Tyto řádky nejsou vlastně žádný blog rozebírající inscenaci. Je to jakási krátká pozvánka a příjemný povzdech nad něčím nově vzniklým, co doufám nebude mít jepičí život. Zaregistroval jsem, že o tom samém již napsal kolega Jiří Koula, a jak jej znám, tak jeho jistě niterný, hluboký a určitě daleko konkrétnější blog si můžete přečíst zde.

Pomalu, ale jistě se mým záchytným bodem na levé straně Vltavy stává bar s názvem 3+1 a génius loci tohoto nevelkého místa se ještě nyní více posílil. Z nápadu nastudovat na 3x1 metrech čtverečních pro 31 diváků inscenaci v délce 31 minut za 31,- Kč vstupného se dne 31. 3. stala realita. Nebyl jsem pochopitelně u prvních myšlenek a základech idey uspořádat na miniaturním prostoru divadelní inscenaci, ale jistě mám pravdu, když za matku projektu označím herečku a v tomto případě také režisérku Dianu Šoltýsovou. Volba, jakou hru jedenatřicet lidí uvidí, padla na Macbetha. A zde si myslím, že je nutné zdůraznit velmi důležitou věc. Nejednalo se o jednorázovou akci, takže jděte, jděte, jděte! První možnost je 8. 4. 2018, ale věřím, že příležitostí bude více.

Za něco málo více než půlhodinku předvést divákům takto obsáhlý kus se může zdát býti odvážným nápadem. Že to však nejenom bez problémů jde, ale také vás může zasáhnout daleko intenzivněji, než leckteré jiné uvedení (a že se jich teď v Praze urodilo) se doufám přesvědčíte na vlastní kůži. Vzhledem k stopáži a vlastně také i k prostoru zůstalo pouze pět postav. Ústřední pár a trojice čarodějnic. Macbetha ztvárnil Tomáš Kobr a Lady Macbeth Jaroslava Košková, studentka VOŠH. A tedy... ten velký potlesk, který je samozřejmě pro všechny tvůrce a účinkující, směřuje z opravdu velké části k této dvojici. Oba za tak krátký čas dokáží své postavy natolik obsáhnout, že nebudete věřit, jak je možné se během nedlouhých chvil takto posunout. Z nejistého, až umírněného Macbetha se stává chladnokrevný cynik nápadně se podobající jisté špičce současného politického establishmentu. Lady Macbeth se zase proměňuje z apatické ženy, přes peskující manželku, aby dospěla k euforii z úspěchu a následně i k tvrdému pádu. Nádherná souhra, intenzivní výkony. Bravo.

Trio čarodějnic ztvárňují rovněž studentky VOŠH, konkrétně Magdalena Jirounková, Zuzana Částková a Karolína Půčková. Jejich energie je všudypřítomná a vyvrcholí ve finální pekelné jízdě. Ovšem varuji, že přímé setkání s nimi by vás mohlo poznamenat, jako když na šestiletého chlapečka udělá na Mikuláše klasický Krampus bububu. Démonický vzhled propojený s oplzlou koketérií, takové jsou tyto přesvědčivé vědmy.

Ještě jednu větu k té, bez které by tato performance nevznikla. Děkuji Dianě Šoltýsové, že její nadšení, temperament, pracovitost a umělecké cítění vdechla do něčeho, co by mohlo nastartovat něco více než jen jednorázový zážitek. Koncept tohoto projektu je promyšlený, tak hodně štěstí.

Připomnělo mi to, jak se kdysi rozjížděl jeden rockový klub. Původně to mělo být na jeden koncert a nakonec se ještě po letech vzpomíná, jaká to byla nezapomenutelná éra plná skvělých akcí a my, někteří vyvolení, se právem cítíme pyšní, že jsme byli u zrodu. Pokud by tohle byla analogie s Macbethem v 3+1, zůstanu tu doufám ještě hodně dlouho, abych na to také jednou s láskou vzpomínal.

Dovětek: blog měl mít 31 řádků, ale protože to nevyšlo, tak mohu ještě jednou napsat:

Nenechte si ujít nebývalý zážitek, kde brzy jednatřicáté místo v hledišti obsadí sám duch Williama Shakespeara, protože po setrvalém otáčení se v hrobu díky jiným divadlům si konečně bude moct odpočinout na pořádné kokainové jízdě. Ať žije divadelní underground v 3+1!