Kabaret Kafka

64,99% Viz komentář Jiřího Landy.

Představení na mě působilo roztříštěně, různá témata a nálady sice měl spojovat Kafkův Dopis otci, ale pod spoustou obrazů jeho smysl nevynikl. Kafkova tvorba je plná neštěstí a absurdity, která v jistém ohledu zasáhne každého. U Špinarovy inscenace zůstalo pouze toho neštěstí, ale bez zásahu. Herecky ovšem považuji inscenaci za velmi vydařenou.

Zinscenovat Kafkův Dopis otci a umístit ho do zákulisí kabaretu je výborný nápad. Konečné zpracování z něj bohužel nevytěžilo vše, co vytěženo být mohlo. Ale jako obecný úvod do Kafky a potažmo i do Freuda to stačí. Nejvíce zaujal Vladimír Marek.

Tvorba Franze Kafky bývá někdy zbytečně zjednodušeně chápána především jako vážná či depresivní, jeho dílo má však v sobě i nezaměnitelný humor a zvláštní absurditu. Inscenace Reduty vychází především z Kafkova delšího „Dopisu otci“. Líbilo se mi, že režisér D. Špinar nezapomněl právě na humor, nezřídka opomíjený. Přiznám se však, že styl kabaretu mi s charakterem Kafkových textů příliš nesouzněl. Velmi živá inscenace se zajímavými a barvitými nápady, sympatické snažení zdatných herců. Mezi nespornými klady však nakonec v mém případě převážily rozpaky z ne zcela šťastného uchopení tématu.

Pět zdařilých hereckých výkonů – pět vydatných porcí složité duše Franze Kafky. ..náhodně či záměrně v počtu lidských smyslů?

Přesný příklad inscenace, v níž forma převyšuje obsah sdělení. V představení byla spousta výborně vystavěných scén, které se však nepropojily v kompaktní celek. Přílišná invence D. Špinara zde působila spíš kontraproduktivně.

Bez výčitek přiznávám, že na mě tato inscenace opravdu zapůsobila. Je pravda, že některé scény byly trochu slabší, ale jako celek to mělo výbornou atmosféru a rozhodně to zanechalo hluboký dojem. Líbilo se mi pojetí hry, oceňuji vydařenou scénu a propojení s hudebními motivy. Po herecké stránce také pražádných výtek. Za mě tedy rozhodně spokojenost a další doporučení v Redutě.