Já, Johan*a

Martina Jindrová jako queer Johy v doprovodu Drag queens byli super, byť je evidentně někteří heterosexuální boomeři nemohou rozdýchat.

Asi raději nebudu hodnotit text a la Barbie G. Gerwig (zbytečně doslovná, polopatická a prvoplánová rétorika ve stylu "pošleme teď všichni patriarchát do prdele"). Celkové pojetí fajn, zapojení queer performerů taky; z herců se mi tu strašně líbili Petr Jeništa a Jiří Svoboda, Martina Jindrová to utáhla skvěle a se ctí. Hudebně, vizuálně, scénograficky, kostýmově dobré, ale nic, co by utkvělo, posadilo člověka na zadek a tak dále - tomu se z technické stránky blíží asi jen Alyssa Dillard, záznam jejíhož zvukového doprovodu bych si klidně rovnou šel pustit na Spotify, kdyby byl. Koukám na tabulku "jak hodnotit", celkem přesně tu sedí 60 %.

Zajímavě převedená adaptace Johanky z Arku. Kvituji, že takový počin máme i na českých prknech, i když byl na můj vkus možná až trochu moc aktivistický. Představení se mi ale líbilo i díky zapojení umělců z platformy Pinkbus.

Přemýšlím, proč inscenovat tak prvoplánově aktivistický text. Možná není kde brát, nemám tušení. A jakkoli je výsledný tvar výtvarně a hudebně velmi dobrý, amatérské výkony mu podrážejí nohy. Záměr samozřejmě chápu a je mi milý, jen to jako celek zkrátka nedrží pohromadě. Martina Jindrová každopádně maximálně sympatická, charizmatická, výborná.

Jedním slovem: hrůza. To snad nemůže být myšleno vážně jako profesionální divadlo.

Super inscenace. Moc cením, že divadlo jako je Komedie se nebojí otevřít téma LGBTQIA/trans/queerness. Johy je skvělá postava, najednou úplně jiná, než jak ji představovali ve škole. Martina coby Johy dokáže celou hru utáhnout, monology by sice místy snesly maličko pokrátit, aby divák neztratil pozornost a neztratil nit, ale celkově je hra úchvatná. Scéna postavena velice esteticky a výkony členů PiNKBUS jsou skvělé! Bála jsem se, že PiNKBUSí parta se někde jen krátce mihne a jsem moc potěšena, že tomu tak není a jsou důstojnými členy ansámblu. Ráda půjdu znovu.

Ten samotný text je zkrátka laciná a místy plytká agitka postavená na docela zajímavém nápadu. Proto mě ani nikterak neuráží tato inscenace, která není ve všech složkách profesionální. Musím pochválit hezkou scénu, light design a sympatické výkony J. Svobody a P. Lustigové.

Sympatickému nápadu s potřebným a aktuálním tématem podráží nohy slabá režie. Alžběta Vrzgula nedokázala přivést ke hladké souhře profesionální herce a ostatní účinkující, většina vystupujících zápasí s jevištní mluvou i pohybem či působí toporně. Anebo v nejhorším případě všechno najednou - výkon Z. Humpolce je opravdu odstrašujícím příkladem. Naopak zaujmou především P. Jeništa a K. Vladyka, obzvlášť jeho angažování přináší do místy poněkud unylé inscenace osvěžující element. O totální propadák se nejedná, ale kvalitnější zpracování by si tento počin rozhodně zasloužil.

Nuda, nuda, nuda, v závěru nesnesitelný aktivismus, chabá choreografie, zoufalá drag, ochotnické výkony - z nichž ční výkon P.Jeništy, který tak představení vytáhl na 10 %.

Ráda bych zmínila dva herce,kteří se nejvíce dotkli mé duše a zatáhali za struny mého srdce.
Petr Jeništa:"horská dráha" emocí,která vás vezme na velmi vzrušující jízdu s jeho postavou(zoufalá nuda, frustrace,muž na pokraji nervového zhroucení,"daddy issues"-vyberte si co chcete, má to vše)!
A Zbyšek Humpolec:jeho mírná přítomnost na jevišti,velitelská povaha,sexy účes a mužnost,pochybně "toxická" (možná to tak působí v moderní době,ale míra "toxicity" se zdá být správná pro vojáka z 15. století).
Zbyšek na vás působí tak,že jeho postavou,kterou hraje, možná opovrhujete,ale nemůžete od něj ani na vteřinu odtrhnout oči,nemůžete a nechcete.

65 %
Těšila jsem se, protože jsem viděla inscenaci v Globe, a ta byla tak autentická! Česká inscenace má dobrý překlad, oceňuji super název, podařené jsou taky hudba a bojové choreografie. Herectví je slušné u většiny a dobré u Jeništy, Jindrové a Humpolce. Problémem je podle mě povrchní režie. Vrzgula vytvořila estrádu s drag queen vedle toho postavila vyprávěcí monology, ve kterých Jindrová místy působí monotónně. Režisérka ani nevyužila potenciál Talagy, jeho postava nemá opodstatnění. Stejně díky za společenský postoj.

Zajímalo by mě, jaká byla původní hra, protože zde je uvedeno, že byla zkrácena a byly ubrány některé postavy. Nejsem si jistá, zda to není spíše na škodu, chvílemi se hra skutečně podivně rozpadá. Téma identity, trans* a queer rozhodně palčivé a aktuální, nicméně občas to hraničí se sebeparodií - viz drag výstupy, navíc jak zde někdo psal, herecké výkony slabší, snad se to zlepší s reprízami.
Martina Jindrová do role seděla více, než v Disku do Velké sestry, nicméně zde jí trochu válcoval Petr Jeništa jako král a Jiří Svoboda jako Tomy.

Velmi aktuální a pro české divadlo ne příliš časté téma, díky za něj!!! MDP se skvěla předvedla. Skvělá show a hlavně silný až dojemný příběh. Velmi mě to zasáhlo.
Musím vyzvednout překrásnou a pro mě Femme fatale představení Petru Lustigovou! Scéna a hudba vše skvěle doplňovalo. Vystupující z Pink bus odvedli skvělou práce na tanci (herectví už bylo trochu slabší, ale neubírá to nic na poselství představení).
A koho musím vyzdvihnout, tak je naprosto dokonalá herecká práce Martiny Jindrové. Byla tak uvěřitelná, táhla celé představování od začátku do konce. BRAVO!

Úžasná Martina Jindrová!

Je skvělé, že tato inscenace vznikla. V Komedii nebylo toto téma poprvé, už v dubnu v rámci festivalu Nová komedie v Česku poprvé byl k vidění silný Spartakus Jakuba Skrzywanka. Tohle je divácky přístupnější manifest jinakosti, ve kterém se daří zvláště Petru Jeništovi a i Martina Jindrová, která se však pro krotkou režii drží herecky při zemi, do role dobře sedí. Výjimečná je scénografie, která se navíc prostřednictvím artefaktů ?rozlézá? i do předsálu. Oceňuji, že většina herců a hereček patří do LGBT+ komunity, což bylo na premiéře při závěrečných ovacích patřičně znát. Bohužel inscenace pokulhává v režii, což ubírá zvláště na radikalitě.

To, že tuto společensky angažovanou inscenaci v Komedii uvedli, považuji za významný krok. Text byl vybrán dobře, zapojení Pinkbusu byl dobrý nápad, scéna je funkční, hudba dodává atmosféru. Martina Jindrová rozhodně má charisma, umí skvěle hrát. Ale režisérka Alžběta Vrzgula to moc neukočírovala, inscenace není tak radikální, jak by se slušelo, a místy se trochu rozpadá, je bez srozumitelného rytmu.

Z původní londýnské angažované hry zbyla nuda a hlavně hlavně přibyla řada prvků, které hru degradují - nekvalitně provedené drag (když už se to dělá, tak by alespoň účinkující měl umět text písně), větší důraz na LGBT (vlastně to bylo jen o tom, příběh Joan se absolutně vytrácí, což je škoda) a nehezky vypadající kostýmy.
M. Jindrová nemá na takovou roli dostatečné charisma - její monology nejsou důrazné, na diváka vůbec nepůsobí dojmem, že bychom jí měli věřit.

Příběh Jeanne d'Arc zpracovali soudní úředníci, poté kronikáři, po nich historici a nakonec i dramatici. Muži, téměř stoprocentně. Nuda, nuda, šeď, šeď.
80 let války. Pubertální holčina z Orleans, prý ne zcela při smyslech, se vnutí dauphinovi Karlovi (též drobně mentálně mimo) a vymluví mu díru do hlavy. Dostane, co chce, malou armádu, se kterou Francii vymetá. Hle, zázrak! A pak, protože zázraky nejsou stabilní, následuje už jen sešup. Bravo, chudák holka.
Holka? Vždyť i za to, že se oblékala jako muž a měla krátké vlasy, hořela...
Dnes Johana, Johy, mluví za sebe. Za své já, za svobodu a spravedlnost. Musí. Všechno je jinak...

žádné herectví, jen hromada slov, nudný propagační večer, asi demonstrace pocitů LGBT komunity

Představení které se snaží do patosu ukrýt prázdno. Úplně zbytečné lpění na přehrávání historických událostí aniž by jim byl dán další obsah či rozměr týkající se hlavního aktuálního tématu hry. Samotná otázka genderu je neustále zmiňována, ale jen tak aby se neřeklo, reálná psychologie či její dopad na děj není. Čekal jsem asi něco víc alternativního, možná víc provokativního, místo toho jsem se dostal průměrného činoherního zpracování všeobecně známého příběhu, s poloprofesionálním obsazením, na jehož konci byl jen další prázdný monolog bezobsažně hrkající pojmy bez obsahu. Zajímavý námět, ale absolutně nevytěžený.

Nemam nic proti Lgbt tematice, dokonce me to v popusu predstaveni tak trochu nalakalo se na to zajit podivat. Toto predstaveni ale bohuzel bylo zklamani.. Je strasne prvoplanove, az nudne, lgbt tema bylo do toho rvane nasilim, az to bylo trapne... Hlavni postava to moc nehrala, spise cetla nazpamet' monology... Jolana je zajimava postava, herec je hodne charizmaticky, hraje dobre... Zaroven ale moc nezvladl queer show, bylo to takove zadejchane a hodne nezajmave tanecne. Je videt, ze tanec asi neni jeho domenou... Z hereckeho hlediska potesil kral a Tommy. Ale cele predstaveni to bohuzel nezachranilo. Zklamani!

Představení které se snaží do patosu ukrýt prázdno. Úplně zbytečné lpění na přehrávání historických událostí aniž by jim byl dán další obsah či rozměr týkající se hlavního aktuálního tématu hry. Samotná otázka genderu je neustále zmiňována, ale jen tak aby se neřeklo, reálná psychologie či její dopad na děj není. Čekal jsem asi něco víc alternativního, možná víc provokativního, místo toho jsem se dostal průměrného činoherního zpracování všeobecně známého příběhu, s poloprofesionálním obsazením, na jehož konci byl jen další prázdný monolog bezobsažně hrkající pojmy bez obsahu. Zajímavý námět, ale absolutně nevytěžený.

Martina Jindrová jako queer Johy v doprovodu Drag queens byli super, byť je evidentně někteří heterosexuální boomeři nemohou rozdýchat.

Asi raději nebudu hodnotit text a la Barbie G. Gerwig (zbytečně doslovná, polopatická a prvoplánová rétorika ve stylu "pošleme teď všichni patriarchát do prdele"). Celkové pojetí fajn, zapojení queer performerů taky; z herců se mi tu strašně líbili Petr Jeništa a Jiří Svoboda, Martina Jindrová to utáhla skvěle a se ctí. Hudebně, vizuálně, scénograficky, kostýmově dobré, ale nic, co by utkvělo, posadilo člověka na zadek a tak dále - tomu se z technické stránky blíží asi jen Alyssa Dillard, záznam jejíhož zvukového doprovodu bych si klidně rovnou šel pustit na Spotify, kdyby byl. Koukám na tabulku "jak hodnotit", celkem přesně tu sedí 60 %.

Zajímavě převedená adaptace Johanky z Arku. Kvituji, že takový počin máme i na českých prknech, i když byl na můj vkus možná až trochu moc aktivistický. Představení se mi ale líbilo i díky zapojení umělců z platformy Pinkbus.

Přemýšlím, proč inscenovat tak prvoplánově aktivistický text. Možná není kde brát, nemám tušení. A jakkoli je výsledný tvar výtvarně a hudebně velmi dobrý, amatérské výkony mu podrážejí nohy. Záměr samozřejmě chápu a je mi milý, jen to jako celek zkrátka nedrží pohromadě. Martina Jindrová každopádně maximálně sympatická, charizmatická, výborná.

Jedním slovem: hrůza. To snad nemůže být myšleno vážně jako profesionální divadlo.

Super inscenace. Moc cením, že divadlo jako je Komedie se nebojí otevřít téma LGBTQIA/trans/queerness. Johy je skvělá postava, najednou úplně jiná, než jak ji představovali ve škole. Martina coby Johy dokáže celou hru utáhnout, monology by sice místy snesly maličko pokrátit, aby divák neztratil pozornost a neztratil nit, ale celkově je hra úchvatná. Scéna postavena velice esteticky a výkony členů PiNKBUS jsou skvělé! Bála jsem se, že PiNKBUSí parta se někde jen krátce mihne a jsem moc potěšena, že tomu tak není a jsou důstojnými členy ansámblu. Ráda půjdu znovu.

Ten samotný text je zkrátka laciná a místy plytká agitka postavená na docela zajímavém nápadu. Proto mě ani nikterak neuráží tato inscenace, která není ve všech složkách profesionální. Musím pochválit hezkou scénu, light design a sympatické výkony J. Svobody a P. Lustigové.

Sympatickému nápadu s potřebným a aktuálním tématem podráží nohy slabá režie. Alžběta Vrzgula nedokázala přivést ke hladké souhře profesionální herce a ostatní účinkující, většina vystupujících zápasí s jevištní mluvou i pohybem či působí toporně. Anebo v nejhorším případě všechno najednou - výkon Z. Humpolce je opravdu odstrašujícím příkladem. Naopak zaujmou především P. Jeništa a K. Vladyka, obzvlášť jeho angažování přináší do místy poněkud unylé inscenace osvěžující element. O totální propadák se nejedná, ale kvalitnější zpracování by si tento počin rozhodně zasloužil.

Nuda, nuda, nuda, v závěru nesnesitelný aktivismus, chabá choreografie, zoufalá drag, ochotnické výkony - z nichž ční výkon P.Jeništy, který tak představení vytáhl na 10 %.

Ráda bych zmínila dva herce,kteří se nejvíce dotkli mé duše a zatáhali za struny mého srdce.
Petr Jeništa:"horská dráha" emocí,která vás vezme na velmi vzrušující jízdu s jeho postavou(zoufalá nuda, frustrace,muž na pokraji nervového zhroucení,"daddy issues"-vyberte si co chcete, má to vše)!
A Zbyšek Humpolec:jeho mírná přítomnost na jevišti,velitelská povaha,sexy účes a mužnost,pochybně "toxická" (možná to tak působí v moderní době,ale míra "toxicity" se zdá být správná pro vojáka z 15. století).
Zbyšek na vás působí tak,že jeho postavou,kterou hraje, možná opovrhujete,ale nemůžete od něj ani na vteřinu odtrhnout oči,nemůžete a nechcete.

Nemam nic proti Lgbt tematice, dokonce me to v popusu predstaveni tak trochu nalakalo se na to zajit podivat. Toto predstaveni ale bohuzel bylo zklamani.. Je strasne prvoplanove, az nudne, lgbt tema bylo do toho rvane nasilim, az to bylo trapne... Hlavni postava to moc nehrala, spise cetla nazpamet' monology... Jolana je zajimava postava, herec je hodne charizmaticky, hraje dobre... Zaroven ale moc nezvladl queer show, bylo to takove zadejchane a hodne nezajmave tanecne. Je videt, ze tanec asi neni jeho domenou... Z hereckeho hlediska potesil kral a Tommy. Ale cele predstaveni to bohuzel nezachranilo. Zklamani!

65 %
Těšila jsem se, protože jsem viděla inscenaci v Globe, a ta byla tak autentická! Česká inscenace má dobrý překlad, oceňuji super název, podařené jsou taky hudba a bojové choreografie. Herectví je slušné u většiny a dobré u Jeništy, Jindrové a Humpolce. Problémem je podle mě povrchní režie. Vrzgula vytvořila estrádu s drag queen vedle toho postavila vyprávěcí monology, ve kterých Jindrová místy působí monotónně. Režisérka ani nevyužila potenciál Talagy, jeho postava nemá opodstatnění. Stejně díky za společenský postoj.

Zajímalo by mě, jaká byla původní hra, protože zde je uvedeno, že byla zkrácena a byly ubrány některé postavy. Nejsem si jistá, zda to není spíše na škodu, chvílemi se hra skutečně podivně rozpadá. Téma identity, trans* a queer rozhodně palčivé a aktuální, nicméně občas to hraničí se sebeparodií - viz drag výstupy, navíc jak zde někdo psal, herecké výkony slabší, snad se to zlepší s reprízami.
Martina Jindrová do role seděla více, než v Disku do Velké sestry, nicméně zde jí trochu válcoval Petr Jeništa jako král a Jiří Svoboda jako Tomy.

Velmi aktuální a pro české divadlo ne příliš časté téma, díky za něj!!! MDP se skvěla předvedla. Skvělá show a hlavně silný až dojemný příběh. Velmi mě to zasáhlo.
Musím vyzvednout překrásnou a pro mě Femme fatale představení Petru Lustigovou! Scéna a hudba vše skvěle doplňovalo. Vystupující z Pink bus odvedli skvělou práce na tanci (herectví už bylo trochu slabší, ale neubírá to nic na poselství představení).
A koho musím vyzdvihnout, tak je naprosto dokonalá herecká práce Martiny Jindrové. Byla tak uvěřitelná, táhla celé představování od začátku do konce. BRAVO!

Úžasná Martina Jindrová!

Je skvělé, že tato inscenace vznikla. V Komedii nebylo toto téma poprvé, už v dubnu v rámci festivalu Nová komedie v Česku poprvé byl k vidění silný Spartakus Jakuba Skrzywanka. Tohle je divácky přístupnější manifest jinakosti, ve kterém se daří zvláště Petru Jeništovi a i Martina Jindrová, která se však pro krotkou režii drží herecky při zemi, do role dobře sedí. Výjimečná je scénografie, která se navíc prostřednictvím artefaktů ?rozlézá? i do předsálu. Oceňuji, že většina herců a hereček patří do LGBT+ komunity, což bylo na premiéře při závěrečných ovacích patřičně znát. Bohužel inscenace pokulhává v režii, což ubírá zvláště na radikalitě.

To, že tuto společensky angažovanou inscenaci v Komedii uvedli, považuji za významný krok. Text byl vybrán dobře, zapojení Pinkbusu byl dobrý nápad, scéna je funkční, hudba dodává atmosféru. Martina Jindrová rozhodně má charisma, umí skvěle hrát. Ale režisérka Alžběta Vrzgula to moc neukočírovala, inscenace není tak radikální, jak by se slušelo, a místy se trochu rozpadá, je bez srozumitelného rytmu.

Z původní londýnské angažované hry zbyla nuda a hlavně hlavně přibyla řada prvků, které hru degradují - nekvalitně provedené drag (když už se to dělá, tak by alespoň účinkující měl umět text písně), větší důraz na LGBT (vlastně to bylo jen o tom, příběh Joan se absolutně vytrácí, což je škoda) a nehezky vypadající kostýmy.
M. Jindrová nemá na takovou roli dostatečné charisma - její monology nejsou důrazné, na diváka vůbec nepůsobí dojmem, že bychom jí měli věřit.

Příběh Jeanne d'Arc zpracovali soudní úředníci, poté kronikáři, po nich historici a nakonec i dramatici. Muži, téměř stoprocentně. Nuda, nuda, šeď, šeď.
80 let války. Pubertální holčina z Orleans, prý ne zcela při smyslech, se vnutí dauphinovi Karlovi (též drobně mentálně mimo) a vymluví mu díru do hlavy. Dostane, co chce, malou armádu, se kterou Francii vymetá. Hle, zázrak! A pak, protože zázraky nejsou stabilní, následuje už jen sešup. Bravo, chudák holka.
Holka? Vždyť i za to, že se oblékala jako muž a měla krátké vlasy, hořela...
Dnes Johana, Johy, mluví za sebe. Za své já, za svobodu a spravedlnost. Musí. Všechno je jinak...

žádné herectví, jen hromada slov, nudný propagační večer, asi demonstrace pocitů LGBT komunity

Přemýšlím, proč inscenovat tak prvoplánově aktivistický text. Možná není kde brát, nemám tušení. A jakkoli je výsledný tvar výtvarně a hudebně velmi dobrý, amatérské výkony mu podrážejí nohy. Záměr samozřejmě chápu a je mi milý, jen to jako celek zkrátka nedrží pohromadě. Martina Jindrová každopádně maximálně sympatická, charizmatická, výborná.

Ten samotný text je zkrátka laciná a místy plytká agitka postavená na docela zajímavém nápadu. Proto mě ani nikterak neuráží tato inscenace, která není ve všech složkách profesionální. Musím pochválit hezkou scénu, light design a sympatické výkony J. Svobody a P. Lustigové.

Příběh Jeanne d'Arc zpracovali soudní úředníci, poté kronikáři, po nich historici a nakonec i dramatici. Muži, téměř stoprocentně. Nuda, nuda, šeď, šeď.
80 let války. Pubertální holčina z Orleans, prý ne zcela při smyslech, se vnutí dauphinovi Karlovi (též drobně mentálně mimo) a vymluví mu díru do hlavy. Dostane, co chce, malou armádu, se kterou Francii vymetá. Hle, zázrak! A pak, protože zázraky nejsou stabilní, následuje už jen sešup. Bravo, chudák holka.
Holka? Vždyť i za to, že se oblékala jako muž a měla krátké vlasy, hořela...
Dnes Johana, Johy, mluví za sebe. Za své já, za svobodu a spravedlnost. Musí. Všechno je jinak...

Z původní londýnské angažované hry zbyla nuda a hlavně hlavně přibyla řada prvků, které hru degradují - nekvalitně provedené drag (když už se to dělá, tak by alespoň účinkující měl umět text písně), větší důraz na LGBT (vlastně to bylo jen o tom, příběh Joan se absolutně vytrácí, což je škoda) a nehezky vypadající kostýmy.
M. Jindrová nemá na takovou roli dostatečné charisma - její monology nejsou důrazné, na diváka vůbec nepůsobí dojmem, že bychom jí měli věřit.

žádné herectví, jen hromada slov, nudný propagační večer, asi demonstrace pocitů LGBT komunity

Sympatickému nápadu s potřebným a aktuálním tématem podráží nohy slabá režie. Alžběta Vrzgula nedokázala přivést ke hladké souhře profesionální herce a ostatní účinkující, většina vystupujících zápasí s jevištní mluvou i pohybem či působí toporně. Anebo v nejhorším případě všechno najednou - výkon Z. Humpolce je opravdu odstrašujícím příkladem. Naopak zaujmou především P. Jeništa a K. Vladyka, obzvlášť jeho angažování přináší do místy poněkud unylé inscenace osvěžující element. O totální propadák se nejedná, ale kvalitnější zpracování by si tento počin rozhodně zasloužil.

Zajímavě převedená adaptace Johanky z Arku. Kvituji, že takový počin máme i na českých prknech, i když byl na můj vkus možná až trochu moc aktivistický. Představení se mi ale líbilo i díky zapojení umělců z platformy Pinkbus.

Velmi aktuální a pro české divadlo ne příliš časté téma, díky za něj!!! MDP se skvěla předvedla. Skvělá show a hlavně silný až dojemný příběh. Velmi mě to zasáhlo.
Musím vyzvednout překrásnou a pro mě Femme fatale představení Petru Lustigovou! Scéna a hudba vše skvěle doplňovalo. Vystupující z Pink bus odvedli skvělou práce na tanci (herectví už bylo trochu slabší, ale neubírá to nic na poselství představení).
A koho musím vyzdvihnout, tak je naprosto dokonalá herecká práce Martiny Jindrové. Byla tak uvěřitelná, táhla celé představování od začátku do konce. BRAVO!

Úžasná Martina Jindrová!

To, že tuto společensky angažovanou inscenaci v Komedii uvedli, považuji za významný krok. Text byl vybrán dobře, zapojení Pinkbusu byl dobrý nápad, scéna je funkční, hudba dodává atmosféru. Martina Jindrová rozhodně má charisma, umí skvěle hrát. Ale režisérka Alžběta Vrzgula to moc neukočírovala, inscenace není tak radikální, jak by se slušelo, a místy se trochu rozpadá, je bez srozumitelného rytmu.

Asi raději nebudu hodnotit text a la Barbie G. Gerwig (zbytečně doslovná, polopatická a prvoplánová rétorika ve stylu "pošleme teď všichni patriarchát do prdele"). Celkové pojetí fajn, zapojení queer performerů taky; z herců se mi tu strašně líbili Petr Jeništa a Jiří Svoboda, Martina Jindrová to utáhla skvěle a se ctí. Hudebně, vizuálně, scénograficky, kostýmově dobré, ale nic, co by utkvělo, posadilo člověka na zadek a tak dále - tomu se z technické stránky blíží asi jen Alyssa Dillard, záznam jejíhož zvukového doprovodu bych si klidně rovnou šel pustit na Spotify, kdyby byl. Koukám na tabulku "jak hodnotit", celkem přesně tu sedí 60 %.

Ráda bych zmínila dva herce,kteří se nejvíce dotkli mé duše a zatáhali za struny mého srdce.
Petr Jeništa:"horská dráha" emocí,která vás vezme na velmi vzrušující jízdu s jeho postavou(zoufalá nuda, frustrace,muž na pokraji nervového zhroucení,"daddy issues"-vyberte si co chcete, má to vše)!
A Zbyšek Humpolec:jeho mírná přítomnost na jevišti,velitelská povaha,sexy účes a mužnost,pochybně "toxická" (možná to tak působí v moderní době,ale míra "toxicity" se zdá být správná pro vojáka z 15. století).
Zbyšek na vás působí tak,že jeho postavou,kterou hraje, možná opovrhujete,ale nemůžete od něj ani na vteřinu odtrhnout oči,nemůžete a nechcete.

Jedním slovem: hrůza. To snad nemůže být myšleno vážně jako profesionální divadlo.

Nuda, nuda, nuda, v závěru nesnesitelný aktivismus, chabá choreografie, zoufalá drag, ochotnické výkony - z nichž ční výkon P.Jeništy, který tak představení vytáhl na 10 %.

Martina Jindrová jako queer Johy v doprovodu Drag queens byli super, byť je evidentně někteří heterosexuální boomeři nemohou rozdýchat.

65 %
Těšila jsem se, protože jsem viděla inscenaci v Globe, a ta byla tak autentická! Česká inscenace má dobrý překlad, oceňuji super název, podařené jsou taky hudba a bojové choreografie. Herectví je slušné u většiny a dobré u Jeništy, Jindrové a Humpolce. Problémem je podle mě povrchní režie. Vrzgula vytvořila estrádu s drag queen vedle toho postavila vyprávěcí monology, ve kterých Jindrová místy působí monotónně. Režisérka ani nevyužila potenciál Talagy, jeho postava nemá opodstatnění. Stejně díky za společenský postoj.

Je skvělé, že tato inscenace vznikla. V Komedii nebylo toto téma poprvé, už v dubnu v rámci festivalu Nová komedie v Česku poprvé byl k vidění silný Spartakus Jakuba Skrzywanka. Tohle je divácky přístupnější manifest jinakosti, ve kterém se daří zvláště Petru Jeništovi a i Martina Jindrová, která se však pro krotkou režii drží herecky při zemi, do role dobře sedí. Výjimečná je scénografie, která se navíc prostřednictvím artefaktů ?rozlézá? i do předsálu. Oceňuji, že většina herců a hereček patří do LGBT+ komunity, což bylo na premiéře při závěrečných ovacích patřičně znát. Bohužel inscenace pokulhává v režii, což ubírá zvláště na radikalitě.

Zajímalo by mě, jaká byla původní hra, protože zde je uvedeno, že byla zkrácena a byly ubrány některé postavy. Nejsem si jistá, zda to není spíše na škodu, chvílemi se hra skutečně podivně rozpadá. Téma identity, trans* a queer rozhodně palčivé a aktuální, nicméně občas to hraničí se sebeparodií - viz drag výstupy, navíc jak zde někdo psal, herecké výkony slabší, snad se to zlepší s reprízami.
Martina Jindrová do role seděla více, než v Disku do Velké sestry, nicméně zde jí trochu válcoval Petr Jeništa jako král a Jiří Svoboda jako Tomy.

Super inscenace. Moc cením, že divadlo jako je Komedie se nebojí otevřít téma LGBTQIA/trans/queerness. Johy je skvělá postava, najednou úplně jiná, než jak ji představovali ve škole. Martina coby Johy dokáže celou hru utáhnout, monology by sice místy snesly maličko pokrátit, aby divák neztratil pozornost a neztratil nit, ale celkově je hra úchvatná. Scéna postavena velice esteticky a výkony členů PiNKBUS jsou skvělé! Bála jsem se, že PiNKBUSí parta se někde jen krátce mihne a jsem moc potěšena, že tomu tak není a jsou důstojnými členy ansámblu. Ráda půjdu znovu.

Představení které se snaží do patosu ukrýt prázdno. Úplně zbytečné lpění na přehrávání historických událostí aniž by jim byl dán další obsah či rozměr týkající se hlavního aktuálního tématu hry. Samotná otázka genderu je neustále zmiňována, ale jen tak aby se neřeklo, reálná psychologie či její dopad na děj není. Čekal jsem asi něco víc alternativního, možná víc provokativního, místo toho jsem se dostal průměrného činoherního zpracování všeobecně známého příběhu, s poloprofesionálním obsazením, na jehož konci byl jen další prázdný monolog bezobsažně hrkající pojmy bez obsahu. Zajímavý námět, ale absolutně nevytěžený.

Nemam nic proti Lgbt tematice, dokonce me to v popusu predstaveni tak trochu nalakalo se na to zajit podivat. Toto predstaveni ale bohuzel bylo zklamani.. Je strasne prvoplanove, az nudne, lgbt tema bylo do toho rvane nasilim, az to bylo trapne... Hlavni postava to moc nehrala, spise cetla nazpamet' monology... Jolana je zajimava postava, herec je hodne charizmaticky, hraje dobre... Zaroven ale moc nezvladl queer show, bylo to takove zadejchane a hodne nezajmave tanecne. Je videt, ze tanec asi neni jeho domenou... Z hereckeho hlediska potesil kral a Tommy. Ale cele predstaveni to bohuzel nezachranilo. Zklamani!