Z tiskových konferencí

V zasedacím sále Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea byl představen hrací plán letních divadelních večerů na Biskupském dvoře. Potenciálu jednoho z nejklidnějších zákoutí v centru Brna využilo Městské divadlo Brno ve spolupráci s Moravským zemským muzeem poprvé v roce 2010, kdy se začala utvářet skvělá letní divadelní tradice v open air prostoru Biskupského dvora u Zelného trhu. Postupné rozšiřování repertoárové nabídky i každoroční rozšiřování počtu hracích dnů je důkazem rostoucí obliby u diváků. Tentokrát pro letní večery připravilo Městské divadlo Brno dvaadvacet představení!

Klára Latzková, Igor Ondříček

Na „Biskupák“ se vrátí nejen staré známé hity jako My Fair Lady (ze Zelňáku) či Noc na Karlštejně, ale také loňská novinka připravená speciálně pro tento prostor, muzikál z brněnských pověstí a legend Brněnské kolo. Z kamenných domů budou pod petropavelské věže přeneseny také muzikál Bítls nebo Molièrův Lakomec v hlavní roli s Boleslavem Polívkou. V těchto případech půjde vlastně o experiment – a publikum se už dělí na dva tábory: podle toho pesimistického zrovna tyto dvě inscenace přenesením do velkého otevřeného prostoru utrpí, ztratí kouzlo a „nebude tam všechno“, co umožňuje technologiemi nabitá Hudební scéna MdB (v případě Bítls), nebo že komorní charakter vyprávění o šizuňku Harpagonovi i jemný vtip se rozplynou s nutnými mikroporty. Druhá skupina diváků se raduje, že termíny na Biskupském dvoře napomohly k uspokojení obrovské poptávky právě po těchto dvou titulech.

Naopak přímo pro letní večery na Biskupském dvoře byla připravována novinka, inscenace Tři mušketýři. Ale pozor, nejen podle Alexandra Dumase st., uveden bude přepis tohoto díla, a to z pera Vítězslava Nezvala, který známý příběh vypráví v naprosto famózním alexandrínu. (To je asi ten hlavní důvod, proč si inscenaci nenechat ujít.) Sám Nezval si to i narychlo zhudebnil, když se chystala druhá inscenace této adaptace (1953, Hudební divadlo Karlín). Nemusíme kolem velikána české literatury pietně našlapovat, ta hudba se mu moc nepovedla. „Je hrozná,“ nerozpakoval se stvrdit všeobecně známý pohled Igor Ondříček, kterému byla svěřena režie inscenace. Nezvalovo jinak pozoruhodné dílo nově zhudebnil David Rotter. Nečekejte muzikál, správné označení je spíše hra se zpěvy.

Jan Brožek, Hana Vašáková, Miroslav Ondra

V bohatýrsko-milostné hudební komedie o 12 obrazech uvidíte Jana Brožka (d´Artagnan), Aleše Slaninu (Athos), Jakuba Uličníka (Porthos), Ondřeje Studénku (Aramis), Roberta Jíchu (král Ludvík XIII.), Lucii Bergerovou (královna Anna), Jiřího Macha (kardinál Richelieu), Elišku Skálovou (paní Bonacieux) a Kristiana Pekara (vévoda Buckingham) a mnoho dalších.

„Slavná románová trilogie o srdečném gaskoňském šlechtici a jeho třech věrných přátelích se dočkala předlouhé řady různých zpracování. Athos, Porthos, Aramis a d´Artagnan od té doby vstoupili nesčetněkrát na divadelní prkna i filmová plátna. Jen databáze Divadelního ústavu od roku 1945 nabízí přes čtyři desítky různých zpracování této slavné bohatýrské historie. Koneckonců i naše divadlo mělo před několika lety na repertoáru adaptaci režisérky Hany Burešové, která propojovala příběh mušketýrů se situací v Československu na konci 60. let 20. století a prokládala jej písněmi Beatles,“ připomněla dramaturgyně Klára Latzková. „Jako letošní novinku pro Biskupský dvůr jsme se rozhodli uvést zcela jinou adaptaci Dumasova románu. V polovině 30. let 20. století oslovilo pražské Vinohradské divadlo básníka Vítězslava Nezvala, aby pro ně první díl Tří mušketýrů upravil a zdramatizoval. Nezvalova komediálně laděná hra, která vypraví vše podstatné, co se kolem d´Artagnana, paní Bonacieux, kardinála Richelieu, jeho špionky Milady, královny Anny i vévody Buckinghama semlelo, měla premiéru v roce 1934 v režii Jana Bora. Nezvalova adaptace je psána ve verších, konkrétně ve zvučném a rytmickém alexandrínu, nechybí jí humor, nadhled a spád, čímž mušketýrské téma získává potřebný rytmus a nadsázku.“

„Je to napsané v tak nádherné češtině, která není slyšet už odnikud. Jak asi správně tušíte, dáváme na verše a formální stránku velký důraz, …herci mluví v alexandrínu už i v běžném životě,“ říká se smíchem Igor Ondříček, který dále vyzdvihl velký autorský podíl hudebního skladatele Davida Rottera i výtvarníka Tomáše Rusína. K tomu se přidají nádherné historizující kostýmy Romana Šolce. „Bude na co se dívat, bude co poslouchat… Bude to setkání s příběhem, který, věřím, na diváka zapůsobí krásou a až pohádkovou prostotou nebo také přímostí myšlení. Jít proti tomu ne že by nás nelákalo, ale pro letní plenérovou produkci by to nebylo zrovna vhodné,“ dodal Igor Ondříček.

„Jsme po dlouhé době první, kdo se k tomuto Nezvalovu dílu, které spadá do prvopočátků jeho tvorby, vrací. Sami jsme užasli, když jsme tento text objevili a četli si ho… Jednání s dědičkami práv bylo velmi vstřícné, jsou za vznik nové inscenaci rády,“ zpravila přítomné Klára Latzková

Robert Jícha, Aleš Slanina, Lucie Bergerová

Druhý dramaturg inscenace, Miroslav Ondra, doplňuje: „Pochopitelně jsme odstranili, nebo alespoň oslabili všechny ty budovatelské motivy, které se chtě nechtě dostaly do karlínské verze z 50. let. Naopak maximálně jsme se snažili zachovat romantizující témata krásných žen, hrdých mužů a doby, v níž muž byl schopen za lásku se bít, anebo za urážku, kterou někomu uštědřil, uměl přijmout trest.“

Herci samozřejmě poukázali na nástrahy nejen open-air prostoru: „Údiv se hraje na tři kroky dozadu, scéna veliká, často na sebe nevidíme, ale vedeme dialog… A hrát v alexandrínu je pro mě úplně nové, naposledy jsem se s něčím takovým setkal na škole… Přiznávám, že jsem potřeboval s tím hodně pomoct. Nepomotat to dohromady a aby to občas skončilo nějakým rýmem, to vůbec není jednoduché!,“ říká napůl nevážně představitel d´Artagnana Jan Brožek. Pro režii je zase nejobtížnější koordinace početného ansámblu a nalezení té správné míry deklamačního herectví, aby nic neznělo jako naučená básnička. „Musíte to hrát jako Glázrová nebo Tomášová, říkám hercům,“ popisuje Igor Ondříček. „Načež z výrazů ve tvářích poznávám, že mladí kolegové nevědí, kdo to je… (smích). Ale bude to krásné představení, přijďte!“

vizuál k inscenaci

.....
foto: Michal Novák, vizuál: Tino Kratochvil