Iluze

Vtipná hra na vážné téma.

Nebetyčná nuda! Chyba není v hercích, v tom, že by nehráli dobře, není ani v režii, ale jednoznačně tkví v textu hry. Ten totiž nenabízí nic poutavého, je příliš upovídaný, předvídatelný, plochý. Myslím, že ze současného ruského dramatu by se dalo vybrat lépe.

Chlebíčky s Poličanem a šampaňské v plastových pohárcích, lesklé černé obleky, čtyři řečníci. Mám dojem, že Vyrypajevovy texty jsou určeny hlavně k poslechu, ale dvojici Svozil - Kosová se daří rozehrávat jednotlivé situace a zároveň se neustále vracet na jakousi slavnost. Herci si drží potřebný odstup, ironický nadhled, překypují energií, komunikují s diváky, bezpečně nás provádějí labyrintem příběhu, v němž se vypravěči nutně ztrácejí, protože lžou sami sobě. Vtipné i silné. Další inscenace, která komornímu prostoru Malé scény sluší. (více v článku na blogu)

Vtipná hra na vážné téma.

Nebetyčná nuda! Chyba není v hercích, v tom, že by nehráli dobře, není ani v režii, ale jednoznačně tkví v textu hry. Ten totiž nenabízí nic poutavého, je příliš upovídaný, předvídatelný, plochý. Myslím, že ze současného ruského dramatu by se dalo vybrat lépe.

Chlebíčky s Poličanem a šampaňské v plastových pohárcích, lesklé černé obleky, čtyři řečníci. Mám dojem, že Vyrypajevovy texty jsou určeny hlavně k poslechu, ale dvojici Svozil - Kosová se daří rozehrávat jednotlivé situace a zároveň se neustále vracet na jakousi slavnost. Herci si drží potřebný odstup, ironický nadhled, překypují energií, komunikují s diváky, bezpečně nás provádějí labyrintem příběhu, v němž se vypravěči nutně ztrácejí, protože lžou sami sobě. Vtipné i silné. Další inscenace, která komornímu prostoru Malé scény sluší. (více v článku na blogu)

Chlebíčky s Poličanem a šampaňské v plastových pohárcích, lesklé černé obleky, čtyři řečníci. Mám dojem, že Vyrypajevovy texty jsou určeny hlavně k poslechu, ale dvojici Svozil - Kosová se daří rozehrávat jednotlivé situace a zároveň se neustále vracet na jakousi slavnost. Herci si drží potřebný odstup, ironický nadhled, překypují energií, komunikují s diváky, bezpečně nás provádějí labyrintem příběhu, v němž se vypravěči nutně ztrácejí, protože lžou sami sobě. Vtipné i silné. Další inscenace, která komornímu prostoru Malé scény sluší. (více v článku na blogu)

Vtipná hra na vážné téma.

Nebetyčná nuda! Chyba není v hercích, v tom, že by nehráli dobře, není ani v režii, ale jednoznačně tkví v textu hry. Ten totiž nenabízí nic poutavého, je příliš upovídaný, předvídatelný, plochý. Myslím, že ze současného ruského dramatu by se dalo vybrat lépe.