Dvacet tisíc stránek

Silná hra zkoumající otázku kolektivní paměti, či spíše časté kolektivní amnézie. Koho dnes zajímají minulé křivdy? Život jde dál a lid se chce bavit, jak připomenout minulost? Je to možné? A je to vůbec žádoucí?

75% Tonymu spadne na hlavu těžký spis o historii Švýcarska v době 2. sv. války. Chlapci se vlijí do hlavy všechny příběhy lidí a nespravedlnosti na nich páchaných. Pro okolí se stává bláznem, jeho snaha o odčinění či o připomenutí těchto nepravostí nenachází pochopení. Inscenátorům se originálním přístupem podařilo vyzdvihnout tíživá témata, o nichž se dnes moc nehovoří. Hra totiž pokládá zásadní otázku, zda-li je vůbec možné se s temnou minulostí vyrovnat. A když pak v závěru přijde moment vrhající na vše zase jiný pohled, možná na vše pozměníte názor. Ale jaký je ten dobrý a ten špatný?

Samotný text hry mě docela zaujal, je v něm vyslovena spousta problémů, které může mladý člověk cítit a neumí si s nimi poradit, neví, jak se k nim postavit. Zároveň nikde nenachází potřebnou pomoc. Nakonec ho okolí semele. Bohužel, zpracování ničím moc nevybočí a nezaujme. Herci jsou v zásadě dobří, ale nic, co by vyrazilo dech. Velmi mi chyběla pořádná scéna, někdy zůstává jeviště zcela prázdné, jindy dochází k neobratné manipulaci s jinak celkem funkčními prvky (např. postel nebo lampa). Také bych ocenila nějaký vklad samotných tvůrců, nejen dobré přehrání dobrého textu.

55%. Bezesporu zajímavá hra zaujme několika myšlenkami, ale leckdo může mít problém s koncepcí textu a se způsobem, jakým autor své záměry předkládá. Inscenační uchopení obstojné ve všech složkách, solidní herecké výkony. Přestože ke zpracování nemám zásadnější výhrady, ve mně osobně však převážily rozpaky ze hry samotné.

75%
Tento text určitě nesedne každému a tak hlavně první polovina může být pro mnohé až úmorná. Mně ovšem představení od začátku do konce bavilo, ve vážnějších i odlehčených scénách. Herecký soubor se předvedl ve skvělém světle.

Přesvědčivé herecké výkony, to jest pro mě hlavní klad této inscenace. V první části zaujalo několik zajímavých dialogů (doktorka s Lízou, pacienti v léčebně, Tony s Johnem) a celá rádiová scéna, na začátku druhé pak povedená talentová show. Ale ono nosné téma hry mě bohužel nějak minulo a příliš nezasáhlo.