Kateřina Lužná

Takové to, když jdete na představení víceméně na pas blind (chce se vám prostě jít do divadla) a odcházíte očarováni nadšením vznášejíce se deset centimetrů nad chodníkem. Pokud tedy samozřejmě na takové situace věříte.

Jedna ze stálic ostravské scény, velice úspěšné představení, které diváky baví tématem aktuálním očividně nejen u nás - příspěvky a sociální podpora vůbec. Více viz blog. (více v článku na blogu)

Od britské předlohy přes oceán k americké úpravě zpět na kontinent až do Ostravy zaváté téma o nezaměstnaných ocelářích (kam už taky jinam). Vtipně "přeložené" z liverpoolštiny do ostravštiny. Už vzhledem k názvu představení spíše pro dámy, hlavním protagonistům určitě plus body za, ehm, odvahu. Stojí za shlédnutí, smějete se ještě cestou domů. Například když potkáte policistu.

Elektřinu - máme. Penicilín - máme. Funkční manželství - ehm... Rekvizity se mění, příběhy zůstávají. Více viz blog. (více v článku na blogu)

85% - viděno na zájezdovém představení v Ostravě. Více v blogu. (více v článku na blogu)

Více viz blog. (více v článku na blogu)

Více viz blog. (více v článku na blogu)

Více viz blog. (více v článku na blogu)

Na některá představení se nezapomíná, více v blogu. (více v článku na blogu)

Výborné představení, více viz blog. (více v článku na blogu)

Původní zjevení, které vyvstalo v devadesátých letech, už se samozřejmě nekoná - ani nemůže, když Draculu dnes alespoň ze vzdáleného doslechu znají prakticky všichni. Nicméně se jedná o docela slušně zvládnuté představení (viděno s Mariánem Vojtkem, kdyby nic jiného, ten zpívat rozhodně umí). Scéna pěkná, kostýmy také, jen bez krkolomné změny oděvu na píseň Sexy den co den bych se celkem obešla (viděno ovšem ženskýma očima:).

Drsná hra o náběhu k naději, o šanci, která se rozpadne na prach - respektive na písek - aneb když láska nestačí. Kde končí zdravý životní styl a začíná nemilosrdná šikana? Na mě nejvíc zapůsobil Ondřej Veselý - takhle dozlatova vypečený parchant se hned tak nevidí.

Trochu stylizované, dosti praštěné a hlavně velmi vtipné představení. Divadlo, které drze a rozmařile štědře naplňuje v dnešní době skoro neslýchaný požadavek, aby humor byl k smíchu. Navíc se odvážně pouští do politické satiry, která mu vychází a kterou dnešní divák (nejen divadelní) potřebuje jako sůl.

Jak si správně zabláznit, abyste se nezbláznili? Příběh mladíka, který se od rafinovaně fingovaných sebevražd dostal díky střelené dámě (ne, to nutně nemusí být protimluv) k prostě nefalšovanému životu. Doporučuji každému, kdo má alespoň občas pocit, že život tak nějak není ta správná zábava.

Tiché drama jak ve scénáři, tak na jevišti. Představení, které by se bez silných herců snadno mohlo stát chvílemi příliš upovídaným, ale obě hlavní postavy jsou naštěstí ztvárněny výborně, takže nuda nehrozí. Divadlo o způsobech, jak si udržet, tedy vlastně neudržet lásku.

Krásný příběh, nesmírně poctivé zpracování a výborné výkony nejen hlavních představitelů. Dlouho jsem se na tohle představení chystala, aby nakonec naplnilo moje očekávání. Rozhodně doporučuji. A pak že u nás nemáme dobré muzikály...:)

Nesmírně kvalitní představení, které dokáže obtížnou klasiku podat nejen stravitelně, ale i zajímavě a živě. Trable postav, jejich naděje i pády tak dokáže sdílet i divák, který zrovna netouží jet právě do Moskvy:)

Poezie převedená na jeviště v dosud nevídaném rozměru, skoro až drze nevídaném. Chce se mi napsat, že tenhle lyrikál poněkud předběhl svou dobu. Poezie ve všech možných formách - přednášená, zhudebněná, vtipná, dojímavá, povznášející, burcující, lehká i nesrozumitelná, alespoň na první poslech. Je na každém, jak si vybere. Zřejmě jedna z oněch inscenací, které můžete buď milovat anebo nesnášet - nic mezi tím.

Co má dělat muž pevných zásad, který vždy prohlašuje, že nevěrnou manželku by bez milosti zabil, jenže když přijde na věc, jaksi nemá to srdce... A tak se dostane do problémů. Výborné herecké výkony hlavních představitelů, mě oslovil nejvíc Petr Nárožný, jehož postava naprosto srozumitelně objasní, proč je nejlepší nikdy nic nevědět:)

Eliška Balzerová je báječná v každé postavě i postavičce (miluju hlavně uklízečky). Kdokoli se potřebuje dobře zasmát a ujistit, že i ostatní mají podobné problémy, tahle hra je sázka na jistotu. Hlavně scéna v sexshopu už patří do zlatého fondu divadelní srandy.

Co s manželstvím, které vyčpělo jak minerálka po čtrnácti dnech na sluníčku. Co s láskou ve věku, kdy "tyhle hlouposti" už u vás okolí nepředpokládá. Co s manželkou, se kterou udržuje poměr váš nejlepší kamarád - masochistický pastor na motorce. Velmi dobrá zábava, výborné herecké výkony.