Divadlo X10
Stanislav Biler, Ondřej Novotný
Destrukce
Premiéra: 24.2.2023 | 1:45x
Dramaturgie: Lenka Havlíková, Ondřej Novotný. Kostýmy: Matilda Tlolková. Hudba: Kryštof Blabla. Scéna a režie: Ondřej Štefaňák.
Adaptace ceněného románu, v němž se mísí groteskní apokalyptičnost s humanistickým přesahem. Třicetiletý učitel odchází z města, které je příliš komplikované, anonymní a předražené. Svou duševní rovnováhu se pokouší najít v sousedském kolektivu malé obce, kde je podle jeho představ stále ještě jasná hranice mezi dobrem a zlem. Začíná učit ve třídě plné svéhlavých, smutných i zvídavých dětí. Ale co je má vlastně naučit, když se nám uspořádání světa rozpadá pod rukama, pole neplodí, studny vysychají a stěny školy i dalších budov nezadržitelně a nevyzpytatelně praskají? Idylický venkov už dávno není idylickým venkovem. Co má ještě vůbec smysl? Hrabat listí? Koupit si nové auto? Pedagogické vyhoření se mění v topornou existenciální krizi současného intelektuála...
14! Termíny představení
Volby
Hodnocení (23)
HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Holubec 80 %
20.12.2023 | 746 hodnocení
+ souhlasím
--- Rodné lány destrukcí jsou požehnány --- (více v článku na blogu)
Pavel Širmer 50 %
20.11.2023 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
Bilerův román v dramatizaci O. Novotného, která svou stavbou částečně připomíná nedávnou adaptaci Feuchtwangerova „Vyhnanství“. Těžiště v monolozích se bohužel příliš neosvědčilo ani tentokrát. Přestože jsou román a potažmo dramatizace plné přínosných postřehů a myšlenek, jejich ustavičné „chrlení“ skrze zmíněné monology s přibývajícími minutami poněkud ztrácí dech. Režisér O. Štefaňák se snaží vyhýbat statičnosti použitím rozmanitých prostředků (scénografie, projekce, hudba, zvukový design, rozdělení monologu hlavního hrdiny mezi všechny herce atd.). Záleží na divákovi, zda dokáže ve vstřebávání vytrvat.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
natymau 90 %
16.9.2024 | 39 hodnocení
+ souhlasím
To mělo všechno. Spousta smíchu, spousta pousmání, spousta hořkosti a spousta mrazení. U závěrečného svědectví jsem fakt pracně polykala zárodky breku.
Viktor T 90 %
28.2.2024 | 10 hodnocení
+ souhlasím
Oči otevírající, vizuálně podmanivé, herecky boží, přál bych si, abych dokázal alespoň z části vyjádřit, jak dobrá práce za tímhle dílem stojí... (objektivněji řečeno, jak moc jsem z ní nadšený.)
Moc děkujeme!
Moc děkujeme!
Franz.K 80 %
2.5.2023 | 43 hodnocení
+ souhlasím
To je hodně depresivní. Četl jsem tu knížku dokonce a to mi přišlo takové vtipnější asi, ale jako super, jsem rád, že to udělali, a že se upozorňuje čím dál tím víc na to, co se naší generace tak moc týká - že nám starší generace zničila svět, a že může i vyschnout všechna voda, a pole může být dobré tak maximálně k rozbití nosu, a že vynucovaná tradiční rodina neznamená nutně lásku a štěstí... a že i když o tom mluvíme a řveme, tak se nic neděje. Díky
J.anek 70 %
5.4.2023 | 512 hodnocení
+ souhlasím
Namísto destrukce se v X10 staví. A vzniklá stavba připomene chudáka Schrödingerovu kočku. Žijeme ještě? Nebo už je dávno po nás? Žijeme, abychom nic neviděli? Abychom si mohli koupit nové auto? Abychom dětem včas vysvětlili, že se mají bát?
Pro mě fajn adaptace zajímavého textu. Já si z něj vybral něco trochu jiného, ale moc mě baví, jak jej četli tvůrci inscenace.
Pro mě fajn adaptace zajímavého textu. Já si z něj vybral něco trochu jiného, ale moc mě baví, jak jej četli tvůrci inscenace.
V_M 90 %
4.4.2023 | 65 hodnocení
+ souhlasím
Silné představení podle skvělé knižní předlohy. Oslovila mě jak autorská a režisérská obsahová koncepce, která se románu relativně drží a vybírá z něj části dobře přenositelné na divadlo, tak i herecké výkony, kostýmy a zejména scénografie (včetně práce s kamerou a přímým přenosem). Tísnivost plíživé apokalypsy a nepochopitelný český buranský tanec nad propastí (resp. spíše už v propasti) se myslím podařilo zprostředkovat výborně. A i pro tu naději tam vlastně zbylo místo.
Gimli35 80 %
7.3.2023 | 310 hodnocení
+ souhlasím
75 %. Převážně zábavné potýkání se hlavního hrdiny s panoptikálními vesnickými postavičkami utíná až závěrečná čtvrtina (?), poněkud roztažená a hlavně zpomalená dlouhou výstavbou kostky z dřevěných prken a železných tyčí. Škoda toho, nicméně rozumím snaze tvůrců přejít od celkem nezávazné komedie k apokalyptickému dramatu. Kromě ústředního V. Marholda, věrně zobrazujícího nesebevědomého člověka v neznámém prostředí, zaujal hlavně H. Chmelař - ještě nikdy jsem ho neviděl v tak komické poloze a dlužno říct, že se mu v ní velice daří.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.