Freddie - Concert show

V první řadě je třeba chválit - interpretovat skladby Queen chce nejen odvahu, ale především hudební talenty, kteří je zvládnou zahrát a zazpívat, což se souboru (až na drobné, místy přiznané výjimky) podařilo. Na druhou stranu dějová linka místy hapruje. (Viz. například nelogické dějové zkratky či zbytečně nízký humor.) Freddieho životopis je obohacen o originální rovinu vypravěče, ale i o rovinu "morální kontrolorky", jejíž linka je v inscenaci z několika důvodů tak trochu navíc. Ovšem, zápal a energie, s níž ansámbl DRB uhrančivě probouzí k životu ducha tehdejších Queenů dává jednoznačnou odpověď na otázku Who wants to live forever. Díky!

75% Muzikálová inscenace, která je postavena hlavně na nezpochybnitelném talentu M. Klucha. Jeho charisma v titulní roli dokáže diváky strhnout už v první části představení, přičemž v té druhé ono napojení hlediště na jeviště graduje. Jedná se spíš o divadelní show, které jako pojítko slouží jednoduchý scénář K. Janáka, nicméně i díky dalším profi výkonům J. Korna, P. Pálka, R. Tomeše a S. Postlerové vznikla kvalitní muzikálová podívaná, která dokáže zvednout ze sedadel diváky všech generací.

Michael Kluch, frontman revivalu Queenie, má Mercuryho písně pod kůží. S rolí Freddieho se nepotkal v divadle prvně. Efektní show dominuje hudební složka s živým doprovodem Queenie. Oslnivého Klucha ostatní přijatelně doplňují. Z představení intenzivně sálá energie, takže se v nadšení snadno odpouští i prvoplánovost libreta, s níž se účinkující vypořádali důstojně. Ozvučení mile překvapilo, skromnější scénografie nevadila. V choreografických číslech by se našly rezervy v nápadech i provedení. Počin nepatří k české muzikálové špičce, ale nízkou laťku mnoha pražských produkcí převyšuje.

75 %. Je to absolutně nezpochybnitelné: Show must go on! A snad vážně nejvíc o tom věděl on. ;) Přeji Freddiemu co nejdelší život s tímto šmrncovní energií nadupaným muzikálem, vzpomínajícím na legendární ikonu a nebývalý talent na vlně příjemné nadsázky, s poměrně věrohodně namixovanou dávkou svůdné okázalosti, kterou vyvažuje pokoru nemíjející sebezpytné zpětné zrcátko té divoké jízdy. A i když se místy o slovo opravdu přihlásí klišé, činí tak poměrně cudně a tiše, neb nesmrtelnými hity převálcováno.

Senzace. I když by se několik výtek najít dalo, celkový dojem byl výborný. Známé písně zůstávají v originálním jazyce, což oceňuji, a i když je ne vždy zpíval hlavní představitel, byly většinou vkusně aranžované a vhodně zasazené do jednoduchého přímočarého příběhu.
Nepřekonatelnou devizou této inscenace je každopádně Michael Kluch (za neopominutelné podpory své kapely Queenie). Hudebně-performerským vrcholem pro mě byla píseň I want it all, ovšem celé představení sršelo energií, která vtáhla i ty z počátku spíš netečné diváky.
Určitě se půjdu podívat znovu, Freddie za to rozhodně stojí!

Vidět se to dá a při tom jednom zhlédnutí to člověka celkem i baví (hlavně díky hudbě), ale...
Dokonalou trefou na tomhle kousku bylo především obsazení - skupina Queenie byla skvělou volbou (byť M.Kluch je pro mě skvělý především pěvecky - Freddieho také výborně imituje, ale není to herectví - po herecké stránce mě prostě neoslňuje a nebaví), a výborní byli i R.Tomeš a P.Pálek. Ale celé to zásadně kulhá u příběhu, který není nijak zvlášť dobrý, ani nápaditý - strašně snadno zapadne v paměti. A ani výprava a choreografie neoslní - chvílemi působí až amatérsky.