Spříznění volbou

Druhá polovina představení už byla taková úmornější, ale ani tak mi to zážitek nezkazilo. Dejvické divadlo potvrdilo můj předpoklad, že si herci dokáží poradit i s trochu rozvláčnějším textem.

V první minutě trochu šok ze zpracování. Nejvíce ubíjející je délka, jelikož zápletka vlastně není moc složitá, i když motivace postav se místy trochu ztrácí. Respekt před herci a jejich výkony, téměř každé slovo mělo promyšlenou intonaci, každý pohyb dotažený, perfektní provedení písní. 65 %

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.

Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/

Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.

Nakonec dám 60 %, protože herecké výkony byly skvělé.
Délka představení je ale skoro neúnosná - zkrátit, zkrátit, zkrátit!

Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.

Nádherné! V té hře do sebe vše zapadá, každá věta, náznak i pohyb má smysl. Hra pro lidi, co milují divadlo. Poklona hercům.

55%

55%

Náročné téma, výborné herecké výkony!

Plné emocí a vizuálního pošušňáníčka. Doporučuji vidět už jen kvůli Pleslovi s Krobotovou, kteří hrají jako o život.

Druhá polovina představení už byla taková úmornější, ale ani tak mi to zážitek nezkazilo. Dejvické divadlo potvrdilo můj předpoklad, že si herci dokáží poradit i s trochu rozvláčnějším textem.

V první minutě trochu šok ze zpracování. Nejvíce ubíjející je délka, jelikož zápletka vlastně není moc složitá, i když motivace postav se místy trochu ztrácí. Respekt před herci a jejich výkony, téměř každé slovo mělo promyšlenou intonaci, každý pohyb dotažený, perfektní provedení písní. 65 %

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.

Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/

Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.

Nakonec dám 60 %, protože herecké výkony byly skvělé.
Délka představení je ale skoro neúnosná - zkrátit, zkrátit, zkrátit!

Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.

Nádherné! V té hře do sebe vše zapadá, každá věta, náznak i pohyb má smysl. Hra pro lidi, co milují divadlo. Poklona hercům.

55%

55%

Náročné téma, výborné herecké výkony!

Plné emocí a vizuálního pošušňáníčka. Doporučuji vidět už jen kvůli Pleslovi s Krobotovou, kteří hrají jako o život.

55%

V první minutě trochu šok ze zpracování. Nejvíce ubíjející je délka, jelikož zápletka vlastně není moc složitá, i když motivace postav se místy trochu ztrácí. Respekt před herci a jejich výkony, téměř každé slovo mělo promyšlenou intonaci, každý pohyb dotažený, perfektní provedení písní. 65 %

Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.

Nádherné! V té hře do sebe vše zapadá, každá věta, náznak i pohyb má smysl. Hra pro lidi, co milují divadlo. Poklona hercům.

Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.

55%

Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.

Plné emocí a vizuálního pošušňáníčka. Doporučuji vidět už jen kvůli Pleslovi s Krobotovou, kteří hrají jako o život.

Nakonec dám 60 %, protože herecké výkony byly skvělé.
Délka představení je ale skoro neúnosná - zkrátit, zkrátit, zkrátit!

Náročné téma, výborné herecké výkony!

Druhá polovina představení už byla taková úmornější, ale ani tak mi to zážitek nezkazilo. Dejvické divadlo potvrdilo můj předpoklad, že si herci dokáží poradit i s trochu rozvláčnějším textem.