Dívenka na trampolíně

Po vynikající inscenaci Hadry, kosti kůže od stejného autorského kolektivu jsem se těšil na hru o Škvoreckých, ale byl jsem trochu zklamán, nepodařilo se naplnit potenciál, který česko-kanadský úděl protagonistů nabízí. Inscenace působí roztříštěným dojmem, scény s I. Divišem a I. Blatným působí jako přílepky, nezapadá zcela ani A. Mandlová. Zbytečně se "tlačí na pilu" v dialozích s stbákem, či ve scéně s opilou neteří, které není rozumět co říká. Jednoznačnou pochvalu si ale zaslouží nápaditá scénografie s projekcemi, zvláště v druhé polovině představení po přestávce a hudba I. Achera. 65%

Váhavý začátek, postupně se to rozjelo. Hereckým výkonem mě přesvědčila B. Pavlíková, jejíž Z. Salivarová byla uvěřitelná a několikrát mě dojala, např. její otázkou, zda to v té cizině vydrží. Stýskání po domovu bylo evidentní. Především však vyzdvihuji B. Křupkovou, která hraje opravdu skvěle, bavila mě svou energií, zároveň byl její výkon dobře vykreslený, což přidalo hře na autenticitě. Nápaditá scénografie. I když má představení své silné momenty (např. vykreslení stesku Salivarové), tak mě povrchní děj nevtáhl do děje. Chybí více rozpracovaná vzájemná psychologie postav. Hlavní otázkou hry je úvaha nad tím, zda JE SVOBODA VÍCE NEŽ DOMOV?

Čistá divadelní báseň. Krása.

Po vynikající inscenaci Hadry, kosti kůže od stejného autorského kolektivu jsem se těšil na hru o Škvoreckých, ale byl jsem trochu zklamán, nepodařilo se naplnit potenciál, který česko-kanadský úděl protagonistů nabízí. Inscenace působí roztříštěným dojmem, scény s I. Divišem a I. Blatným působí jako přílepky, nezapadá zcela ani A. Mandlová. Zbytečně se "tlačí na pilu" v dialozích s stbákem, či ve scéně s opilou neteří, které není rozumět co říká. Jednoznačnou pochvalu si ale zaslouží nápaditá scénografie s projekcemi, zvláště v druhé polovině představení po přestávce a hudba I. Achera. 65%

Váhavý začátek, postupně se to rozjelo. Hereckým výkonem mě přesvědčila B. Pavlíková, jejíž Z. Salivarová byla uvěřitelná a několikrát mě dojala, např. její otázkou, zda to v té cizině vydrží. Stýskání po domovu bylo evidentní. Především však vyzdvihuji B. Křupkovou, která hraje opravdu skvěle, bavila mě svou energií, zároveň byl její výkon dobře vykreslený, což přidalo hře na autenticitě. Nápaditá scénografie. I když má představení své silné momenty (např. vykreslení stesku Salivarové), tak mě povrchní děj nevtáhl do děje. Chybí více rozpracovaná vzájemná psychologie postav. Hlavní otázkou hry je úvaha nad tím, zda JE SVOBODA VÍCE NEŽ DOMOV?

Čistá divadelní báseň. Krása.

Po vynikající inscenaci Hadry, kosti kůže od stejného autorského kolektivu jsem se těšil na hru o Škvoreckých, ale byl jsem trochu zklamán, nepodařilo se naplnit potenciál, který česko-kanadský úděl protagonistů nabízí. Inscenace působí roztříštěným dojmem, scény s I. Divišem a I. Blatným působí jako přílepky, nezapadá zcela ani A. Mandlová. Zbytečně se "tlačí na pilu" v dialozích s stbákem, či ve scéně s opilou neteří, které není rozumět co říká. Jednoznačnou pochvalu si ale zaslouží nápaditá scénografie s projekcemi, zvláště v druhé polovině představení po přestávce a hudba I. Achera. 65%

Čistá divadelní báseň. Krása.

Váhavý začátek, postupně se to rozjelo. Hereckým výkonem mě přesvědčila B. Pavlíková, jejíž Z. Salivarová byla uvěřitelná a několikrát mě dojala, např. její otázkou, zda to v té cizině vydrží. Stýskání po domovu bylo evidentní. Především však vyzdvihuji B. Křupkovou, která hraje opravdu skvěle, bavila mě svou energií, zároveň byl její výkon dobře vykreslený, což přidalo hře na autenticitě. Nápaditá scénografie. I když má představení své silné momenty (např. vykreslení stesku Salivarové), tak mě povrchní děj nevtáhl do děje. Chybí více rozpracovaná vzájemná psychologie postav. Hlavní otázkou hry je úvaha nad tím, zda JE SVOBODA VÍCE NEŽ DOMOV?