Divadlo DISK [katedra činoherního divadla]
<< Šepoty a výkřiky | Slečna Julie >>
Jáchym Topol, Kryštof Krejčí, Dana Hlaváčová
Sestra
Premiéra: 26.1.2024 | 2:10
Dramaturgie: Dana Hlaváčová. Výprava: Kateřina Hubená. Hudba: Jiří Chadraba a citace. Pohybová spolupráce: Karolína Gilová. Režie: Kryštof Krejčí.
Poslední uvedení: červen 2024.
Poslední uvedení: červen 2024.
Tomáš Dalecký, Jindřiška Hanušová, Luciana Tomášová, Hana Šimková, Filip Kohut, František Beleš, Pavel Prais, Karolína Knězů, Erik Zabrucký, Filip Týc, Kateřina Hrdinová, Lucie Michálková, Jiří Chadraba
Jevištní adaptace stejnojmenné románové prvotiny Jáchyma Topola. Syrově poetický ponor do hlubin zběsilých devadesátek, v němž spolu s Potokem (novodobým Everymanem) okusíme hranice poznaných i zatím spících vesmírů, a co víc, dohlédnete až k samým prazákladům dneška. Nacházíme se totiž v roce x po výbuchu času, po šoku ze svobody, z přemíry dosud nemyslitelnejch možností. Starý Československo je napadrť a novej svět se ze střepů teprve rodí. Jenže kdo rozhodne, co se smí a co už ne, když andělská tvář se slévá ve škleb Ďábla a na nového Spasitele se teprv čeká? Putování až na samé dno hnusu a zábavy z něj. A neustálého hledání. Každá z postav tohohle rozteklýho panoptika hledá ve společenství své místo...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (22)
HODNOCENÍ REDAKCE
Iva Bryndová 60 %
6.3.2024 | 611 hodnocení
+ souhlasím
55% - Román jsem nečetla. Nezažila jsem devadesátky (tedy ne v téhle podobě, ne v tom patřičném věku). - Zásadní problém: Topolova poetika v "hnusném" příběhu z nich mě neoslovila. Měla jsem pocit, jako by se hnus ani ne všedních dnů, hnus mnohem větší prostě jen snažil skrýt za krásná, velká, duchovní slova. Ocením herecké výkony i jednotlivé situace na cestě příběhem Potokova života a jejich zobrazení. Jako celek to ke mně žel nepromluvilo. A závěrečná fráze už celkový dojem nespravila.
Helena Grégrová 70 %
14.2.2024 | 1730 hodnocení
+ souhlasím
Ústřední postavou Topolovy Sestry je Potok, tápající mladý muž, hledající opěrný bod, smysluplnou jistotu v euforické době začátku devadesátek, času plného chaosu, kdy s náhle odšpuntovaným rozvolněním poměrů probublával pozvolna na povrch i společensko-politický kal a pachuť deziluze. Inscenace poměrně zřetelně sleduje a akcentuje dvě základní linky: bytostnou lidskou potřebu opětovaného citu a téma svobody, jakožto věru nevyzpytatelné materie, se kterou naučit se správně pracovat je velmi nesnadné. Ostatně, nic si nenalhávejme, neumíme to doposud. Oceňuji přehlednou strukturu děje, záživné, plynulé zpracování a vyrovnanost hereckých výkonů.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Michal1982 50 %
21.5.2024 | 174 hodnocení
+ souhlasím
Dle mě poněkud náročné představení pro DISK, některé scény vyzněly lépe, ale jako celek ne zcela kompaktní. Oceňuji výkon Tomáše Daleckého a projev Psice, tedy J.Hanušové!
Gimli35 60 %
19.2.2024 | 324 hodnocení
+ souhlasím
V první řadě je potřeba ocenit dramaturgickou invenci, jedná se, pokud vím, teprve o druhou adaptaci Topolova románu. Proto se mi zdá být cenné, že se tvůrčí tým rozhodl seznámit publikum s neotřelou látkou, navíc ve vlastní dramatizaci, jež se nebojí ani básnivě obrazivého jazyka. Samotná inscenace - zejména v první polovině - se však bohužel utápí v přemíře křiku a okázalé drsnosti, která se místy překlápí až do nechtěného komična. Dějovější druhá půlka z toho vychází trochu lépe, byť i ona se občas potýká se stejnými problémy jako první. Herecky zaujali T. Dalecký, L. Tomášová, F. Kohut, K. Knězů a L. Michálková.
Jarmil Křemen 50 %
26.1.2024 | 281 hodnocení
+ souhlasím
na Disk překvapivě klasická a neinovátorská inscenace
dramatizace románu (ten jsem tedy nečetl) kolísá kvalitou, chvílemi to jde, ale ve zbytku zamezuje účinkujícím předvést jejich schopnosti, především je mi líto J. Hanušové, jejíž postava Psice pro mě postrádala jakýkoli smysl
konec přišel tak nějak zničehonic
ale abych nebyl jenom negativní, tak se mi líbila tradičně K. Knězů, ale také E. Zabrucký, který ukázal i novou stránku svého herectví oproti ostatním inscenacím, což mi udělalo radost
dramatizace románu (ten jsem tedy nečetl) kolísá kvalitou, chvílemi to jde, ale ve zbytku zamezuje účinkujícím předvést jejich schopnosti, především je mi líto J. Hanušové, jejíž postava Psice pro mě postrádala jakýkoli smysl
konec přišel tak nějak zničehonic
ale abych nebyl jenom negativní, tak se mi líbila tradičně K. Knězů, ale také E. Zabrucký, který ukázal i novou stránku svého herectví oproti ostatním inscenacím, což mi udělalo radost
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.