Divadlo DISK

Autorská adaptace Ibsenova básnického dramatu přelévající původní děj do dnešního světa tekuté modernity. Jak něčeho dosáhnout v epoše neskrývaného individualismu? Hlavní hrdina, tak jako mnozí jiní, zapomíná na svou identitu, podléhá svodům požitkářství, naráží na realitu a ztrácí se ve vlastních iluzích. Příběh hledání stability ve světě, jehož zběsilé tempo je těžké dohnat. Peer je odrazem nás všech, naší generace, která může dosáhnout čehokoliv, ale přitom nese takovou tíhu svobody výběru, že se snadno může proměnit v úzkost z nevyužitých příležitostí. Příběh o rozhodování mezi tisícem možností – ať už jde o úspěch, mezilidské vztahy, nebo důvěru v sebe samého...

Moderní crazy-komedie roztáčející absurdní spirálu šílenství, v níž hlavní hrdina musí vzít osud ho vlastních rukou a najít odpověď na otázku „How to be HAPPY?“ Čerstvý absolvent katedry psychologie Martin našel recept na štěstí a napsal o svém objevu knihu, pomocí které se chystá změnit svět. Spolu s iluzemi však ztratí úplně všechno – lásku, střechu nad hlavou, a dokonce i rozum. Jeho poslední nadějí se stává domácí mazlíček Bob, který už nevydrží mlčet...

Hra rakouského nobelisty inspirovaná skutečnou událostí sebeupálení studenta Zdeňka Adamce na Václavském náměstí v Praze roku 2003. Tragédie se stala podnětem k mnohým rozporuplným reakcím, jež hra nechává zaznít ve fantazijní debatě, která Zdeňka Adamce tu opouští, tu se k němu vrací. Společně zavzlykáme nad utrpením, zkázou světa, nevědomostí mas a osamoceností. Zaradujeme se z osvobození, osvícení, borůvek a ženských zadků tam venku. Ale nezapomeňme, že jsme v Heartbreak Café, tudíž: „Pravda tady neplatí.“...

Vědeckofantastické drama Karla Čapka. Bylo to roku 1920, kdy se veliký filosof Rossum odebral na izolovaný ostrov v Atlantickém oceánu. V roce 1932 zde objevil látku, která se chovala jako živá hmota. O půl století později je jeho objev v rukou podnikatele a vizionáře Harryho Domina snícího o osvobození lidstva od těžké práce, kterou za něj budou vykonávat živé stroje...

Inscenace odhalující, co se dělo, mohlo dít, i co se nikdy nestalo za zdmi Pražského Hradu. Obraz jedné kanceláře, rodiny, jednoho města a státu...

Autorská alegorie pozdního kapitalismu, v níž kulisáci budují zahradu, která poslouží jako dějiště pro tragickou řež. Na jevišti se znovu objevuje Hamlet, nejčastěji uváděná hra v dějinách. Ale proč? Co tento známý příběh znamená v dnešním světě? Garden of Labour tematizuje etiku práce, zpochybňuje hodnotu nekončící nadprodukce a neviditelné práce, která ji podporuje.

Autorská inscenace - „dekonstrukce expedice na Blaník, bájnou horu tajemnou“. Zazní poslední tóny existence, vzpomínky se vynoří jako spektrální fragmenty. V soumraku bytí, kde tep světa zakolísá, se smutek stává výmluvným nářkem nad tím, co kdysi bylo. Abstraktní říše zrcadlí roztříštěnou krásu rozpadající se reality. Zkoumání lidských podmínek na propasti zničení, kde se emoce rozvíjejí jako okvětní lístky v jiné světské zahradě. Svědectví o odolnosti lidského ducha, který čelí vlastnímu zániku. Truchlení se stává niterným zážitkem, zkoumáním křehkosti života, která přesahuje lineární vyprávění; je to odysea, zahrnující chaos emocí tváří v tvář vyhynutí.

Osm performerů mapuje divadelní prostor před diváky, za diváky, pod diváky, a s diváky prostřednictvím kontinuální chůze. Snaží se uvést diváka do divadelního transu, kdy není jasné, jestli se dívá na představení, nebo tím představením je...

Inscenace zabývající se tématem nonsensu v kontextu divadelního prostředí a prozkoumávající identitu nonsensu, jak individuální identitu každého z herců, tak kolektivní identitu celé skupiny. Jak se může nonsens transformovat skrze osobní zkušenost v divadelní zážitek...? „Nic je záporný pojem, který získává význam teprve svým protikladem - něco.“

Koláž z experimentů rané tvorby a pozdních přednášek spisovatelky Gertrude Stein.