Příliš krátká telomera

Brilantně napsaná hra, kterou kupředu ženou skvělé komediální výkony obou představitelů. Místy přivede k zamyšlení, chvíli máte pocit, že byste jednu z mužských postav zabili pohledem, a vzápětí se nepřestáváte smát... Prostě povedený mix emocí v útulném prostředí studia PalmOFF.

Množství vzájemně nesouvisejících témat, která nejsou nijak propojena, nevedou k žádnému závěru a místy nudí. Čekal jsem mnohem víc! Ano, herci na sebe znamenitě slyší, ale není o čem hrát.

85 %. Inscenace věnující se současným tématům týkajících se dlouhověkosti šlape jako hodinky. Na konci zjistíte, že Chlorella a kdesi cosi Vám dlouhověkost nezařídí. Konec inscenace ve mně rezonuje doteď, nicméně během hry se dozvíte i pár nepěkných zajímavostí o Wim Hofovi. Z ústřední dvojice více zaujme Bára Kubátová, která je přesná a divácké oko se od ní neutrhne. Oceňuji také smyslupné projekce, byly krásné a vlastně i dojemné. Je to prostě bájo, a to i přesto, že hra Žena filmového kritika byla o něco málo lepší, proto nedávám více procent. A klidně bych si poseděla v divadle déle, než 1:05 hod., velmi rychle to uteklo.

Naprosto souhlasím s hodnocením J. Pařízka.
Hra se odehrává ve dvou rovinách - jak se necháváme (do extrému) manipulovat (a)sociálními sítěmi a reklamou; jak se korporace bezskrupulózně derou za ziskem. A co pak jedna chudinka, která vidí důsledky a probudí se v ní svědomí.

Samotné téma mě velmi zaujalo, ale přiznám se, že jsem čekal víc.
Na mě to do značné míry působilo jako příručka, bylo to příliš apelativní a trochu mě to nudilo. Chyběl mi tam nějaký přesah a důvod, proč bych tuto hru někomu doporučil.
Ale dobrá energie mezi Barborou Kubátovou a Jakubem Albrechtem opravdu je.

Jsem to přesně já? Guasha, face yoga, proteiny, silový trénink, meditace, well being, work-life balance, chlorella, ayahuasca, peníze na Brazílii? Ach, jak ten závod s časem nakonec vyznívá tragi(komi)cky. Naštěstí, máme svou lidskou myšku, Bryana Johnsona, a čekáme v longevity na průlom. Hra samotná je báječná. Upoutá už příjemný vizuál, kostýmy v pastelových barvách, minimalismus. V podtextu cítíme varování, které je stále hlasitější a na konci už na nás křičí. Tím nejlepším je však chemie mezi Kubátovou a Albrechtem. Bára je neskutečná herečka a s každou hrou žasnu, že zas posune laťku výš. Má však zdatného parťáka, takže zítra na ŽFK zdar

Ale ono to není špatné, jen vlastně nechápu, proč to vzniklo. 65 %.

Otužují se, extrémně dbají na stravu, spánek, oslunění a cvičení, tvrdí, že to prodlužuje život a že to naučí i vás, za mírňoučký poplateček. Tak jako Ben, muž s fantastickým kontentem ve videích. Ema zkusila hodně, ale to, co s Benem, asi nezkusila žádná. A co na to čínské laboratorní myšky? Zdá se jim také o prstech s prstenem, ukousnutých u jícnu sopky?
Prověřený herecký pár, patřičně bizarní téma, provedení...a nejspíš i pár modřin.

Brilantně napsaná hra, kterou kupředu ženou skvělé komediální výkony obou představitelů. Místy přivede k zamyšlení, chvíli máte pocit, že byste jednu z mužských postav zabili pohledem, a vzápětí se nepřestáváte smát... Prostě povedený mix emocí v útulném prostředí studia PalmOFF.

Množství vzájemně nesouvisejících témat, která nejsou nijak propojena, nevedou k žádnému závěru a místy nudí. Čekal jsem mnohem víc! Ano, herci na sebe znamenitě slyší, ale není o čem hrát.

85 %. Inscenace věnující se současným tématům týkajících se dlouhověkosti šlape jako hodinky. Na konci zjistíte, že Chlorella a kdesi cosi Vám dlouhověkost nezařídí. Konec inscenace ve mně rezonuje doteď, nicméně během hry se dozvíte i pár nepěkných zajímavostí o Wim Hofovi. Z ústřední dvojice více zaujme Bára Kubátová, která je přesná a divácké oko se od ní neutrhne. Oceňuji také smyslupné projekce, byly krásné a vlastně i dojemné. Je to prostě bájo, a to i přesto, že hra Žena filmového kritika byla o něco málo lepší, proto nedávám více procent. A klidně bych si poseděla v divadle déle, než 1:05 hod., velmi rychle to uteklo.

Naprosto souhlasím s hodnocením J. Pařízka.
Hra se odehrává ve dvou rovinách - jak se necháváme (do extrému) manipulovat (a)sociálními sítěmi a reklamou; jak se korporace bezskrupulózně derou za ziskem. A co pak jedna chudinka, která vidí důsledky a probudí se v ní svědomí.

Samotné téma mě velmi zaujalo, ale přiznám se, že jsem čekal víc.
Na mě to do značné míry působilo jako příručka, bylo to příliš apelativní a trochu mě to nudilo. Chyběl mi tam nějaký přesah a důvod, proč bych tuto hru někomu doporučil.
Ale dobrá energie mezi Barborou Kubátovou a Jakubem Albrechtem opravdu je.

Jsem to přesně já? Guasha, face yoga, proteiny, silový trénink, meditace, well being, work-life balance, chlorella, ayahuasca, peníze na Brazílii? Ach, jak ten závod s časem nakonec vyznívá tragi(komi)cky. Naštěstí, máme svou lidskou myšku, Bryana Johnsona, a čekáme v longevity na průlom. Hra samotná je báječná. Upoutá už příjemný vizuál, kostýmy v pastelových barvách, minimalismus. V podtextu cítíme varování, které je stále hlasitější a na konci už na nás křičí. Tím nejlepším je však chemie mezi Kubátovou a Albrechtem. Bára je neskutečná herečka a s každou hrou žasnu, že zas posune laťku výš. Má však zdatného parťáka, takže zítra na ŽFK zdar

Ale ono to není špatné, jen vlastně nechápu, proč to vzniklo. 65 %.

Otužují se, extrémně dbají na stravu, spánek, oslunění a cvičení, tvrdí, že to prodlužuje život a že to naučí i vás, za mírňoučký poplateček. Tak jako Ben, muž s fantastickým kontentem ve videích. Ema zkusila hodně, ale to, co s Benem, asi nezkusila žádná. A co na to čínské laboratorní myšky? Zdá se jim také o prstech s prstenem, ukousnutých u jícnu sopky?
Prověřený herecký pár, patřičně bizarní téma, provedení...a nejspíš i pár modřin.

Samotné téma mě velmi zaujalo, ale přiznám se, že jsem čekal víc.
Na mě to do značné míry působilo jako příručka, bylo to příliš apelativní a trochu mě to nudilo. Chyběl mi tam nějaký přesah a důvod, proč bych tuto hru někomu doporučil.
Ale dobrá energie mezi Barborou Kubátovou a Jakubem Albrechtem opravdu je.

Množství vzájemně nesouvisejících témat, která nejsou nijak propojena, nevedou k žádnému závěru a místy nudí. Čekal jsem mnohem víc! Ano, herci na sebe znamenitě slyší, ale není o čem hrát.

Otužují se, extrémně dbají na stravu, spánek, oslunění a cvičení, tvrdí, že to prodlužuje život a že to naučí i vás, za mírňoučký poplateček. Tak jako Ben, muž s fantastickým kontentem ve videích. Ema zkusila hodně, ale to, co s Benem, asi nezkusila žádná. A co na to čínské laboratorní myšky? Zdá se jim také o prstech s prstenem, ukousnutých u jícnu sopky?
Prověřený herecký pár, patřičně bizarní téma, provedení...a nejspíš i pár modřin.

Naprosto souhlasím s hodnocením J. Pařízka.
Hra se odehrává ve dvou rovinách - jak se necháváme (do extrému) manipulovat (a)sociálními sítěmi a reklamou; jak se korporace bezskrupulózně derou za ziskem. A co pak jedna chudinka, která vidí důsledky a probudí se v ní svědomí.

Jsem to přesně já? Guasha, face yoga, proteiny, silový trénink, meditace, well being, work-life balance, chlorella, ayahuasca, peníze na Brazílii? Ach, jak ten závod s časem nakonec vyznívá tragi(komi)cky. Naštěstí, máme svou lidskou myšku, Bryana Johnsona, a čekáme v longevity na průlom. Hra samotná je báječná. Upoutá už příjemný vizuál, kostýmy v pastelových barvách, minimalismus. V podtextu cítíme varování, které je stále hlasitější a na konci už na nás křičí. Tím nejlepším je však chemie mezi Kubátovou a Albrechtem. Bára je neskutečná herečka a s každou hrou žasnu, že zas posune laťku výš. Má však zdatného parťáka, takže zítra na ŽFK zdar

85 %. Inscenace věnující se současným tématům týkajících se dlouhověkosti šlape jako hodinky. Na konci zjistíte, že Chlorella a kdesi cosi Vám dlouhověkost nezařídí. Konec inscenace ve mně rezonuje doteď, nicméně během hry se dozvíte i pár nepěkných zajímavostí o Wim Hofovi. Z ústřední dvojice více zaujme Bára Kubátová, která je přesná a divácké oko se od ní neutrhne. Oceňuji také smyslupné projekce, byly krásné a vlastně i dojemné. Je to prostě bájo, a to i přesto, že hra Žena filmového kritika byla o něco málo lepší, proto nedávám více procent. A klidně bych si poseděla v divadle déle, než 1:05 hod., velmi rychle to uteklo.

Ale ono to není špatné, jen vlastně nechápu, proč to vzniklo. 65 %.

Brilantně napsaná hra, kterou kupředu ženou skvělé komediální výkony obou představitelů. Místy přivede k zamyšlení, chvíli máte pocit, že byste jednu z mužských postav zabili pohledem, a vzápětí se nepřestáváte smát... Prostě povedený mix emocí v útulném prostředí studia PalmOFF.