Z tiskových konferencí

Když se řekne divadlo pod širým nebem, zřejmě každý si jako první vybaví Letní shakespearovské slavnosti, tento každoroční svátek divadla, který je zároveň poctou jednomu z největších dramatiků všech dob. Přehlídka s ohromnou tradicí už dávno přesáhla hranice Prahy, své letní scény má každoročně i v Brně, Ostravě a v Bratislavě. Pořadatelem divadelního svátku je opět agentura SCHOK a generálním partnerem celé akce investiční skupina PPF. Zůstává také model Slavností, který počítá s uvedením nové premiéry (hlavní festivalovou novinkou je tragédie Hamlet s Jaroslavem Pleslem v titulní roli) a pochopitelně s reprízováním úspěšných titulů z minulých ročníků. V neposlední řadě je možné navštívit neopakovatelné večery v rámci řekněme off-programu Slavností. Pro nadcházející ročník je naplánováno rekordních 162 představení a pořadatelé věří, že vyloženě špatné počasí jich zhatí minimálně. (Opravdu se tak děje pouze výjimečně, jak dokazují zkušenosti z minulých let.)

Michal Vajdička, Jaroslav Plesl, Lenka Vlasáková

Pravděpodobně k divákům již probleskla informace, že v Praze se hraje na novém místě. Proč tomu tak je? „Vzhledem k dlouhodobě plánované rekonstrukci Nejvyššího purkrabství, tradičního dějiště Letních shakespearovských slavností, našly Slavnosti v letošním roce své dočasné působiště v prostoru Královské zahrady Pražského hradu v prostoru před Míčovnou,“ upozorňuje ředitel LSS Michal Rychlý a přidává dost podstatnou informaci: „Ve spolupráci se Správou Pražského Hradu se podařilo dojednat výjimku, aby naši diváci nebyli zatěžováni prohlídkami při vstupu do areálu. Nutno však využít výhradního přístupu z ulice Mariánské hradby (nachází se zhruba uprostřed), který bude otevřen pouze před začátkem představení.“
Nejlépe tedy tramvají 22 do stanice Pražský Hrad či Královský letohrádek, pak už bude zbývat jen pár kroků...

A propo tramvaje a vůbec hluk z ulice. Jaroslav Plesl nemá obavy z role (s Hamletem se ostatně již potkal ve svém domovském Dejvickém divadle) ani z otevřeného prostoru parku, na ten technický otazník však upozornil, aby herci a diváci neměli společný zážitek ovlivněný právě doléhajícím hlukem. Michal Rychlý potvrzuje, že je to zatím neznámá, avšak ujišťuje, že po celý červen budou prováděny akustické zkoušky, produkce zajistila i vybudování improvizované protihlukové zdi, která eliminuje případné nežádoucí ruchy. Zatím výsledky jsou mnohem lepší, než se při prvních obhlídkách předpokládalo.

Jaroslav Plesl

Druhá pražská scéna se naopak nemění, i letos divácky oblíbené inscenace přivítá Letní scéna Hudební a taneční fakulty AMU v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí.

Uvést vrcholnou Shakespearovu tragédii Hamlet v plenérovém prostoru si žádá specifický přístup a odpovídající dramaturgii kusu, včetně razantního krácení...aby se nekončilo až někdy s půlnocí. Hra proto nutně dozná řady úprav, které připravil režisér Michal Vajdička, donedávna umělecký šéf Dejvického divadla (jenž z osobních důvodů nyní přesunul těžiště své práce zpět na domovské Slovensko). Nepřekvapí, že oslovil pro některé role herce právě z „Dejvického“. Vedle hlavní role, kterou ztvární Jaroslav Plesl, se na jevišti objeví Hynek Čermák, Lenka Vlasáková, Ladislav Hampl, Veronika Khek Kubařová v alternaci s Veronikou Mackovou, Pavel Šimčík, Petr Vršek či Vladimír Polívka.

A proč si do hlavní role vybral zrovna Jaroslava Plesla? „Jaroslav Plesl je jemný a empatický, velmi inteligentní člověk, ve kterém se dovede rozhořet plamen vášně. Má smysl pro spravedlnost a stejně jako mě se ho dotýká křivda. Velmi zručně zachází s textem, ale také s dramatickou situací a stejně jako Hamlet má i on více tváří,“ vysvětluje Vajdička. A prozrazuje i klíč pro výběr dalších herců: „V případě Letních shakespearovských slavností je to náročné, neboť hledáte herce, kteří si budou rozumět nejen na jevišti, ale i v zákulisí, vzhledem k tomu, že budeme trávit celé léto spolu. Na druhé straně musíte garantovat kvalitu, jakou divák Letních shakespearovských slavností očekává. Protože jsem byl poslední léta zavřený v Dejvickém divadle, volba padla jednoznačně na herce z Dejvického divadla, ať už z interního, nebo externího prostředí. Myslím, že se mi povedlo dát dohromady až nečekaně výjimečnou sestavu herců.“

Jaroslav Plesl, Lenka Vlasáková, Hynek Čermák

Ke koncepci inscenace a východiskům, jak Hamleta hrát „ve velkém parku“ Michal Vajdička říká: „Úpravou textu jsem se snažil udělat z Hamleta inscenaci nezatíženou vnějšími efekty. Doufám, že navzdory komornosti dramatu se hercům podaří zaplnit celý prostor, a intenzivně se tak rozezní všechna témata inscenace - i přes zásadní redukci textu a dokonce i postav.“ Respektive některé postavy budou zdvojeny; například Polonia a Learta bude hrát jeden herec, stejně tak krále Claudia a ducha krále Hamleta. „Interpretace Hamleta spočívá na dvou zásadních věcech: jak vyřešíte ducha Hamletova otce a jak závěrečný souboj. V případě ducha Hamletova otce a jeho bratra Claudia nás napadlo, že je to jeden člověk, který má stejnou tvář, ale jiný charakter. Podobně je tomu i v případě Learta a Polonia, kde se stírá hranice mezi otcem a synem. Chtěl jsem, aby tyto rodinné vazby byly divákům patrné. Takže pozorný divák i z kostýmů Kataríny Hollé odečte významy mířící ke spojení postav. A v případě ducha se často uvažuje o tom, zda se celý vstupní dialog neodehraje jen v Hamletově hlavě, zda to není jen věc jeho pocitu a intuice. Snažili jsme se tento fakt zreálnit, ale tak, aby neztratil nic ze své filozofické dimenze. A co se týče souboje, nechejte se překvapit...,“ usmívá se Michal Vajdička.

Hamlet se dá interpretovat asi tolikrát, kolik je na světě divadel či režisérů. „Jednoznačně inklinujeme k tématu rodiny, ale vztahy v této královské rodině v sobě zároveň skrývají i politikum, byť právě v té intimní, rodinné poloze. Ale to, co nás zajímá nejvíc, je člověk, který se rozhodl bojovat za pravdu.“ Při těchto slovech Michala Vajdičky si uvědomíme, že hrát o takovém tématu na dohled Hradu, je docela dobrý fór.

Překladatel a velký specialista na dílo Williama Shakespeara Martin Hilský dodává: „Uvádět Hamleta je vždy těžké, celkové vyznění je dáno sledem hamletovských situací a ty je potřeba dodržet. Hamlet je de facto první anglická detektivka, protože je třeba vypátrat vraha krále Hamleta a podat o tom důkazy. Ačkoli od začátku je divákovi a Hamletovi řečeno, kdo je vrahem jeho otce. I v tom je ta detektivka vlastně velmi moderní.“

Martin Hilský, Michal Vajdička

„Nechali jsme se při zkoušení hodně inspirovat pohledy pana profesora Hilského, který se dílem Shakespeara zabývá jako nikdo jiný. Mimo jiné nám říkal, že čím více se Hamletem se zabýváte, tím méně mu rozumíte, resp. stává pro vás obsáhlejším a otázky jenom přibývají. Jelikož i já se k Hamletovi vracím (žil jsem s ním před jedenácti lety a hráli jsme to v Dejvickém divadle šest let), s tímto pocitem se mohu jenom ztotožnit...,“ říká Jaroslav Plesl. „Rád bych zdůraznil, že i v tragédii Hamlet se dá najít humor, nás to bavilo už od prvních čtených. A hlavně, co je zvláštní, mohlo by se to odehrávat i třeba v  panelákovém bytě, situace se krásně dají aplikovat na dnešní rodiny. Ta hra zůstává velmi aktuální a můžete ji inscenovat stále znova.“

Lenka Vlasáková si v postavě Gertrudy „herecky zažije“ to šílené rozdvojení pocitu lásky k synovi a novému muži. „Musí to být pro ženu nepředstavitelně bolestné v momentě, kdy se po vás žádá rozhodnutí. V základu je to hra o rodině a těch nejniternějších vztazích. Přistupuje k tomu zápletka, jak událost v rodině může ovlivnit politické dění, což je, myslím, také aktuální téma.“

Michal Vajdička k tomu dodal: „Snažili jsme se právě proto v naší úpravě vycházet z intimních věcí, prezentovat vnitřní výpovědi, emoce. Aniž by divák byl nějak ochuzený. Hamlet je intimní drama rodiny, jen s tou politickou rovinou v pozadí.“

„Závidím Jardovi, nemyslím tím roli Hamleta, ale tu možnost vrátit se po čase k práci na stejné figuře, kdy herec může přidat těch jedenáct let zkušeností, hereckých i životních. K té aktuálnosti...jako by si někdo z Hradu Hamleta přečet a řekl: ´toto tady ne, šoupneme to do zahrady´,“ nechal se slyšet (pochopitelně v nadsázce) Hynek Čermák, který ztvární Klaudia. „No, jsme herci a budeme nastavovat zrcadlo...“

Jaroslav Plesl, Lenka Vlasáková, Hynek Čermák

Kromě Hamleta si mohou diváci vybírat z řady dalších inscenací, které se v minulých letech setkaly s diváckým ohlasem. Je to loňská komedie VEČER TŘÍKRÁLOVÝ ANEB COKOLI CHCETE, do které režisérka Jana Kališová obsadila Marii Doležalovou, Václava Koptu, Milana Šteindlera nebo Nelu Boudovou, obnovená premiéra skvělé ostravské inscenace KOMEDIE OMYLŮ a další oblíbené tituly jako ROMEO A JULIE, MNOHO POVYKU PRO NIC, SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ a samozřejmě legendární VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ v režii Jiřího Menzela, v nichž excelují Simona Stašová s Evou Režnarovou a Bolkem Polívkou. Z Bratislavy již podruhé zavítá do Brna i do Prahy výjimečná inscenace OTHELLO. Na jeviště se po loňském úspěchu vrací i mimořádný projekt Slavností nazvaný POCTA SHAKESPEAROVI, původně uspořádaný u příležitosti významného Shakespearova výročí. Večerem humorných i vážnějších dialogů, sonetů a živé hudby provází Martin Hilský. V hlavní roli vystoupí Jan Tříska.

Vstupenky na všechna představení jsou v on-line prodeji na www.shakespeare.cz a v síti Ticketportal. Představení začínají obvykle ve 20:30.

.....
foto: Michal Novák