Prochazka

Tvorbu Kolečka jsem sledoval řadu let v divadle A studio Rubín. Po jeho odchodu z této scény, se mi ztratil z dohledu, neboť televizní produkci nesleduji. Jeho tvorbu jsem považoval za zajímavou. Nevadí mi smysluplná nahota v divadle, nevadí mi ani sprostá slova jako taková, nevadí mi ani velká krabice z plexiskla na jevišti... Viděl jsem spoustu alternativních i "alternativních" představení.

Ale co bylo tohle "WTF"? Na tomhle představení je špatně snad úplně vše: scénář, režie O. Pavelky, "herecké" výkony, které ani pár pěveckých čísel prostě nemůže zachránit.

Hodnotím jako ODPAD.

Opět divácky nedoceněné představení. Doufám, že se zanedlouho dočká nového uvedení. Minimalistická scéna a skvělé výkony herců. Především Hanka Vagnerová je z této inscenace nezapomenutelná. Ovšem nedá se říct, že by ostatní za jejím výkonem nějak zaostávali. Vtipné a rychlé (pro řadu diváků snad příliš) prolínání příběhů. Na Kolečkovi hry je prostě potřeba jít víckrát ....

Tuto hru považuji za zcela nedoceněnou a doufám, že bude znovu uvedena. Podstatné je, že hra popisuje aktuální problém společnosti, upozorňuje na něj. Zpracování bylo zajímavé a hodné Rubínu. Herecké výkony přesvědčivé až perfektní. Zprávy v rozhlase (Halina Pawlowská) zajímavé a vtipné. Úchylný originální konec, který zaujal.

Takový lepší "Tučňáci" řekl bych. Zajímavý pokus, který úplně nevyšel. To co hru posouvá od 10% k 40% je delfín (Václav Neužil), který část příběhu vypráví ze svého pohledu.

V současné době asi nejhorší představení v mém oblíbeném Rubínu. Řekněme, že v tomto "experimentálním" prostoru občas nějaké představení prostě nevyjde (nutně to tak musí být). Naprosto nevyužitý potenciál a to jak režijně, tak i herecky. Pokud se mělo jednat o improvizaci, tak ať tento divadelní žánr herci raději nechají Duškovi a zuby nehty se drží scénářů jiných her.

Jedno z mála představení, ze kterého jsem odešel. Vydržet do přestávky bylo zbytečné. V podstatě lze konstatovat, že představení je xenofobní a rasistické. Postavy řemeslníků mluví rusky, slovensky....
Prvoplánová zábava pro střední vrstvu, které ti zlí řemeslníci kazí její sny. Toto pojetí mě natolik iritovalo, že ho rozhodně nemohly zachránit ani nepřesvědčivé výkony herců.

(Představení jsem navštívil již v roce 2013.)

Představení patří mezi ty náročnější a to scénářem i režií. Vlastní pojetí považuji za surrealistické. Pro toho kdo byl uživatelem drog, je to možná příběh zcela srozumitelný a pochopitelný. Pro mě to byl pohled do jiného světa. Herecké výkony dobré a v některých případech výborné. Zajímavé dialogy a nebo spíš monology postav. Skvělá a přesvědčivá Eva Josefíková. Jako celek zajímavé a provokující představení, které může divákovi něco nového přinést.

Ukázkový příklad, jak lze zahodit potenciál divadelní hry. Po první polovině by divák očekával, že se jedná o úvod - zápletku, která se v 2. polovině umělecky využije, autorsky rozvede a herecky rozehraje. Opak je však pravdou. Autorka se pokouší kombinovat osobní tragédii postav s nadsázkou a komedií. V použité rovině a způsobu vyprávění příběhu je to ovšem nevěrohodné. V druhé polovině se ukazuje, že scénář je prostě špatný. Konec hry je typickým operetním příběhem, kdy autor považuje za nutné, aby nakonec všechny postavy (kterých je v příběhu zbytečně mnoho) skončili šťastné.

Perfektní představení, kterému se nedá nic vytknout. Zajímavé zpracování ruského autora. Skvělá režie, scéna i herecké výkony. Pánové ve většině hry představují jednu postavu a ztvárňují její vnitřní konflikty. Jejich souhra je báječná. Tereza je ve své roli přesvědčivá. Prostě kvalitní, "opravdové" divadlo jak má být.

Proč je představení špatné?
Hlavním důvodem je, že míchání nadsázky a komedie s pokusy o vážné divadlo prostě nefunguje. Nevím jak se k tomuto představení správně postavit. Scénář považuji za podprůměrný, režii a herecké výkony rovněž. Pokud by se jednalo o třídní besídku gymnázia, tak bych zatleskal, ovšem u placeného představení očekávám nějakou úroveň. Již malé děti se učí, že z některých věcí (např. lidem postiženým) se nesmějeme. Některé postavy mají vážný problém a hra je spíše než humorným nadhledem výsměchem problémů. Aby se divák dobře bavil musí být nepřemýšlivým konzumentem.

Nejúžasnější představení, které jsem kdy viděl. Má obsah a v Rubínu zvolili i úžasnou minimalistickou formu pro toto představení. Obsazení a výkony herců jsou úžasné. Odlehčení hry Ondřejem Pavelkou v určitých momentech spíše celou atmosféru dramatizuje a v jiných momentech umožňuje citlivějšímu divákovi předchozí dramatické či tragické okamžiky "rozdýchat". Výkon Týny Průchové je nezapomenutelný. Hru jsem viděl již 2x. Na rozdíl od většiny současných představení není tato hra o zábavě, ale o uvědomění si a prožití tragédie lidí, která se nedaleko od nás právě nyní odehrává.