Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu

15% viz blog

První část hodnotím jako zdařilou, lehce absurdní, komedii. Sice se najde několik tak trochu laciných, estrádních a trapných komických prvků (směšná chůze, sekačka, některé výstupy L. Malkiny aj.), ale jinak je to opravdu pěkná konverzační veselohra rozehraná na dobré zápletce. S klidem přiznávám, že jsem se slušně bavil. Bohužel ale v druhé půlce s postupujícím časem přichází stagnace, rozpačitost, jakoby nejistota co nyní s tím a jak daný příběh rozumně zakončit. Kvalita prudce klesá a samotný závěr mi přišel již dost zoufalý. Po herecké stránce není výtek, zvláště pak potěšila J. Synková.

Absurdní až DADA komedie o tom, co se může stát, když spolu začnou bydlet dvě rozdílné rodiny. Hra byla uvedena až 20 let od svého vzniku, nyní byla dopsána a poupravena, což je možná i důvod, proč působila svěžeji, než ypsilonské opusy z posledních let. Mumraj dění, v němž se chvílemi dalo jen stěží orientovat, nepřestával bavit, navíc i opakující se vtipy byly stále úsměvné a gradovaly absurdnost situací. Herecky nejlepší J. Lábus, O. Navrátil, ale mile překvapila i J. Synková. Blízko k hrůzovýkonu naopak neměla R. Rychlá, výstupy L. Malkiny byly zbytečné. A co víc: blbost se stěhuje!

To, že se tato hra dostavuje na jeviště s dvacetiletým zpožděním, není důvod k výtce, neboť „česká otázka“ se zdá být věčná a nelepšící se a česká blbost taky více méně kvete stejně. Sonda do myšlení „některých z nás“ je zábavná do té doby, než dramaturgie s režií připustí provařený estrádní výstup LM nebo opakování jednoho vtipu. Zápletkový šmodrchanec v první půli má docela šmrnc, včetně ironie, pak se napětí vytrácí a převáží něco, co se neodvažuji definovat. Moc se tentokrát nezdařil styl integrování různých písní a popěvků. Výkony Jiřího Lábuse a Oldřicha Navrátila však inscenaci zdobí.