Žena jako druh

Bezvadný text. (14.3.2016)

Ukázkový příklad, jak lze zahodit potenciál divadelní hry. Po první polovině by divák očekával, že se jedná o úvod - zápletku, která se v 2. polovině umělecky využije, autorsky rozvede a herecky rozehraje. Opak je však pravdou. Autorka se pokouší kombinovat osobní tragédii postav s nadsázkou a komedií. V použité rovině a způsobu vyprávění příběhu je to ovšem nevěrohodné. V druhé polovině se ukazuje, že scénář je prostě špatný. Konec hry je typickým operetním příběhem, kdy autor považuje za nutné, aby nakonec všechny postavy (kterých je v příběhu zbytečně mnoho) skončili šťastné.

Zajímavá hra,která zůstala režijně i herecky nevyužita.(vyjímku tvoří výkon D.Verzichové a T.Drápely)Obsazení p.Šimonové v tomto případě nebylo šťastné.

Celkem svižná konverzační komedie s nepůvodním námětem je plná banalit a klišé. Není divu, že se Joanna Murray-Smithová v ČR skoro nehraje. Nominace na nejlepší komedii roku 2009 (v rámci Olivier Awards) je pro mě dost nepochopitelná. Ale byla to konec konců jen nominace... Inscenaci kraluje Bibiana Šimonová - je noblesní, krásná, vtipná, sarkastická, okouzlující. Zasloužila by si lepší text.

Bezvadný text. (14.3.2016)

Ukázkový příklad, jak lze zahodit potenciál divadelní hry. Po první polovině by divák očekával, že se jedná o úvod - zápletku, která se v 2. polovině umělecky využije, autorsky rozvede a herecky rozehraje. Opak je však pravdou. Autorka se pokouší kombinovat osobní tragédii postav s nadsázkou a komedií. V použité rovině a způsobu vyprávění příběhu je to ovšem nevěrohodné. V druhé polovině se ukazuje, že scénář je prostě špatný. Konec hry je typickým operetním příběhem, kdy autor považuje za nutné, aby nakonec všechny postavy (kterých je v příběhu zbytečně mnoho) skončili šťastné.

Zajímavá hra,která zůstala režijně i herecky nevyužita.(vyjímku tvoří výkon D.Verzichové a T.Drápely)Obsazení p.Šimonové v tomto případě nebylo šťastné.

Celkem svižná konverzační komedie s nepůvodním námětem je plná banalit a klišé. Není divu, že se Joanna Murray-Smithová v ČR skoro nehraje. Nominace na nejlepší komedii roku 2009 (v rámci Olivier Awards) je pro mě dost nepochopitelná. Ale byla to konec konců jen nominace... Inscenaci kraluje Bibiana Šimonová - je noblesní, krásná, vtipná, sarkastická, okouzlující. Zasloužila by si lepší text.

Celkem svižná konverzační komedie s nepůvodním námětem je plná banalit a klišé. Není divu, že se Joanna Murray-Smithová v ČR skoro nehraje. Nominace na nejlepší komedii roku 2009 (v rámci Olivier Awards) je pro mě dost nepochopitelná. Ale byla to konec konců jen nominace... Inscenaci kraluje Bibiana Šimonová - je noblesní, krásná, vtipná, sarkastická, okouzlující. Zasloužila by si lepší text.

Bezvadný text. (14.3.2016)

Zajímavá hra,která zůstala režijně i herecky nevyužita.(vyjímku tvoří výkon D.Verzichové a T.Drápely)Obsazení p.Šimonové v tomto případě nebylo šťastné.

Ukázkový příklad, jak lze zahodit potenciál divadelní hry. Po první polovině by divák očekával, že se jedná o úvod - zápletku, která se v 2. polovině umělecky využije, autorsky rozvede a herecky rozehraje. Opak je však pravdou. Autorka se pokouší kombinovat osobní tragédii postav s nadsázkou a komedií. V použité rovině a způsobu vyprávění příběhu je to ovšem nevěrohodné. V druhé polovině se ukazuje, že scénář je prostě špatný. Konec hry je typickým operetním příběhem, kdy autor považuje za nutné, aby nakonec všechny postavy (kterých je v příběhu zbytečně mnoho) skončili šťastné.