Z tiskových konferencí

Sní velký sen o slávě a úspěchu. V době, kdy se říká, že nevznikají nové dobré divadelní texty, se rozhodnou dvě mladé herečky napsat pro sebe hru. K její realizaci však nedojde, jejich cesty se rozejdou. Později se však znovu potkávají, v divadle, ve kterém jedna z nich hru uvedla a vydává ji za svou. Nebylo by to možná až tak zvláštní, kdyby mystika, kterou jejich stará hra obsahuje, nenabrala sílu, která je silnější než ony dvě.

Inscenace Žáby, pusinky a jiné věci byla ušita na tělo mladým herečkám a přímo pro A studio Rubín.

Příčiny vzniku hry i její vývoj samotný má poměrně zajímavou genezi. Jakou? Odpovídá Peter Serge Butko, režisér a vůdčí osobnost produkční skupiny SERGEART: „Holky, tedy dvě mladé herečky Sandra Nováková a Petra Nesvačilová, které se sešly při natáčení filmu Pusinky, chtěly zkusit spolu hrát divadlo. Nějak jsem se s nimi potkal v kavárně a ptaly se mě, jestli bych nevěděl o nějaké divadelní hře pro dvě mladý holky. Nevěděl jsem, ani jsem pak nic vhodného nenašel, až náhodou mě Eva Prchalová, což je moje spolužačka z JAMU, seznámila s jedním hořkým příběhem. Přemluvil jsem ji, aby jej převedla do divadelní formy a napsala hru o tom, jak si dnešní mladí herci představují tuto profesi, jaké mají názory a vlastně jaký úděl na sebe berou. Vznikl tak scénář poetický i dramatický zároveň. Název naší hry si tedy vypůjčujeme z filmu Pusinky (i když je tematicky odlišný) a jelikož Sandře už několik let říkám „žába“, už je asi jasné, jakou cestou tato hra dostala své pojmenování. Když jsme volili žánr, rozhodli jsme se zkusit ten asi nejtěžší – jakýsi kabaret, kde výjevy střídá hudba nebo do děje vstupuje konferenciér. Toho bude představovat básník a šansoniér Mário Bobek.“

Čertíci v očích Sandry Novákové prozrazují, že se na premiéru hodně těší: „Postava Simony, tedy ta, která je méně úspěšná, je pro mě další záporná postava, ale pozor, určitě se s ní neztotožňuju. Ale tato lehce fanatická, psychopatická a zatrpklá bytost se mi hraje dobře, mám v roli prostor se vyřádit.“ Sandra Nováková, kterou asi každý zná jako dětskou „hvězdu“ a nyní i jako jednu seriálovou „záporačku“ na sebe ještě prozradila, že se dlouho k divadlu nemohla dostat. „Jsem za tuhle příležitost ráda, dlouho jsem na divadlo neměla štěstí. Teď kromě tohoto projektu mě čeká i mnoho práce v Divadle pod Palmovkou. Jdu do toho s cílem se něco naučit.“
„Já se na rozdíl od Sandry se svou postavou Pauly docela ztotožňuju,“ směje se Petra Nesvačilová. „Paula je poměrně dost živočišná, někdy mám dokonce pocit, že jsem to já.“