Po Fredrikovi

Z VÍCERO REPRÍZ / Jan Fanta je jedním z největších talentů aktuálního českého divadla. Patřila mu veškerá má pozornost, ať hrál kteroukoli roli. Lukáš Pečenka dokázal, že není zajímavý jen na jevišti, ale mimo něj je jeho otisk neméně silný. Obecně mě moc baví fenomén, který ve mě osobně právě Pečenka touto inscenací odstartoval, kdy se mladí ostřílení divadelní herci a interpreti pouští po nasbírání obrovského množství zkušeností do oblasti režie a režírují s nebývalou energií, dravostí a šarmem. Tím spíš, když se jedná o komorní inscenace, kontroverzní texty anebo o divadelní nadšence. Doufám, že se tenhle Fredrik jednoho dne vrátí.

Nevyhnu se srovnávání a Lupták mě strhnul více. Nicméně stále silný příběh a velmi náročný herecký part?

Uchvacují výkon hlavního hrdiny, otvírá tabuizované témata takovým způsobem, z kterého mrazí a zároveň je pochopitelný, uvěřitelný a pravdivý.

Tahle hra není pro každého takže pokud vám vadí
1 - Téma homosexuality
2 - HIV téma
Obecně prostě tohle téma není nic pro vás tak můžete přestat číst tu, tahle hra není pro vás to pravé ořechové.
Pokud jste ještě nepřestali číst, tak vřele doporučuji navštívit, už jen protože nejspíše v březnu bude derniera. Pokud se přece jen rozhodnete pak vás čeká úžasný Jan Fanta, kterému v tohle monodrama úplně patří jeviště (především ztvárnění maminky, bylo TOP). Není nouze o zábavné momenty i momenty k zamyšlení a rozhodně nelituji, že jsem šla.

Jak převést na jeviště silný intenzivně gradující text pro jediného herce? Na Fidlovačce se rozhodli pro výrazně ilustrativní pojetí a pro takové výrazové prostředky, jež sice mohou lahodit oku a vnímání publika, ale mnohdy odvádějí pozornost od síly a vyznění samotného autorova sdělení. Neustálé pobíhání Jana Fanty sem a tam, neustálé převleky, energičnost, to všechno se nehodí do silného textu o nákaze virem HIV. Možná i díky tomu na mě inscenace emocionálně vůbec nezapůsobila a já tak zůstal téměř nedotčen, byť Jan Fanta v jediné roli dělal, co mohl. Ale špatné to taky nebylo. /20.9.2019/

Viděl jsem 4 Fredriky a tenhle byl jednoznačně nejlepší. Jan Fanta hrál s naprostou lehkostí, uvěřitelně. Výborná také režijní práce Lukáše Pečenky. Zmenšený prostor Fidlovačky inscenaci vůbec neuškodil i proto, že ho Jan Fanta dobře zapracoval do inscenace.

Fantovi jsem to nevěřil.

85% Představení scénicky zvládnuto o mnoho lépe než v Divadle Letí (česká premiéra představení). Naopak věrohodnost postavy Johana je poněkud slabší. Oceňuji skvělou práci se světlem a hudebním doprovodem. Začínající herec Jan Fanta se skvěle popasoval se ztvárněním dialogu a občasnou interakcí s diváky. Brunnův text diváky přinutí k hlubším myšlenkám o vztazích i samotné chorobě.

Kolik že to hlavnímu představiteli a zároveň jedinému herci je? Ano, 23 let. A sám s přehledem utáhne dvouhodinové představení. A stačí mu křeslo, lampa, deka, klavír, telefon, kulich, šála. Jan Fanta (popíjejíc na jevišti fantu v plechovce), se s nelehkým úkolem a závažným tématem popasoval skvěle. Představení krásně plyne, dvě hodiny uletí jako nic. A dostalo se nám pořádné porce zábavy, smutku, dojetí, pěkné hudby, originálních režijních nápadů (např. psaní klíčových hesel a důležitých dat na zástěnu), ale i hodně důvodů k zamyšlení.

Je mi líto, ale mě bohužel hlavní hrdina nepřesvědčil. Zejména jsem se ztrácela ve scénách, kdy vedl fiktivní dialog - kromě skvěle zvládnuté matky jsem měla trochu problémy odlišit, jestli mluví za sebe nebo za svůj (na jevišti nepřítomný) protějšek. Velmi jsem se bavila u scény "pomsta ve třech krocích", ta měla nápad a spád.

85%. Bylo by to víc, kdyby nebylo představení přerušeno přestávakou. Ale jinak musím chválit - scéna, režie, hudební doprovod ale hlavně vynikající Jan Fanta. Stojí to za návstěvu a představení mě donutilo podívat se i na druhou verzi v Praze.

Od neuvěřitelně vtipného začátku se dostaneme k velkému smutku a to vše tak skvěle vyjádřeno výborným výkonem Jana Fanty. Ten kluk má velký talent a i díky němu jsem moc rád, že jsem Po Fredrikovi viděl.

...jaksi nemám slov. Vlastně tři. Fenomenální FANTAstický výkon!

Nemám výhrady! Mladý herec Jan Fanta si se svou postavou opravdu vyhrál a vtáhne vás do děje od začátku do konce. Myslím, že o něm rozhodně ještě uslyšíme.

Po Ivanu Luptákovi a Matyáši Řezníčkovi je tu další Johan. I tenhle je sympatický, disponuje charizmatickým hlasem a vizáží modela. Dokáže být autentický, ale věrohodnosti svých předchůdců nedosahuje. Pár klacků mu pod nohy hodila režie. Přestávku v monodramatu zvládne málokdo. Dalším úskalím je doslovnost, všechno je ilustrováno a dost to zdržuje a někdy i nudí. Nemluvím o tom, že Fanta pije fantu, jen se nepracuje se znakem, se zkratkou. A do třetice - herci chybí odstup, nadhled, moc do toho šlape. Snad je na vině i prostor. Je to dobré, ale nemá to potřebnou sílu. Tak třeba časem.

Vynikající Jan Fanta jako Johann podává velmi přesvědčivý výkon a předvádí doslova paletu různorodých emocí.
Zdařilá režie Lukáše Pečenky nepůsobí statickým dojmem, představení je neustále v pohybu a velmi působivě (zejména v samotném závěru) se tu zachází se scénou. A ta hudba!

II. premiéra 12.5.2018

Takovou emocionální smršť jsem na divadle snad ještě nezažila. Tahle inscenace vás úplně pohltí, a třeba i zapomenete, že na jevišti stojí výborný herec, a budete jen vnímat ty intenzivní pocity, které tak přesvědčivě vyjadřuje a které přenese i na vás. Honza Fanta je v jedné vteřině personifikací krásné naivní zamilovanosti a v té druhé bezchybným výrazem nejistoty a utrpení, skvěle zvládá nejen přechody mezi emocemi, ale i mezi jednotlivými postavami. Je to výjimečné. Nadějné. Dojemné. Zdrcující. A ta poslední scéna! Tohle prostě musíte vidět - nebo to spíš spolu s hlavní postavou prožít.

Za poslední čtvrt rok jsem viděla tři monodramata, novinka Fidlovačky navzdory silné propagaci mezi silné zážitky nepatří. Dlouhé, ale nosné, mně dosud neznámý Fanta v hlavní roli neoslnil. Nebývá zvykem u monodrama nepochválit herecký výkon, zde nemohu jinak. Navzdory dobrému typu nevytváří celistvou postavu, neoplývá charismem nezbytným pro tento typ divadla, v momentě, kdy hra sází jenom na projev Fanty je nezajímavá, mnohdy trapně přehraná, jindy interpretem nepřesně zahraná. Zůstává mi zde však nápaditá režie, výborný soundtrack a krásná scéna. Škoda toho obsazení, čistých 50%.

Tohle opravdu nemá chybu! Výborně napsané představení, perfektně zrežírované a excelentně zahrané jedním z největších talentů českého divadla Janem Fantou! To, co tento mladý muž předvádí dvě hodiny na jevišti, je obdivuhodné! Za mě jednoznačně adept na Thálii. Jeho výkon pobaví,ale i rozbrečí. Ukáže se zde v několika polohách a všechny zvládá bravurně! Scéna i kostýmy líbivé a hezky využité. Hudba vynikající! Neváhejte a běžte se přesvědčit sami. Právem si tento Johan zaslouží dlouho trvající potlesk ve stoje a ovace přítomných diváků všech věkových kategorií na každé repríze (viděl jsem 6x).

Skvělé představení plné energie. To co tam Jan Franta předvádí 2 hodiny je neskutečné. Pobaví i rozbrečí.

Chválím, kolik poloh dokázal tak mladý herec - Jan Fanta - zahrát! Od začátku do konce jsem seděla přikovaná k sedadlu a všechno jsem mu věřila. Velmi doporučuji.

Po prvních třech minutách vás Jan Fanta vtáhne do děje a už nepustí. Dýcháte s ní, prožíváte s ním radost, ale i bolest a hlavně... pláčete s ním. Protože prostě musíte... Protože jeho Johan je zcela pravdivý a uvěřitelný.
Inscenace, která se vám vryje do paměti, inscenace, ze které vás až mrazí, když cítíte to, co je prožíváno na jevišti, inscenace, která má hloubku. Jsem dojatá a děkuji!

Naprosto skvěle napsané a zahrané monodrama, které plně předčilo má očekávání. Představení vás vezme na divokou jízdu plnou jak dobrých, tak špatných emocí. Jan Fanta bravurně ztvárňuje vyprávěný příběh do kterého diváky vtáhne a dokáže v mžiku obrátit náladu scény vzhůru nohama. I přes všechna neštěstí ale odcházíte z představení plni života.

Z VÍCERO REPRÍZ / Jan Fanta je jedním z největších talentů aktuálního českého divadla. Patřila mu veškerá má pozornost, ať hrál kteroukoli roli. Lukáš Pečenka dokázal, že není zajímavý jen na jevišti, ale mimo něj je jeho otisk neméně silný. Obecně mě moc baví fenomén, který ve mě osobně právě Pečenka touto inscenací odstartoval, kdy se mladí ostřílení divadelní herci a interpreti pouští po nasbírání obrovského množství zkušeností do oblasti režie a režírují s nebývalou energií, dravostí a šarmem. Tím spíš, když se jedná o komorní inscenace, kontroverzní texty anebo o divadelní nadšence. Doufám, že se tenhle Fredrik jednoho dne vrátí.

Nevyhnu se srovnávání a Lupták mě strhnul více. Nicméně stále silný příběh a velmi náročný herecký part?

Uchvacují výkon hlavního hrdiny, otvírá tabuizované témata takovým způsobem, z kterého mrazí a zároveň je pochopitelný, uvěřitelný a pravdivý.

Tahle hra není pro každého takže pokud vám vadí
1 - Téma homosexuality
2 - HIV téma
Obecně prostě tohle téma není nic pro vás tak můžete přestat číst tu, tahle hra není pro vás to pravé ořechové.
Pokud jste ještě nepřestali číst, tak vřele doporučuji navštívit, už jen protože nejspíše v březnu bude derniera. Pokud se přece jen rozhodnete pak vás čeká úžasný Jan Fanta, kterému v tohle monodrama úplně patří jeviště (především ztvárnění maminky, bylo TOP). Není nouze o zábavné momenty i momenty k zamyšlení a rozhodně nelituji, že jsem šla.

Jak převést na jeviště silný intenzivně gradující text pro jediného herce? Na Fidlovačce se rozhodli pro výrazně ilustrativní pojetí a pro takové výrazové prostředky, jež sice mohou lahodit oku a vnímání publika, ale mnohdy odvádějí pozornost od síly a vyznění samotného autorova sdělení. Neustálé pobíhání Jana Fanty sem a tam, neustálé převleky, energičnost, to všechno se nehodí do silného textu o nákaze virem HIV. Možná i díky tomu na mě inscenace emocionálně vůbec nezapůsobila a já tak zůstal téměř nedotčen, byť Jan Fanta v jediné roli dělal, co mohl. Ale špatné to taky nebylo. /20.9.2019/

Viděl jsem 4 Fredriky a tenhle byl jednoznačně nejlepší. Jan Fanta hrál s naprostou lehkostí, uvěřitelně. Výborná také režijní práce Lukáše Pečenky. Zmenšený prostor Fidlovačky inscenaci vůbec neuškodil i proto, že ho Jan Fanta dobře zapracoval do inscenace.

Fantovi jsem to nevěřil.

Skvělé představení plné energie. To co tam Jan Franta předvádí 2 hodiny je neskutečné. Pobaví i rozbrečí.

85% Představení scénicky zvládnuto o mnoho lépe než v Divadle Letí (česká premiéra představení). Naopak věrohodnost postavy Johana je poněkud slabší. Oceňuji skvělou práci se světlem a hudebním doprovodem. Začínající herec Jan Fanta se skvěle popasoval se ztvárněním dialogu a občasnou interakcí s diváky. Brunnův text diváky přinutí k hlubším myšlenkám o vztazích i samotné chorobě.

Kolik že to hlavnímu představiteli a zároveň jedinému herci je? Ano, 23 let. A sám s přehledem utáhne dvouhodinové představení. A stačí mu křeslo, lampa, deka, klavír, telefon, kulich, šála. Jan Fanta (popíjejíc na jevišti fantu v plechovce), se s nelehkým úkolem a závažným tématem popasoval skvěle. Představení krásně plyne, dvě hodiny uletí jako nic. A dostalo se nám pořádné porce zábavy, smutku, dojetí, pěkné hudby, originálních režijních nápadů (např. psaní klíčových hesel a důležitých dat na zástěnu), ale i hodně důvodů k zamyšlení.

Je mi líto, ale mě bohužel hlavní hrdina nepřesvědčil. Zejména jsem se ztrácela ve scénách, kdy vedl fiktivní dialog - kromě skvěle zvládnuté matky jsem měla trochu problémy odlišit, jestli mluví za sebe nebo za svůj (na jevišti nepřítomný) protějšek. Velmi jsem se bavila u scény "pomsta ve třech krocích", ta měla nápad a spád.

Chválím, kolik poloh dokázal tak mladý herec - Jan Fanta - zahrát! Od začátku do konce jsem seděla přikovaná k sedadlu a všechno jsem mu věřila. Velmi doporučuji.

85%. Bylo by to víc, kdyby nebylo představení přerušeno přestávakou. Ale jinak musím chválit - scéna, režie, hudební doprovod ale hlavně vynikající Jan Fanta. Stojí to za návstěvu a představení mě donutilo podívat se i na druhou verzi v Praze.

Od neuvěřitelně vtipného začátku se dostaneme k velkému smutku a to vše tak skvěle vyjádřeno výborným výkonem Jana Fanty. Ten kluk má velký talent a i díky němu jsem moc rád, že jsem Po Fredrikovi viděl.

...jaksi nemám slov. Vlastně tři. Fenomenální FANTAstický výkon!

Nemám výhrady! Mladý herec Jan Fanta si se svou postavou opravdu vyhrál a vtáhne vás do děje od začátku do konce. Myslím, že o něm rozhodně ještě uslyšíme.

Po Ivanu Luptákovi a Matyáši Řezníčkovi je tu další Johan. I tenhle je sympatický, disponuje charizmatickým hlasem a vizáží modela. Dokáže být autentický, ale věrohodnosti svých předchůdců nedosahuje. Pár klacků mu pod nohy hodila režie. Přestávku v monodramatu zvládne málokdo. Dalším úskalím je doslovnost, všechno je ilustrováno a dost to zdržuje a někdy i nudí. Nemluvím o tom, že Fanta pije fantu, jen se nepracuje se znakem, se zkratkou. A do třetice - herci chybí odstup, nadhled, moc do toho šlape. Snad je na vině i prostor. Je to dobré, ale nemá to potřebnou sílu. Tak třeba časem.

Po prvních třech minutách vás Jan Fanta vtáhne do děje a už nepustí. Dýcháte s ní, prožíváte s ním radost, ale i bolest a hlavně... pláčete s ním. Protože prostě musíte... Protože jeho Johan je zcela pravdivý a uvěřitelný.
Inscenace, která se vám vryje do paměti, inscenace, ze které vás až mrazí, když cítíte to, co je prožíváno na jevišti, inscenace, která má hloubku. Jsem dojatá a děkuji!

Vynikající Jan Fanta jako Johann podává velmi přesvědčivý výkon a předvádí doslova paletu různorodých emocí.
Zdařilá režie Lukáše Pečenky nepůsobí statickým dojmem, představení je neustále v pohybu a velmi působivě (zejména v samotném závěru) se tu zachází se scénou. A ta hudba!

Naprosto skvěle napsané a zahrané monodrama, které plně předčilo má očekávání. Představení vás vezme na divokou jízdu plnou jak dobrých, tak špatných emocí. Jan Fanta bravurně ztvárňuje vyprávěný příběh do kterého diváky vtáhne a dokáže v mžiku obrátit náladu scény vzhůru nohama. I přes všechna neštěstí ale odcházíte z představení plni života.

II. premiéra 12.5.2018

Takovou emocionální smršť jsem na divadle snad ještě nezažila. Tahle inscenace vás úplně pohltí, a třeba i zapomenete, že na jevišti stojí výborný herec, a budete jen vnímat ty intenzivní pocity, které tak přesvědčivě vyjadřuje a které přenese i na vás. Honza Fanta je v jedné vteřině personifikací krásné naivní zamilovanosti a v té druhé bezchybným výrazem nejistoty a utrpení, skvěle zvládá nejen přechody mezi emocemi, ale i mezi jednotlivými postavami. Je to výjimečné. Nadějné. Dojemné. Zdrcující. A ta poslední scéna! Tohle prostě musíte vidět - nebo to spíš spolu s hlavní postavou prožít.

Za poslední čtvrt rok jsem viděla tři monodramata, novinka Fidlovačky navzdory silné propagaci mezi silné zážitky nepatří. Dlouhé, ale nosné, mně dosud neznámý Fanta v hlavní roli neoslnil. Nebývá zvykem u monodrama nepochválit herecký výkon, zde nemohu jinak. Navzdory dobrému typu nevytváří celistvou postavu, neoplývá charismem nezbytným pro tento typ divadla, v momentě, kdy hra sází jenom na projev Fanty je nezajímavá, mnohdy trapně přehraná, jindy interpretem nepřesně zahraná. Zůstává mi zde však nápaditá režie, výborný soundtrack a krásná scéna. Škoda toho obsazení, čistých 50%.

Tohle opravdu nemá chybu! Výborně napsané představení, perfektně zrežírované a excelentně zahrané jedním z největších talentů českého divadla Janem Fantou! To, co tento mladý muž předvádí dvě hodiny na jevišti, je obdivuhodné! Za mě jednoznačně adept na Thálii. Jeho výkon pobaví,ale i rozbrečí. Ukáže se zde v několika polohách a všechny zvládá bravurně! Scéna i kostýmy líbivé a hezky využité. Hudba vynikající! Neváhejte a běžte se přesvědčit sami. Právem si tento Johan zaslouží dlouho trvající potlesk ve stoje a ovace přítomných diváků všech věkových kategorií na každé repríze (viděl jsem 6x).

Viděl jsem 4 Fredriky a tenhle byl jednoznačně nejlepší. Jan Fanta hrál s naprostou lehkostí, uvěřitelně. Výborná také režijní práce Lukáše Pečenky. Zmenšený prostor Fidlovačky inscenaci vůbec neuškodil i proto, že ho Jan Fanta dobře zapracoval do inscenace.

Po Ivanu Luptákovi a Matyáši Řezníčkovi je tu další Johan. I tenhle je sympatický, disponuje charizmatickým hlasem a vizáží modela. Dokáže být autentický, ale věrohodnosti svých předchůdců nedosahuje. Pár klacků mu pod nohy hodila režie. Přestávku v monodramatu zvládne málokdo. Dalším úskalím je doslovnost, všechno je ilustrováno a dost to zdržuje a někdy i nudí. Nemluvím o tom, že Fanta pije fantu, jen se nepracuje se znakem, se zkratkou. A do třetice - herci chybí odstup, nadhled, moc do toho šlape. Snad je na vině i prostor. Je to dobré, ale nemá to potřebnou sílu. Tak třeba časem.

Tohle opravdu nemá chybu! Výborně napsané představení, perfektně zrežírované a excelentně zahrané jedním z největších talentů českého divadla Janem Fantou! To, co tento mladý muž předvádí dvě hodiny na jevišti, je obdivuhodné! Za mě jednoznačně adept na Thálii. Jeho výkon pobaví,ale i rozbrečí. Ukáže se zde v několika polohách a všechny zvládá bravurně! Scéna i kostýmy líbivé a hezky využité. Hudba vynikající! Neváhejte a běžte se přesvědčit sami. Právem si tento Johan zaslouží dlouho trvající potlesk ve stoje a ovace přítomných diváků všech věkových kategorií na každé repríze (viděl jsem 6x).

Jak převést na jeviště silný intenzivně gradující text pro jediného herce? Na Fidlovačce se rozhodli pro výrazně ilustrativní pojetí a pro takové výrazové prostředky, jež sice mohou lahodit oku a vnímání publika, ale mnohdy odvádějí pozornost od síly a vyznění samotného autorova sdělení. Neustálé pobíhání Jana Fanty sem a tam, neustálé převleky, energičnost, to všechno se nehodí do silného textu o nákaze virem HIV. Možná i díky tomu na mě inscenace emocionálně vůbec nezapůsobila a já tak zůstal téměř nedotčen, byť Jan Fanta v jediné roli dělal, co mohl. Ale špatné to taky nebylo. /20.9.2019/

Tahle hra není pro každého takže pokud vám vadí
1 - Téma homosexuality
2 - HIV téma
Obecně prostě tohle téma není nic pro vás tak můžete přestat číst tu, tahle hra není pro vás to pravé ořechové.
Pokud jste ještě nepřestali číst, tak vřele doporučuji navštívit, už jen protože nejspíše v březnu bude derniera. Pokud se přece jen rozhodnete pak vás čeká úžasný Jan Fanta, kterému v tohle monodrama úplně patří jeviště (především ztvárnění maminky, bylo TOP). Není nouze o zábavné momenty i momenty k zamyšlení a rozhodně nelituji, že jsem šla.

85%. Bylo by to víc, kdyby nebylo představení přerušeno přestávakou. Ale jinak musím chválit - scéna, režie, hudební doprovod ale hlavně vynikající Jan Fanta. Stojí to za návstěvu a představení mě donutilo podívat se i na druhou verzi v Praze.

II. premiéra 12.5.2018

...jaksi nemám slov. Vlastně tři. Fenomenální FANTAstický výkon!

Nevyhnu se srovnávání a Lupták mě strhnul více. Nicméně stále silný příběh a velmi náročný herecký part?

Takovou emocionální smršť jsem na divadle snad ještě nezažila. Tahle inscenace vás úplně pohltí, a třeba i zapomenete, že na jevišti stojí výborný herec, a budete jen vnímat ty intenzivní pocity, které tak přesvědčivě vyjadřuje a které přenese i na vás. Honza Fanta je v jedné vteřině personifikací krásné naivní zamilovanosti a v té druhé bezchybným výrazem nejistoty a utrpení, skvěle zvládá nejen přechody mezi emocemi, ale i mezi jednotlivými postavami. Je to výjimečné. Nadějné. Dojemné. Zdrcující. A ta poslední scéna! Tohle prostě musíte vidět - nebo to spíš spolu s hlavní postavou prožít.

85% Představení scénicky zvládnuto o mnoho lépe než v Divadle Letí (česká premiéra představení). Naopak věrohodnost postavy Johana je poněkud slabší. Oceňuji skvělou práci se světlem a hudebním doprovodem. Začínající herec Jan Fanta se skvěle popasoval se ztvárněním dialogu a občasnou interakcí s diváky. Brunnův text diváky přinutí k hlubším myšlenkám o vztazích i samotné chorobě.

Za poslední čtvrt rok jsem viděla tři monodramata, novinka Fidlovačky navzdory silné propagaci mezi silné zážitky nepatří. Dlouhé, ale nosné, mně dosud neznámý Fanta v hlavní roli neoslnil. Nebývá zvykem u monodrama nepochválit herecký výkon, zde nemohu jinak. Navzdory dobrému typu nevytváří celistvou postavu, neoplývá charismem nezbytným pro tento typ divadla, v momentě, kdy hra sází jenom na projev Fanty je nezajímavá, mnohdy trapně přehraná, jindy interpretem nepřesně zahraná. Zůstává mi zde však nápaditá režie, výborný soundtrack a krásná scéna. Škoda toho obsazení, čistých 50%.

Je mi líto, ale mě bohužel hlavní hrdina nepřesvědčil. Zejména jsem se ztrácela ve scénách, kdy vedl fiktivní dialog - kromě skvěle zvládnuté matky jsem měla trochu problémy odlišit, jestli mluví za sebe nebo za svůj (na jevišti nepřítomný) protějšek. Velmi jsem se bavila u scény "pomsta ve třech krocích", ta měla nápad a spád.

Nemám výhrady! Mladý herec Jan Fanta si se svou postavou opravdu vyhrál a vtáhne vás do děje od začátku do konce. Myslím, že o něm rozhodně ještě uslyšíme.

Kolik že to hlavnímu představiteli a zároveň jedinému herci je? Ano, 23 let. A sám s přehledem utáhne dvouhodinové představení. A stačí mu křeslo, lampa, deka, klavír, telefon, kulich, šála. Jan Fanta (popíjejíc na jevišti fantu v plechovce), se s nelehkým úkolem a závažným tématem popasoval skvěle. Představení krásně plyne, dvě hodiny uletí jako nic. A dostalo se nám pořádné porce zábavy, smutku, dojetí, pěkné hudby, originálních režijních nápadů (např. psaní klíčových hesel a důležitých dat na zástěnu), ale i hodně důvodů k zamyšlení.

Vynikající Jan Fanta jako Johann podává velmi přesvědčivý výkon a předvádí doslova paletu různorodých emocí.
Zdařilá režie Lukáše Pečenky nepůsobí statickým dojmem, představení je neustále v pohybu a velmi působivě (zejména v samotném závěru) se tu zachází se scénou. A ta hudba!

Od neuvěřitelně vtipného začátku se dostaneme k velkému smutku a to vše tak skvěle vyjádřeno výborným výkonem Jana Fanty. Ten kluk má velký talent a i díky němu jsem moc rád, že jsem Po Fredrikovi viděl.

Fantovi jsem to nevěřil.

Uchvacují výkon hlavního hrdiny, otvírá tabuizované témata takovým způsobem, z kterého mrazí a zároveň je pochopitelný, uvěřitelný a pravdivý.

Z VÍCERO REPRÍZ / Jan Fanta je jedním z největších talentů aktuálního českého divadla. Patřila mu veškerá má pozornost, ať hrál kteroukoli roli. Lukáš Pečenka dokázal, že není zajímavý jen na jevišti, ale mimo něj je jeho otisk neméně silný. Obecně mě moc baví fenomén, který ve mě osobně právě Pečenka touto inscenací odstartoval, kdy se mladí ostřílení divadelní herci a interpreti pouští po nasbírání obrovského množství zkušeností do oblasti režie a režírují s nebývalou energií, dravostí a šarmem. Tím spíš, když se jedná o komorní inscenace, kontroverzní texty anebo o divadelní nadšence. Doufám, že se tenhle Fredrik jednoho dne vrátí.

Chválím, kolik poloh dokázal tak mladý herec - Jan Fanta - zahrát! Od začátku do konce jsem seděla přikovaná k sedadlu a všechno jsem mu věřila. Velmi doporučuji.

Skvělé představení plné energie. To co tam Jan Franta předvádí 2 hodiny je neskutečné. Pobaví i rozbrečí.

Po prvních třech minutách vás Jan Fanta vtáhne do děje a už nepustí. Dýcháte s ní, prožíváte s ním radost, ale i bolest a hlavně... pláčete s ním. Protože prostě musíte... Protože jeho Johan je zcela pravdivý a uvěřitelný.
Inscenace, která se vám vryje do paměti, inscenace, ze které vás až mrazí, když cítíte to, co je prožíváno na jevišti, inscenace, která má hloubku. Jsem dojatá a děkuji!

Naprosto skvěle napsané a zahrané monodrama, které plně předčilo má očekávání. Představení vás vezme na divokou jízdu plnou jak dobrých, tak špatných emocí. Jan Fanta bravurně ztvárňuje vyprávěný příběh do kterého diváky vtáhne a dokáže v mžiku obrátit náladu scény vzhůru nohama. I přes všechna neštěstí ale odcházíte z představení plni života.