Divadlo Husa na provázku

Jevištní zpracování ceněného prozaického hitu Petra Šestáka, který překvapivou vybroušenou formou i naléhavostí výpovědi strhl pozornost k tématu našich současných kulturních válek. Kam až jsme schopni dojít přesvědčeni o oprávněnosti našeho spravedlivého boje? V ulicích města zuří nelítostný boj. Cyklisté versus motoristé. Svět redukovaný na ty se dvěma koly a ty se čtyřmi. Přes okýnko auta není žádný dialog možný. Jediný způsob, jak se potkat, je bouračka...

Divadelní zpracování díla španělského autora Juana Goytisola. „Píše nového Fausta. Tře bídu s nouzí. Hledá byt poté, co ho i s celou rodinou vypověděli z Dean Street. Diskutuje se soudruhy, s praotcem Abrahamem i s oživlými obrazy budovatelů a budovatelek. Uniká nám. Zakladatel vědeckého socialismu. Filosof a básník. Prorok a podvodník. Milující otec. Smutný klaun. Ďábel! Karel Marx. Naši současnost ovlivnil zásadněji než kterýkoli jiný intelektuál moderní doby, říká se. Usiloval o spravedlnost a solidaritu – a přece jej známe především jako inspirátora krutých diktatur. Co o něm doopravdy víme? A proč bychom o něm ještě měli chtít něco vědět?“

Autorská inscenace, hororová show o bydlení v Brně. Do intimity rodinného bytu se zničehonic vlomí jiná realita. Na kolbiště, kde obvykle probíhají souboje o vstávání, dojedenou snídani a vyčištěné zuby, nečekaně vtrhne zápas o osudy městských bytů a jejich nájemníků. Reality se mísí, obavy rostou, duchové plují sdílenými prostory, a jestli na sváteční ubrus rozlil kávu syn, nebo zastupitelka, zůstává záhadou...

Inscenace rozehrávající texty brněnské rodačky, autorky a dokumentaristky Dory Kaprálové. Scénická úvaha nad možností návratu do rodného města i nad nutností ho alespoň dočasně opustit. Protože blízkost a vzdálenost je v současném světě relativní. Občas levitujeme mezi prostory, a ani o tom nevíme. Jsme všude, a jsme nikde. Jsme rozprostření v letu nad celou střední Evropou — kým jsme tady a kým jsme tam...?

Zběsile očistný scénický obřad na motivy skutečných událostí kolem jedné neskutečné kauzy, v níž hlavní roli sehrála česká společnost. Ježíš, který hraje evropskou kulturu. Herec, který hraje Ježíše. Herci, kteří s hercem hrajícího Ježíše nemají nic společného. Divadelní provokatéři i kazatelé svobody slova, jimž nic není svaté. Věrní křesťané i svalnatí obránci víry pravé, vykladači práva, mediální proroci. Muslimka. Ti všichni se v roce 2018 u příležitosti pohostinského uvedení her režiséra Olivera Frljiće v Brně hlučně prohnali sálem Divadla Husa na provázku i mediálním prostorem údajně nejateističtější země Evropy. Čtyři roky poté nastává čas vykouřit a vyčistit obojí. Je třeba vrátit se tam, kde to celé začalo – do divadla...

Inscenace slavného románu - lexikonu přinášející detailní zprávu o tom, kolik výkladů má jedna pravda a kolik cest k ní vede. Chazaři patřili k nejvlivnějším mocnostem východní Evropy, vládli meči, sedmi druhům soli a snům. Elita mezi kočovnickými národy, ostrov rozmanitosti mezi křesťanskými a islámskými velmocemi. Vystoupali až na vrchol, a pak najednou zmizeli, vyvanuli. Jejich jazyk už zaznívá jen ve zpěvu těch nejvzdělanějších středomořských papoušků. Zůstal pouze slovník, ale ani jej už léta nikdo neviděl. Sporé důkazy o existenci a povaze tohoto pozoruhodného národa přinese rekonstrukce slavné putovní muzejní expozice, která za nevysvětlitelných okolností shořela, ale péčí mnohačlenného mezinárodního vědeckého týmu se ji ale podařilo téměř beze zbytku obnovit...

Kolektivně autorská inscenace s živou hudbou a se vším všudy. O česko-romském soužití, o předsudcích na obou stranách pomlčky, o (ne)možnostech jejich korekce, s humorem i bez něj. Za časů sílící xenofobie a rasismu, v nichž si i nejvyšší savčí mozek státu dovolí vypustit lež, že 90 % Romů nepracuje. A kolik vtipů o gadžích znáte vy...?

„Neskutečná diskuzní show o skutečnosti.“ Současná variace na slavný román zachycující nástup evropského novověku, rozpohybované doby, v níž se jediná boží Pravda rozpadla do stovek relativních pravd a touha lidí poznávat a zpochybňovat se obrátila ke skutečnosti samé. Složité, plné rozporů a stále častěji neskutečné. Je Don Quijote blázen, který skutečnost nevidí? Génius, který ji jako jediný dokáže nahlédnout? Levicový aktivista odmítající ji přijmout? Anebo je současník nás, kdo čtyři sta let poté žijeme v době, v níž už skutečnost neexistuje...?

Inscenace podle nekorektních textů z kultovního internetového blogu anonymní brněnské partičky KKRD Boys. „Kde jsou hranice zhůvěřilosti? Co ještě snese jeviště? Divadelní námrd sezony. Výprava daleko za pomyslnou hranici slušnosti. Bobr Vaší divácké odvahy. Brněnská óda na zhovadilost. Se svou úchylkou už nemusíte být sami! Ukojíme vaše nejtemnější představy.“

Osud mladé talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové. Příběh o závratném vzestupu mladé ženy, která se dokázala prosadit v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. Ženy, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí. Žila všemu navzdory – jakoby věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen...

Světově úspěšná italská hra. Fascinující portrét židovské německé rodiny jako skalpel otevírá útroby historie USA a omračujícím způsobem zachycuje dějiny kapitalismu. V roce 1844 přišel do New Yorku s jediným kufrem. Otevřel maličký obchod a po něm přišli do Spojených států ještě jeho dva bratři. Záhy vybudovali byznys, na jehož konci stála čtvrtá největší banka v USA. Její pád v roce 2008 a rekordní bankrot ve výši 200 miliard dolarů spustil celosvětovou hospodářskou krizi, jejíž důsledky na vlastní kůži dodnes cítí lidé po celém světě...

„Dvě zběsilé bestie: Hašek a Švejk. Oba dva zná celý svět, a přece zůstali záhadní. Hrdina nebo zbabělec? Hulvát nebo bytostný anarchista? Pitomec nebo filozof? Burleskní šprým nebo groteska? Mystifikátor nebo šílenec pravdy? Cynik nebo sprosťák? Hovno! V šílenství doby jde o jediné: přežít!“

„Vernisáž studu.“ Inscenace odhalující vztah lidí k sexualitě a odhalující náš vlastní stud. Sex nejenže prodává, patří i k našim základním pudům. A to odjakživa. Přitom je stále ještě společenským tabu. Pohoršuje nás umělkyně performující nahá před dětmi. Nudapláže považujeme za německou úchylku. Dokonce i Adamovi s Evou jsme genitálie raději zakryli fíkovými listy. Zažili jsme sexuální revoluci, vznik Tinderu i OnlyFans, polygamie dávno není tím největším úletem. Tak proč je pro nás něčí sexuální orientace či preference stále důvodem ke společenskému vyloučení? Proč se za svou pudovost vlastně stydíme, když jsme díky ní všichni na světě...?

Inscenace mísící korespondeci kultovního slovenského hudebníka a dokumentaristy Deža Ursiniho s jeho zápisky a s živě hranými písněmi bez refrénů, v nichž „bratislavský John Lennon“ nezaměnitelným způsobem deklamoval texty plné všednosti, smutku i touhy po svobodě. Rozeznívá drsně křehký svět mužské intimity a zve k zaposlouchání se do (dis)harmonií vztahů s těmi, kdo jsou nám nejblíž...

Hra zpracovávající vztah dvou bytostných básníků Ingeborg Bachmannové a Paula Celana v poválečné Vídni. Útržky jejich dopisů, neodeslaných konceptů a veršů, mezi nimiž plyne čas a život, jsou polem s námi sdílené imaginace. Srážka dvou protilehlých pólů traumatu. Otec Bachmannové byl důstojníkem rakouské armády, zatímco Celanovi rodiče zemřeli v koncentračním táboře, a on sám unikl transportu jen o vlásek. Spojeni byli také vztahem k jazyku, který jim byl jediným skutečným domovem a současně trestem a nedorozuměním. Právě skrze něj se dohledávali, ztráceli, zraňovali i léčili...

Hra pro děti od světoznámého surrealisty a taškáře s krajně vyvinutým smyslem pro nesmysl. Už jste někdy v divadle zažili potopu? Krasojezdec Robert Mario Koblihin, létající akrobat Matylda Derdiedas, fakír Charindronáta Pirongrocháta Čepíngrombóm bom cháta a další jí čelí právě teď. A kolem krouží uprchlá žraločice Pípchen...

Inscenace inspirovaná osudem a tvorbou Anny Pammrové (1860–1945). Dramatizace textů s autorčiným svérázným, archaickým jazykem a také nedokončenou novelou „Antieva“, v níž líčí své rané dětství, kdy byla odňata od rodiny a dána na výchovu ke kmotře. Vnitřní dialog rozporuplné osobnosti, která postupem života mířila ke krajní samotě. Zlostná holčička Antieva zachycuje mnoho z postojů a zápasů dnešního světa, v němž se mnozí lidé cítí odcizeně a osaměle...