárková, kterým zdatně sekundoval témeř celý soubor divadla. Poměrně složitá scéna dobře fungovala a nutila neustále dávat pozor, co a kde se semele. Hudebně rovněž velmi vydařené. Délka cca 1:45 bez přestávky byla tak akorát, inscenace si držela svižné tempo, nezadrhávala se a s motorem jedoucím na pravidelné výbuchy smíchu i tarantinovsky vyvrcholila...hra ušitá na míru pro Činoherák baví, ale i mrazí...Rudoši musí být zničeni!!!

Vtipné, ale ne lacině. Sprosté, ale ne bezúčelně. Naléhavé a současné, ale nenásilně. Herecké výkony pestré a vyvážené. Scéna jednoduchá, skvěle fungující a vtipně zapojená do hry. Bavil jsem se moc a rád se příjdu opět podívat!

I já se přidávám do tábora spokojených diváků a až tolik nechápu proč toto představení vyvolává takové kontroverze. Groteskní stylizace mi nepřišla nijak násilná, ba naopak. A ze všech Špinarových realizací skoro nejkonzervativnější dílo. Důstojné provedení Tří sester: krásná výprava a velmi solidní herecké výkony! Závěr v podobě zvukového záznamu z Rajmontova "legendárního" uvedení Tří sester v Činoherním studiu mě velmi potěšil, ale možná tak zbytečně utlumil závěr představení

Svěží představení s dobře dávkovaným množstvím černého humoru. Takhle nějak si představuji černou komedii na Irský způsob. Drsné a syrové, tak jak to drsnému Ústí sluší. Krásně udělená scéna, dobré herecké výkony v čele se statně kosti drtícím Ctiradem Gotzem.

Konečně trochu "normální" Shakespeare na LSS. A tak to myslím má i být. Po všech těch alternativních a za každou cenu "šokujících" provedeních jeho her, jsem si konečně užíval klasiku klasik. Moderně udělanou, ale při tom poctivě držící podstatu originálu. Propracovaná a funkční scéna ve spojení s povedenými hereckými výkony, bez exhibujících a přehrávaných výstupů, prostě tak akorát.

Po herecké stránce vynikající představení. Taková herecká souhra (v tomto představení pouze mužské části souboru) jen podtrhuje vysoko nasazenou laťku Dejvického divadla. Po obsahové stránce mě ale moc hra nezaujala a přišla mi mělká a lehce předvídatelná...

Ale jo, i když je toto představení spíše takovým dodatkem, tak mě pobavilo. Lepší konec divadelní sezóny a vstup do letních prázdnin jsem si ani nepředstavoval. A to vše v takové příjemné "rodinné" atmosféře divadla v Celetné. O přestávce se stylovým občerstvením přímo na pódiu. A ten akvabelistický tanečně-hudební závěr neměl chybu!

Pro slávisty povinnost, ostatním vřele doporučuji! Folklórně-fotbalové představení srší nápady a vtipem, myslím si, že i samotný Ivo Knoflíček sedící v den premiéry v první řadě, se musel dobře bavit...i když né vždy bylo vše jen k smíchu. A před fotbalovým a hudebním nasazením a umem hereček a herců smekám svůj slávistický šál!

I když celé představení nedrželo úplně pohromadě, i když mi někdy unikal smysl některých "skečů", i tak jsem se bavil a představení mi rychle utíkalo. Dopomohla tomu zejména dobrá hudba, skvělá scéna, rozdělená na 2 podlaží, která se střídala a dodávala hře tempo, a pak i herecké výkony, za které bych podtrhnul ten Jany Plodkové a Miloslava Koniga...

Výtečná irská černá komedie. Výtečné herecké výkony...zejména titulní Matouš Ruml je krásně a uvěřitelně dojemný v roli mrzáka, Martin Hofmann zase správně vlezlý a dotěrný v roli novinového hlásiče...a i další herečtí kumpáni se nenechají zahanbovat. Scénicky zajímavé a osvěžující jsou předěly za použití filmové projekce a s irskými tanečky na forbíně...jsou stejně osvěžující jako celá hra. Moc příjemně se toto představení sledovalo...

Náročná a současná hra, která vyžaduje vaší pozornost...a rozhodně stojí za to tu pozornost tomuto představení věnovat a vyčkat i do druhé, mnohem kratší a vizuálně úplně odlišné části. Myslím si, že přesně tento druh představení na Novou scénu ND patří a velmi potěšil i dramaturgický úvod před představením a beseda s režisérem a herci po v rámci programu ND+