Z tiskových konferencí

Úl – tak je nazván autorský projekt A studia Rubín. Inscenace, kterou připravují Petr Kolečko a Thomas Zielinski, bude ale pravidelně uváděna na Nové scéně Národního divadla. Autorské divadlo se tak pokusí z jeviště Rubínu, které má „sklepních“ 4x5 metrů, expandovat na větší scénu.

Za vznikem inscenace Úl produkčně stojí Ondřej Pavelka, jehož jméno je s prostorem A studia Rubínu spjato dlouhá léta. „Je důležité, aby zaznělo, že Úl je koprodukcí A studia Rubín a Nové scény, to znamená, že tato inscenace není součástí repertoáru Národního divadla,“ zdůrazňuje Ondřej Pavelka. „Před více jak rokem jsme spolu s Davidem Prachařem oslovili Petra Kolečka a Thomase Zielinského, jestli by pro Rubín nepřipravili nějaký projekt. Výsledkem spolupráce byla inscenace Díra, kterou Rubín má stále na repertoáru. Pak jsme přemýšleli, jestli by mohla vzniknout také inscenace, která by vystoupala někam dál. Zkrátka zkusit vytvořit něco pro větší prostor. Když se do nového života probudila Nová scéna, zahájili jsme jednání s vedením Národního divadla a velmi nás potěšilo, že náš projekt do dramaturgického plánu Nové scény byl zařazen. V Rubínu se nyní setkává spousta herců i mladých dramatiků, a právě proto by mohlo být zajímavé ten kvas a energii přenést i jinam, aspoň jednou učinit takový krok stranou. Jak to dopadne, nevíme, ale těšíme se na to.“

Ondřej Pavelka, Leoš Noha, Thomas Zielinski, Petr Kolečko

Hru Úl představil její autor, mladý dramatik Petr Kolečko: „Předloha se nedá chápat jako přenositelná divadelní hra, je to podobné, jako u jiných inscenací z Rubínu. Text vznikl na základě kolektivní domluvy a společného zpracování určitého tématu. Zajímá nás fenomén východoevropského kapitalistického diletantství, vždyť provází i naši společnost. Textová předloha se vlastně skládá z naprosto banálních každodenních obrazů ze života soudobého pracujícího lidu. Divadelní nadsázka se pak na těchto jednoduchých scénách snaží ukázat, jak absurdní je naše přesvědčení o tom, že naše práce, potažmo existence na tomto světě má smysl. Toto všudypřítomné "západní" sebevědomí je něco, co podle nás má smysl divadelně zkoumat.“

Zhruba dvě třetiny hry Úl jsou napsány ve verších. „Verš jsme zvolili z toho důvodu, že nám jde o razantní divadelní nadsázku, která je proti přízemním a banálním věcem v kontrastu. Verš i banality posune do vyšších sfér. Myslím si, že na Nové scéně není nutné snažit se o intelektuální divadlo. Nebojíme se udělat v dobrém smyslu slova lidové divadlo, aby bylo jasné, o čem to je. Hru tvoří sled obrazů obtažených lehkým příběhem a textová předloha je tu hlavně pro to, aby se zobrazovalo zvolené téma, ne začátek, střed a konec,“ vysvětluje Petr Kolečko.

„Hra je dokonce napsaná v blankversu, v Shakespearově verši!,“ upozorňuje Eva Salzmannová. „A ještě k tomu to bude wagnerovská opera,“ směje se režisér Thomas Zielinski a dodává: „Pokusíme se o totální divadlo, možná až určitý kabaret, který má svou svobodu. Nebudeme šetřit gesty ani emocemi.“

Peněz na projekty tohoto typu je málo, zúčastnění herci mají různá angažmá (nebo lítají po seriálech, jak komentuje situaci Thomas Zielinski), a tak je jasné, že podmínky na zkoušení nebyly ideální. „Zjistili jsme, že nemá cenu zkoušet průběžně, proto jsme zvolili variantu krátké, zato intenzivní přípravy. Je to metoda v zahraničí obvyklá, tady zatím moc ne. Její pozitiva jsou, že se všichni semknou a více se na danou práci soustředí,“ uvedl Thomas Zielinski. „Za podobných podmínek jsme vlastně před tím dělali i Pornohvězdy, taky se zkoušelo za intenzivního vzepjetí sil a boje s nepřízní termínů,“ dodal Petr Kolečko.

„Přijďte se na Úl určitě podívat, „reklamně“ bych třeba mohl říct, že budu účinkovat v plavkách...,“ přidává svéráznou pozvánku Leoš Noha.

Rádi upozorňujeme, že k projektu Úl byly spuštěny i speciální webové stránky. Klikejte na
www.divadloul.cz.

-mys-