Divadlo DISK [katedra činoherního divadla]
<< Bratři (Karamazovi) | Buchty a bohyně >>
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Evald Schorm
Bratři Karamazovi
Premiéra: 23.1.2020 | 1:30x
Původně klauzurní inscenace KČD na pražské DAMU, prvně uvedená v roce 2018.
Původně klauzurní inscenace KČD na pražské DAMU, prvně uvedená v roce 2018.
Překlad románu: Prokop Voskovec. Úprava: Jaroslav Jurečka, Aminata Keita. Dramaturgie: Jaroslav Jurečka. Výprava: Michal Spratek. Hudba: Pavel Čeněk Vaculík. Režie: Aminata Keita.
Poslední uvedení: červen 2020.
Poslední uvedení: červen 2020.
Pavel Čeněk Vaculík, David Krchňavý, Michael Goldschmid, Kryštof Dvořáček, Viktor Kuzník, Lýdie Šafářová, Jessica Bechyňová, Jakub Svojanovský
Známá dramatizace proslulého románu. Co vznikne, když se mladí lidé vystaví Dostojevského analýze člověka? Jak se se střetnou s brutalitou světa bez pravidel, bez autority a bez otce, se světem, v němž je všechno dovoleno? Synové Fjodora Pavloviče Karamazova vyrůstali bez otce a k otcovskému domu necítí nic než strach a odpor. Přesto se do něj všichni vrátili, aby se odtamtud mohl každý z nich vydat za svým vlastním osudem. Jediné, co tomu brání, je starý šašek a chlípník, prohnilý Karamazov...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (14)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 40 %
30.10.2020 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
Evald Schorm připravil pro svou inscenaci v Divadle Na zábradlí výtečnou dramatizaci, kterou později nastudovala i další divadla. Pro studenty však tento text není nejvhodnější látkou, při sebelepší snaze nemohou náročné úlohy obsáhnout. Chtějí-li se s látkou utkat, byla by vhodnější vlastní dramatizace s menším záběrem a přizpůsobená osobnostem a případné snaze o vlastní výpověď. Úprava a krácení měly za následek povrchnější vyznění. Studenti k podstatě postav pronikli jen částečně. Bakalářská inscenace, která po rozpracování nahradila jinou nerealizovanou absolventskou inscenaci, měla raději zůstat klauzurou.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
J.anek 90 %
14.6.2020 | 512 hodnocení
+ souhlasím
Líbili se mi už v učebně DAMU, sál Disku jim intimitu nezcizil. Výborný je Pavel Čeněk Vaculík jako starý Karamazov, ale dobře hrají všichni. David Krchňavý je prchlivý, hrdý, flexibilně morální, Michael Goldschmid ukryl citlivého a zranitelného Ivana za masku pohrdáni a nihilismu a mladičký Aljoša Kryštofa Dvořáčka vypadá jako krásná pravoslavná ikona. Na Smerďakova všichni zapomínají, ale on nezapomíná. Jeho štítem je jeho nemoc - vždyť kdo by ublížil epilektikovi?! Viktor Kuzník je přesný ve všech polohách - jako obvykle nemá slabá místa. Dámy jsou ozdobou, šperkem.
JirkaS 80 %
30.3.2020 | 381 hodnocení
+ souhlasím
Čtvrtá a poslední inscenace závěrečného ročníku studentů KČD DAMU je z mého pohledu nejslabší, ale pořád nesmírně kvalitní a hodna pozornosti. Inscenaci si pro sebe tak trochu krade Pavel Čeněk Vaculík v roli starého Karamazova, který má ve své roli velký prostor pro různé herecké pózy a naplno je využívá. A vůbec celé pánské osazenstvo zde předvádí to nejlepší, co se během studia naučilo, a sledovat je byl zážitek. Klasika tomuto ročníku studentů sluší a těším se na jejich působení v profesionálních divadlech. Za mě spokojenost nejen s touto inscenací, ale s celou sezónou! /26.2.2020/
Czerwa 70 %
2.3.2020 | 39 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Výborné představení.
Klasické pojetí. Bavila mě scéna a hra se světlem. Herci byli příjemní a role jim seděly. Do hry mi sice úplně nepasovalo jejich zjevné mládí, ale s tím je třeba se v případě Disku smířit.
Otec Karamazov byl nádherně démonický.
Klasické pojetí. Bavila mě scéna a hra se světlem. Herci byli příjemní a role jim seděly. Do hry mi sice úplně nepasovalo jejich zjevné mládí, ale s tím je třeba se v případě Disku smířit.
Otec Karamazov byl nádherně démonický.
J.S. 70 %
15.2.2020 | 149 hodnocení
+ souhlasím
Dramatizace Dostojevského románu je nastudována tak, aby dala příležitost mladým hercům rozehrát jednotlivé charaktery. Je prosta režijního exhibicionismu (narážím na Čičvákovu režii této dramatizace v ČK), což kladně přispívá k dějové sevřenosti a srozumitelnosti jevištního sdělení. Pro zvládnutí hloubky charakterů postav u takto náročného dramatu však ještě hercům evidentně schází dostatek životní zkušenosti. Zatím se jim daří spíše figurkaření (jako v případě Vaculíkova otce Karamazova).
Michal1982 80 %
12.2.2020 | 171 hodnocení
+ souhlasím
Tyhle děcka mě fakt baví...to nejsou květy jabloní na jaře, to už je pořádná šťavnatá podzimní sklizeň! Bratři Karamazovi a tentokrát to rozbalila hlavně mužská část souboru! Za mě to hlavně táhl PČV, ale i ostatní nezůstali v nepovšimnutí, zejména pak Michael Goldschmid a Viktor Kuzník. Dobré prokreslení postav, jednoduchá scéna a již očekávaný hudební živý hudební doprovod. Toto okulturnění v DISKU nemůžu nedoporučit!
honzy 70 %
23.1.2020 | 284 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Dostojevského BRATŘI KARAMAZOVI v Disku hrají v klasické úpravě E.Schorma a nutno dodat, že úspěšně.Jde zde o vyvážené herecké výkonu, především pánské části obsazení.(dámy jsou zde trochu jen "do počtu") Největší pozornost na sebe upoutává Pavel Čeněk Vaculík v roli starého otce.Vypadá to, že nám vyrůstá nový herecký talent.K vyznění hry přispívá i funkční scénografie a v neposlední řadě i živá hudba.Hraje se bez přestávky,drama má spád a stojí za shlédnutí.Psáno z předpremiéry 22.1.2020 Hodnocení 70%.
R.JELEN.21 80 %
22.1.2020 | 256 hodnocení
+ souhlasím
Hru si pro mou osobu absolutně ukradl Pavel Čeněk Vaculík a zbylé panské osazenstvo je trochu ve vleku, dámské osazenstvo si mou pozornost nezískalo skoro vůbec.
Každopádně vyplatí se vidět a přeji inscenaci úspěchy :)
Každopádně vyplatí se vidět a přeji inscenaci úspěchy :)
Artur a Ludmila 90 %
3.3.2020 | 2 hodnocení
+ souhlasím
Zatímco z činoherních představení Národního divadla je v poslední době nutné odcházet o přestávce, či tam nejlépe vůbec nechodit, do Disku na Bratry Karamazovi se vrátíme potřetí se stejným diváckým nadšením, s kterým jsme opouštěli sál po prvním shlédnutí této inscenace.
MartinaN 100 %
19.2.2020 | 2 hodnocení
+ souhlasím
Příběh o bratrech, kteří se snaží žít ve světě, kde se nemohou opřít o žádná pravidla, hranice a dokonce ani o svého otce, je v DISKu inscenován tak, že je nadčasový a třeskutě aktuální. Všichni herci podávají nadstandardní výkony a především mužská část souboru působí jako by jim jejich postavy byly psány na tělo. Ze zvrácenosti a prohnilosti otce Karamazova tak, jak ho brilantně ztvárňuje Pavel Čeněk Vaculík, běhá mráz po zádech.
Celou inscenaci podtrhuje působivá hudba, která ještě umocňuje sílu jejího vyznění.
Celou inscenaci podtrhuje působivá hudba, která ještě umocňuje sílu jejího vyznění.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.