PRAHA
aktuální festivalyTygr v tísni
Marie Nováková
Krajina se sklady
Premiéra: 16.5.2024 | 1:20x
Koprodukční inscenace soboru Tygr v tísni a prostoru Moving Station Plzeň.
Koprodukční inscenace soboru Tygr v tísni a prostoru Moving Station Plzeň.
Dramaturgie: Adam Kratochvíl, Marie Nováková. Výprava: Aneta Kučeříková. Hudba: Jan Hovorka a citace. Režie: Ivo Kristián Kubák.
Antonín Brukner, Ivana Lokajová, Michal Lurie, Vuk Čelebić, Marie Švestková, Peter Varga, Adam Kratochvíl, František Kaska / Akram Georgi...
Současná hra je portrétem krajiny, na které zanechaly hluboké rány moderní dějiny. Odehrává se na místě, se kterým bylo za posledních sto let zacházeno jako se strategickým územím, nikoli jako s komunitou a lidé zde umírali daleko od svých domovů. Konec roku v západočeském pohraničí. Záře logistických hal a melancholické kouzlo adventu přitahují osamělé duše. Živí i mrtví se scházejí ve zjizvené krajině před dělnickou ubytovnou. Vyrovnávají účty z minulosti, sní o lepší budoucnosti, vynášejí na světlo svá tajemství a všichni trpí nespavostí. Za nocí zde dochází k zvláštním setkáním. Sraz bývalých pohraničníků naruší nezvaný host z minulosti, vysloužilá prostitutka rozmlouvá s baškirskými bojovníky, polský skladník se svěřuje sudetské Němce...
Hodnocení inscenace
Redakce
50 %
Uživatelé
68 %
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 50 %
Pavel Širmer 50 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
| 24.1. | Pá | 20:00 | Divadlo VILA Štvanice | Císařovy nové šaty; Divadlo VILA Štvanice - sál | vstupenky |
| ||||||||||||
Hodnocení (6)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 50 %
7.1.2025 | 2072 hodnocení
+ souhlasím
55%. Autorka M. Nováková do svého dramatu promítla reálie současného Podkrušnohoří, kde zůstaly stíny minulosti, resp. následky 2. světové války. Nedlouho po první inscenaci ČS Ústí, kde text rezonoval i místně, hru nastudoval také I. K. Kubák. Úsporná scénografie sice dovedně pracuje s motivy textu, ale nedostatečně plní funkci rozlišení prostředí, resp. časových rovin; neusnadňuje tak orientaci ve složitých souvislostech. O poznání lépe vyšla vizuální proměna aktérů hrajících více postav, větší počet herců by však titulu slušel lépe. Hra každopádně stojí za setkání a přejme jí, aby se v budoucnu ještě objevila na jevištích dalších divadel.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
natymau 70 %
12.12.2024 | 42 hodnocení
+ souhlasím
zlata stredni, neurazi, nenadchne
pocitove delsi nez realne, ikdyz to melo zabavne momenty a zajimave napady, nijak extra super mi to neprislo
pocitove delsi nez realne, ikdyz to melo zabavne momenty a zajimave napady, nijak extra super mi to neprislo
Jerman 60 %
4.11.2024 | 137 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace zasezená do drsného přihraničního prostředí Sudet, kde vyrostlo obří překladiště zboží s ubytovnami pro námezdní pracovní sílu, toto je podtrženo drsnou minimalistickou scénografií. Dávná i nedávná minulost se v někdy až snových obrazech prolínají s bezútěšnou přítomností. Slabou stránkou inscenace je malé propojení úvodní scény bývalých nostalgických pohraničníků a výstupu před stoletím zemřelých bojovníků z východu v závěru představení (nejasný historický kontext) s hlavní dějovou linkou. Bylo by zajímavé porovnat s současně běžícím nastudováním v ústeckén činoheráku.
J.anek 80 %
16.5.2024 | 522 hodnocení
+ souhlasím
Báseň o týrané zemi, o týraných lidech. Báseň o vykořeněnosti, samotě a beznaději. Báseň o minulosti, která nás nepřestává pronásledovat.
Současnost, a přece bezčasí. Nelidskost, a přece i trocha lidskosti. Drsná slova, a přece znějí poeticky.
Text Marie Novákové je magický, má mnoho barev, vyniká citem pro volbu slov, ve zkratce je mnohomluvný.
V nepoetické industriální scéně vzniká jeden silný výtvarný obraz za druhým. I betlémská hvězda byla. A jaká!
Herecky vyrovnané, neznal jsem Antonína Bruknera - moc mě bavila jeho naivita a následné prozření, se kterým pronáší repliku: Počkej, teto! Ty vole, ty jsi strašně hodná!
Současnost, a přece bezčasí. Nelidskost, a přece i trocha lidskosti. Drsná slova, a přece znějí poeticky.
Text Marie Novákové je magický, má mnoho barev, vyniká citem pro volbu slov, ve zkratce je mnohomluvný.
V nepoetické industriální scéně vzniká jeden silný výtvarný obraz za druhým. I betlémská hvězda byla. A jaká!
Herecky vyrovnané, neznal jsem Antonína Bruknera - moc mě bavila jeho naivita a následné prozření, se kterým pronáší repliku: Počkej, teto! Ty vole, ty jsi strašně hodná!
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
