Manželský poker

Komedie, jež se hraje i pod názvem Když ty, tak já taky, miláčku, patří mezi málo Camolettiho her, jež jsou opravdu celkem vtipné. V DP se text naštěstí dostal do rukou P. Hrušky, který s citem pro míru opět dokázal nastudovat zábavnou inscenaci přibližující se "jeho" majstrštyku A do pyžam! Režie si s mnoha scénami vysloveně vyhrála, herce navíc držela "na uzdě", takže se 1. repríza obešla bez zbytečného přehrávání a pitvoření. J. Langmajer předvedl svůj slušný standard, v menších rolích výrazněji zaujali M. Sejnová a P. Stach.

Především v první části pěkná a vtipná konverzační komedie s nadějnou zápletkou. V průběhu druhé poloviny však hra pomalu ničila sama sebe až zbytečně složitými manévry a také předvídatelným vyústěním. Samotnému konci pak scházel větší vtip a nadhled. I přesto však velmi slušná komedie, kterou z větší části drží nad vodou dobré výkony hlavních protagonistů, tedy J. Langmajera a D. Šinkorové. V menší roli pak zabodoval P. Stach.

Další Camolettiho nevěrnická komedie dokonale zapadající do repertoáru Divadla Palace zejména proto, že co do formy, obsahu, výpravy i herectví (zde v čele s čím dál tím stejným Jiřím Langmajerem) jde o na této scéně nejednou viděné. Pokud však máte tyto "palacovky" rádi a nebude vám vadit všudypřítomné déjà vu (až na to, že nepůjde o pocit klamný, ale skutečný), náramně se pobavíte.

První komedie „A do pyžam!“ nastavila v Divadle Palace vysokou laťku, na níž následné tituly s J. Langmajerem zatím nedosáhly. Manželský poker, od stejného autora a s takřka stejným hereckým projevem J. Langmajera, se k dobré úrovni zmíněného titulu přiblížil zatím asi nejvíce. Inscenačně i herecky solidní, snad jen A. Gondíková nepodala omezenost Brigitte nejvhodnějším způsobem. Z projevu A. Kerestešové nebylo poznat, že se jedná o její divadelní debut. Příjemná oddychová zábava, sympaticky okořeněná přítomností trochu jiných hereckých tváří a slušivými kostýmy.