Divadlo Husa na provázku

Autorská inscenace, v níž se jako při večeři o mnoha chodech vystřídají prožitky českých emigrantů s příběhy novodobých nomádů, jejichž kořeny se rozpínají přes několik kontinentů i řečí. Na cestu z blízka i z dáli si s sebou vzali výrazy, které v jiném jazyce nemají obdoby, obrazy míst probouzejících vzpomínky na dětství, ukolébavky, které zpívají děti rodičům, chutě připomínající milované osoby — a otázky. Otázky po hranicích empatie, rozmanitosti vlastní identity či po možnostech dialogu například mezi řeckou a českou, vietnamskou a kurdskou kulturní zkušeností...

Drzá inscenační freska podle díla francouzského klasika, jemuž „přízrak sociální spravedlnosti nedal pokoje“, rozvíjí nečekaně aktuální společensko-kritický apel díla, jež vypráví o kolektivní ztrátě citlivosti pro životní zkušenost utvářenou sociálními problémy a nejistotou. Duše, které dopadly až na dno možných trampot, nešťastníci ztraceni v nejhlubším předpeklí, kam se za nimi už nikdo neohlíží... Bídníci, nebo bídáci? Chudáci, nebo mizerové? Les misérables...

Adaptace uhrančivého románu švýcarské autorky, který je syrový a přitom nebývale obrazivý a plný dětského údivu nad světem. Život cirkusácké rodiny na útěku před Ceauşescovým režimem o čima ustrašeného dítěte. Domov je tak daleko, že přestal existovat. Jaké to je být všude cizincem? Pro kolik dětí na útěku je dnešní svět jen talíř po okraj naplněný úzkostí a kam se ztratili všichni ti, před nimiž jsme se chtěli opevnit? Svou rodnou zem znám jen podle vůně. Voní jako jídlo mé matky. Jídlo mé matky chutná v cizině odlišně, kvůli stesku. Nejraději jím: Kukuřičnou kaši se solí a máslem. Cukrovou vatu. Krupicový koláč pro mrtvé, zdobený lentilkami. Můj otec je klaun v cirkuse, matka je artistka a Bůh je kuchař...

„Odchod do divočiny jako pokus o nový začátek a radikální sebeurčení. O osobní či společenskou reformu. O vlastní utopii. O samotu. Co je to za civilizaci, ve které se knihy o útěku z ní stávají bestsellery?“

Dobrodružství pikareskní dvojice jako zdroj haškovské rozvernosti a humoru i zpráva o potřebě poznávat jinakost. Praha roku 1908 a území indiánského kmene Čamakoků v paraguayském pralese. Cestovatel a lovec kaktusů Frič a jihoamerický indián Čerwuiš. Neexistují světy vzdálenější. Svoboda je přesto jenom jedna. Boj o ni může být stejně vypjatý, je-li protivníkem divoká a mnohdy krutá příroda nebo strnulá a pokrytecká společnost bez fantazie. Výprava ke kořenům našich představ o vlastní vyspělosti...

Autorská inscenace o fenoménu konspiračních teorií jako uzavřená společnost otevřená všem. „Věříte, že existují náhody? Myslíte si, že máte věci ve svých rukou? Slouží podle vás 5G sítě k šíření mobilního signálu, nebo virů? Je Země kulatá? A můžete to dokázat? Věříte, že Hillary Clintonová pije dětskou krev? Věříte v pravdivost příběhu o tzv. sametové revoluci, v existenci Finska nebo třeba v Boha? Každá odpověď je správná, ačkoli vám možná někdo tvrdí opak. Vstupte do bezpečného prostoru našeho přátelského kruhu a uleví se vám. Naše skupina nabídne pochopení a otevřenou náruč pro sdílení vašich i našich zkušeností s konspiračními teoriemi...“

Autorská inscenace - pohled mladé generace na fenomén stárnutí, stáří a postavení seniorů ve společnosti, která uctívá mládí... Co by se stalo, kdybychom kult mládí dovedli do důsledku?

Divadelní leporelo zlomových momentů, v nichž se nic neříká. Protože říct cokoli je už pozdě. Anebo ještě brzy. Momentů, v nichž hledáme řeč. Unikátní, koncentrovaný a nečekaně vzrušující zážitek z ticha. Z „jiné“ řeči společné 7, 5 miliardě obyvatel planety Země. Zaposlouchejte se do něj a nechte si vyprávět jeho příběhy, přijďte ho zažít: jako v nebi – Ticho na zemi! Ticho jako neklidný a emocemi nabitý prostor mezi slovy. A lidé, kteří se v něm spolu ocitají...

Rýmovaná hra o Marii ve stylu starých barokních divadelních kusů. Příběh Marie jako ženy svobodné, živoucí a odvážné. Ženy, která se musí rozhodnout, zda do světa, kterému vládne krutost a strach chce přivést syna a nést všechny následky. Zda přes všechny slzy, které vypláče, chce do světa vpustit křehkou naději, že láska má stále mohutnou sílu...

Autorská inscenace na motivy románu F. M. Dostojevského, který v něm zužitkoval své zkušenosti hazardního hráče a zároveň si v něm vyřizoval účty se západním myšlením. Příběh o lásce v dobách pozdního kapitalismu, který už je pozdní dvě stě let. Hazard, dluh, peníze – to jsou prvky, které hlavní hrdina Alexej nenávidí a zároveň je jimi fascinován. Zběsilá jízda člověka, který ví, co všechno nechce, ale neví, co přesně chce. A hráčský hazard je to jediné, co je po ruce. Ruská extatičnost, evropská provokace...

Dramatizace románu jednoho z nejvýznamnějších prozaiků světové literatury 20. století. Příběh člověka, který se ztratil ve světě, je napínavým obrazem moderního světa viděného očima šestnáctiletého chlapce Karla Rossmanna. Chlapce, který se ocitl za oceánem jako přistěhovalec. Přistěhovalec, který se upřímně snaží chovat správně, který však v tomto neznámém a prapodivném světě rozumí jen máločemu. Podivuhodná cesta je originálním příběhem o vykořeněnosti a touze rozumět – ostatním lidem a okolnímu světu...

Kabaret o divadle, fenoménu standing ovation v Brně a nudě rovněž tam.

„Matka. Služka. Panna. Aneb Jak dobře zahrát malého nácka.“ Inscenace o ženě (femme), volně inspirovaná operou G. Pucciniho Trittico, vypráví ve třech různých příbězích (matky, služky a panny), ve třech různých historických obdobích (totalita, demokracie, středověk) a třemi různými divadelními formami (groteska, romance, opera) o ženském údělu jako o... údělu.

Drzá fraška, nestoudná groteska o prasáckosti života vezdejšího. Vzestup a pád pokrytce, egoisty a nestoudného blba, který je schopen všeho, jen aby dosáhl svého. Jeho životní filozofie je nehorázná, jeho skutky donebevolající...

Slavné absurdní drama. „Zabít, ale s úsměvem. Nenajdeš špínu. Vše je tak čisté a prázdné a veselé a hravé! Nikde žádný problém přece...“

Autorská inscenace rozkrývající anatomii gagu ze starých filmových grotesek.

Adaptace románu o novodobé Faidře, která je sama sobě obhájcem i soudcem. Mladičká Uršula, která zavraždila svého nevěrného manžela, se po odpykání trestu se vrací na svobodu. Svět kolem se tváří jakoby nic, ale ona ví, že v ní se mnohé změnilo. Morálně i materiálně zdecimovaná malá vesnice nemůže bystré a racionální ženě nabídnout rozlet. Uršula se nemůže zbavit tíhy svého zločinu a jako nepokorná kajícnice v sobě nepřestává hledat stopu čehosi čistého, dobrého a nenarušeného, něčeho, co se nazývá Bohem...

Jevištní báseň o životě a díle Milana Kundery pro 11 herců a 2 koně.

I kdyby se jednou na všechna Tylova díla zapomnělo, na hru Fidlovačka Češi nikdy nezapomenou. A to především díky Škroupově písni „Kde domov můj“, ze které se později se stala státní hymna. Zatímco hymny ostatních národů mají bojovný ráz, ta naše česká je jiná. Je otázkou. Tajemstvím. Zamyšlením. Co vypovídá o české mentalitě? O naší národní hrdosti? O naší xenofobii? O tom být Čechem v 21. století? Na to s humorným nadhledem a patřičnou komediantskou drzostí, ale i upřímnou snahou dobrat se skutečné podstaty věcí v inscenaci odpovídají: Josef Kajetán Tyl, Ladislav Smoljak, Hubert Krejčí a Egon Tobiáš.

Temné dílo plné běsů a nečekaného humoru. Skvostný obraz totalitní společnosti, korunovaný až jasnovideckým viděním, nastavuje křivé zrcadlo nejen své době a společnosti, ale je i fascinující výpravou do hlubin lidské duše. Záhadná paní Mooshabrová, její děsivé děti Wezr s Nabulí, městská čtvrť Blauental, mladí chlapci zralí pro kriminál, všudypřítomné myši, policisté, hvězdolety, pocukrované buchty a geniální mladík Oberon Felsach...

Amadeus se chová jako z řetězu utržený výrostek a skládá geniální hudbu. Antonio Salieri se prohlašuje za patrona všech průměrných a jeho frustrace ho dožene k zločinu. Do toho zní pořád dokola Requiem a cosi nadpozemského se vznáší vzduchem. Brečet se chce jednomu, kát se a tu a tam i modlit - není už nicméně ke komu. Salieri Boha umlčel...

Nesmrtelný faustovský příběh smrtelníků, kteří se rozhodli žít na věčné časy a nikdy jinak...

Groteskní alegorie lidského pinožení. Komedie s vážnou dohrou, ve které jde o strašlivou rozkoš bytí. Aneb „Kdo u čerta vás nutí, abyste se ztotožňovali s motýly nebo chrobáky, cvrčky či jepicemi?“

Melancholická hra beze stopy melancholie, drama o konci starého světa, v němž jde ve skutečnosti úplně o něco jiného. Jen jedno je jisté: višňový sad je zadlužen a hrozí mu prodej. Jako my všichni – v tenhle čas – jsme snad taky v ohrožení: višňové děti?

Dramatizace vrcholného filozofického románu Thomase Manna o životě a smrti geniálního skladatele Adriana Levenkühna na pozadí hruzných dějin 20. stol. Oratorium naší doby...

Autorská inscenace Jiřího Jelínka a jeho milenců. „Láska je jako večernice. Lásko, lásko prokletá. Myslel jsem si, že to je láska. Láska je láska. Chodili spolu z čisté lásky. Láska je tu s nami, buďme s ňou. Představení o lásce. Nic víc nic míň.“

Provázkovské sešity poměrně směšných lásek o podivuhodném životě a fascinujícím díle geniálního hudebního skladatele Leoše Janáčka.

Druhý díl projektu „Čapek na provázku“ vychází z prvních, dnes méně známých knih povídek Karla Čapka (Boží muka, Trapné povídky), ve kterých autor vyslovil nejosobnější témata své tvorby. Člověk se ocitá na rozcestí, kde končí jeho racionální život a setkává se s neznámem, s něčím záhadným, kdy neví, kterou cestou se dát…

Adaptace jednoho z největších románů 20. století. Do Moskvy zavítá Ďábel, aby zde vykonal spravedlnost. „Jeden z nejdelších snů, jakého jest bytost lidská schopna - tohle bude ještě šílenější než vykládal Ivan...“

Baladický příběh o lásce, hříchu a vině, o návratu domů a hledání ztraceného srdce.
První díl projektu Čapek na provázku.

Hra o naději z roku 2009. Dramatická jízda tramvají – aneb – z Florence až na náměstí bratří Mašínů. Neříkám, že to není schíza. Spíš sen. Trochu erotický, trochu bláznivý, trochu perverzní...

Putováním za tajemstvím pohádkového příběhu o Rusalce, v němž se i tentokrát bude prolínat realita se snem, nadpřirozené postavy s běžným životem divadla, les s jezerem, čarodějnická chatrč se zámkem...

Nejpodivnější hra W. Shakespeara, rozporuplná sama v sobě a přitom lákající neustále každou nastupující generaci. Kolik je v našem světe Hamletů a kolik Ofélií? O čem Hamleta dnes hrát? O mstě, vnitřní odvaze, o strachu ze smrti, z vlastního svědomí? Kdo je dnes ještě opravdu vinen? Kde končí divadlo a začíná hra o život?

Svérázná scénická montáž textů Václava Havla... S pozdravem Largo desolato Asanační Vyrozumění během Zahradní slavnosti bez Audience. Příběh o selhání, naději, pravdě a lásce v Čechách i Odcházení. Nejde však o nahodilý sumář, nýbrž o komponovaný celek, v němž se často jednotlivé útržky z her, jejich postavy, situace dostávají v novém kontextu do nečekaného světla, často i protichůdného původnímu vyznění.
Druhý díl projektu Perverze v Čechách.

Macbeth vržený osudem do boxerského ringu, Lady Macbeth jako dirigentka vražedného violoncellového kvarteta. Něco mezi tancem a smrtí. Výrazná adaptace Shakespearovské tragédie v prostoru alžbětínské scény.

Divadelní provedení buditelského podvrhu Václava Hanky, který i přesto se řadí k nejvýznamnějším básnickým skvostům 19. století.

Freska o fenoménu šedesátých let na motivy slavného filmu. Těžko říct, je-li víc zábavná, či dojemná... Do malého ospalého městečka přijede vagón záložáků a kapela z Prahy. Andula uvěří, že je vyvolená a Milda si vzpomene na kousek z Romea a Julie, načež se všechno pokazí nejstrašnějším možným způsobem...
První díl projektu Perverze v Čechách.

Hra o životě a smrti. Evangelijní text propojený s materiály o dva tisíce let mladšími i takřka současnými.

„Život je zázrak...“ Slavná dramatická symbolistická pohádka o snové cestě za modrým ptákem přinášejícím uzdravení.

Odzbrojující biblický příběh o obnovené naději a o tom, že nikdo nebude sám...

Slavná komedie v pěti dějstvích. Poprvé hráno s rozuzlením a za užití odposlechů českých politiků. Rozjíždíme nějaký neskutečný kolotoč...

Finále projektu Sto roků kobry. Domem Karamazových bloudí ztracené duše z předchozích románů, zatímco se životy bratrů rozpadají v šíleném spěchu k nicotě. Ze zmaru disputací o Bohu a z beznaděje filozofických úvah o osamělosti člověka se rodí vzkříšení...

Legendární provázkovský muzikál o lásce a zradě, který se po třiceti letech vrací v novém pojetí.

Třetí díl projektu Sto roků kobry. Dramatizace „slavné“ Stavroginovy zpovědi a jeho vlastního svědectví o svůdnosti nutkání ničit druhé i sebe. Do malého městečka přijíždí tajuplný cizinec, aby ho převrátil vzhůru nohama a rozvířil zlý horečnatý sen o běsech v člověku...

Hra o smíchu a smrti Vlasty Buriana, o životních osudech geniálního komika, který se díky svému talentu a usilovné práci stal bohatým, uznávaným a obdivovaným mužem. Avšak ani to ani jeho smích a smysl pro fair play mu nebyly nic platné v dobách nesvobody, okupace a komunismu.

Dramatické pojednání o střetu naivní, snad i nemocné, prosté, bezelstné, bezmezně důvěřivé a čisté duše knížete Myškina se světem plytkých slov a vypočítavých záměrů.
Druhý díl projektu Sto roků kobry.

První díl projektu Sto roků kobry. Psychologický thriller: Dostojevskij dneška. Vražda jako racionální pokus, intelektuální experiment... Pozoruhodná proměna sebevědomého intelektuála v trosku nahlodávanou sebevědomím.

Křehké i syrové ojedinělé podobenství. Nadpřirozená cirkusová, akrobatická a artistická podívaná o lásce, nenávisti, odpuštění a obětování. Teskně krásný příběh starého ředitele, spoďáka či klauna. Koho vám to jenom připomíná?

Znovuuvedení legendární inscenace k příležitosti jubilea Jiřího Pechy. Osobité pojetí klaiscké předlohy Boženy Němcové, obrazy venkovského života jako svérázná fetišistická revue. Rázovité postavy venkovanů a jejich názory, každodenní prostý život na Starém bělidle, kouzelný opar vzpomínek, sladká útěcha pro zmučenou duši. Babička je zpátky...

Hra pojednávající o mechanismu byrokratické moci - metaforicky vyjádřené bojem mezi Likvidačním úřadem a Zahajovačskou službou a jejich zničujícím dopadem na každého, kdo s nimi přijde do styku...

Cesta snaživého pikolíka napříč potrhlými dějinami střední Evropy dle slavného Hrabalova románu „Obsluhoval jsem anglického krále“.

Cesta snaživého pikolíka napříč potrhlými dějinami střední Evropy dle slavného Hrabalova románu „Obsluhoval jsem anglického krále“.

Pohádková inscenace o královně Božínce, která se octne ve spárech čaroděje Habaděje. K záchraně jí mohou dopomoci pouze neohrožení skřítci. V kouzelných čepičkách se svítilnami budou děti procházet tajuplnými místy plné zázraků a pohádkových bytostí, aby vysvobodili zakletou královnu...

Jedno podzimní setkání. Téměř čtyřicet let umlkající a znovu ožívající korespondence Anny Pammrové a Otokara Březiny, životem otlučené a neprávem zapomenuté filosofky z lesů nedaleko Tišnova a věhlasného básníka „Tajemných dálek“. Listy psané dost zajímavou dikcí, polověty s mračnou ironií nadhozené, ze samoty do samoty. Dvě duše, do nichž bylo vryto totéž slovo - originál, rozmlouvají o přírodě, údělu ženy i pošetilosti mas a od pólu k pólu posílají pozdravy: sesterské, bratrské, naveskrz platonické...

Divadelní ztvárnění hořkohumorných glos k současnosti, nabitých (sebe)ironií. Svět nahlížený očima ženy žijící v současném Česku...

Rodinná inscenace inspirovaná knihou bratří Čapkových „Povídání o pejskovi a kočičce“. Místo zvířátek jsou však protagonisty bratři Karel a Josef Čapkové. Každý z nich má svou múzu a prožijeme s nimi pečení dortu nebo oslavu 28. října...

Příběh o podivuhodné ženě, která významně ovlivnila evropské kulturní dění a stala se milenkou či manželkou řady mimořádných mužů. Čím byla Alma Mahlerová tak výjimečná? Byla to neodolatelná kráska nebo obyčejná bestie? Femme fatale nebo vypočítavé monstrum? Přiživující se parazit nebo inspirace a múza velkých umělců?

O lásce, samohaně a bytostné potřebě Boha...

Originální mikroromány, miniopery a písně snového básníka. S prvky hororu, červené knihovny a brakové literatury jako výsměch všemu a všem...

Originální provázkovská adaptace úspěšné knížky Karla Čapka, plná legrace a trampot malého tvora uprostřed krásného, ale neznámého světa.

Solitér, outsider, blázen nebo génius? Čili Tichý fotograf z Kyjova.

Nejmladší generace navazuje na legendární inscenaci Bolka Polívky Trosečník z r. 1977. Klaunské představení o velmi vážných věcech. O samotě. O hledání sama sebe. O neporazitelné naději a touze přežít v jakémkoli světě.

Jsou dva. Spojuje je přátelství, jeden byt, jedna pohovka a jeden malý problém. Jsou dvojka. Jsou Čuk a Gek. Jsou prííííma kámoši. Proč vždycky příjde tak divná návštěva!? Mohl by to být horor!... Ten, kdo si na improvizace potrpí, tak ten si skutečně potrpí.

Vyprávění o Dědečkovi, který se narodil pod Psí hvězdou, koluje mu v žilách cikánská krev a žije v lesích, stranou od městské společnosti - ví, o čem si vykládají stromy, jak se dá rozumět zvířatům, nebo jak mluvit s lidmi, které máte rádi, ale nelze s nimi být. To všechno učí i svou vnučku - malou Jívu. Jejich krásná a někdy možná i trošku nebezpečná dobrodružství jsou ovšem trnem v oku okolní civilizované společnosti, a tak se jednoho dne stane...

Melancholická komedie o podivuhodné době, v níž jsme slavili 1. máj, magořili ze socialistického plánování, zpívali dobové písně a vychovávali děti, až jsme se nakonec křepce protančili k dnešním dnům – teď je to na vás, milánkové!

Nekonečný pohádkový seriál - cyklus pohádek různých tvůrců a spolupracovníků Divadla Husa na provázku. Každý měsíc nová pohádka. Po každém přestavení následuje výtvarná loutková či hudební dílna pro děti a rodiče.

Scifičák, scifimánie, ufolend... Putování po hvězdách, planetách, galaxiích (E.T. Mimozemšťan, Majka z Gurunu - Spadla z oblakou, Kolotočář Eda, nahá Patrasová, amarouny, c.m.l., muž na měsíci, Elektronek...) značně nekonečné...

Dost ujetá road movie o 3 kamarádech, kteří si měli co říct, a tak jeli na výlet...

Mystifikační večer o nepravdách z her velkého alžbětince. Nejde o tragédie postav, ale o „nedorozumění“...

Autorská inscenace, šlápota za hranice divadelního tvaru. Nečekaný případ komisaře, který možná ani komisařem není. Příliš průhledná zápletka, až nebezpečně jasné rozuzlení...stopy voní po pivoňkách...

Drama „noir“ dle Střeženého Parnassu. Hra o setkání Shakespearových hrdinek v pekle.

Pět žen se svým snem být baletkou se pravidelně schází v jednom sklepě, aby si jej zde naplnily a jejich život, ve kterém hrály úlohy postřelených kachen, dostal alespoň na chvíli vznešenou příchuť bělostně krásné umírající labutě...

Bizarní setkání řady svérázných figur na konečné jedenadvacítky - podobnost s každodenní zkušeností čistě náhodná.

Poněkud nehorázná anekdota zabývající se otazníky Mozartovy smrti, originální operní miniatura na téma hříchu a viny. Jedna nevěra, dvě návštěvy ze záhrobí, pět nepovedených úmrtí a nepočítaně géniů...

Punková opera muže, který ustavičně plane divokým nutkáním...

Zcela neznámý (autorem nezařazený do sebraných spisů) Havlův text na téma Češi a svět. Děj příběhu: Anglický novinář chce se dozvědět všechno o naději Evropy, české duši a Gorbačovovi. Tedy jede za Havlem na Hrádeček, chce s V. H. debatovat, dovozovat, žonglovat s hlubšími významy i mělčími podtexty. Dozví se však nakonec jediné: Jděte už všichni do prdele! A to je přitom Václav Havel velký humanista...Nebýt ovšem toho prasete...Součástí inscenace Vladimíra Morávka jsou zpěvy duše české z opery Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany v provedení sebraného sboru Hlubina Brno.

„Jak daleko jsme ochotni zajít? V touze po úspěchu. V bažení po moci. Ve strachu z bezmoci. Tvůrce omalovánek nazýváme umělci. Pitvořící se masky nazýváme herci. Naduté blbce nazýváme vůdci. Vyznavače ideálů nazýváme pitomci. A bestie... se smějí dál...“