Z tiskových konferencí

Již od roku 1990 je léto spojeno s Letními shakespearovskými slavnostmi (mimochodem inicioval je Václav Havel). Ty letošní od 28. června přinesou hned čtyři novinky. Dramaturgie Slavností sáhla po možná nejtemnějším příběhu z pera Williama Shakespeara, po Macbethovi. To, že naléhavost této hry dostala v posledních měsících nečekaný rozměr, jistě netřeba zdůrazňovat, vždyť pojednává o neukojitelné touze po moci, která způsobí katastrofu a která provází hlavní postavu na jejím posledním ďábelském tažení. V režii Jakuba Krofty se v hlavní roli představí Marek Němec, jeho choť Lady Macbeth si zahraje Lenka Krobotová. V dalších rolích se můžeme těšit i na Davida Matáska, Kláru Issovou, Václava Vašáka, Tomáše Měcháčka nebo Karla Zimu.

Jakub Krofta, Lenka Krobotová, Marek Němec, Thomas Zielinski

Další premiérou bude „Shakespeare v koncertní podobě“. Ojedinělý projekt Koncert pro Mr. Shakespeara, v němž hudební stránka dramatika ožije ve výběru nejúspěšnějších shakespearovských písní hudebního skladatele, textaře a producenta Daniela Fikejze. V doprovodu „Kapely osamělých srdcí Williama Shakespeara“ uvidíme populární osobnosti současné hudební a divadelní scény – Jitku Čvančarovou, Kateřinu Pechovou, Richarda Tesaříka, Miroslava Etzlera, Vendulu Příhodovou, Ivu Marešovou, Petera Pechu, Jana Sklenáře a další.

ukázka z připravovaného Koncertu pro Mr. Shakespeara, zpívá Kateřina Pechová

Třetí letošní novinku přináší ostravské nastudování jedné z nejkouzelnějších Shakespearových komedií – Sen noci svatojánské, tentokráte v režii Adély Laštovkové Stodolové. Na jeviště tak opět přichází příběh opětované i neopětované lásky, planoucí i vyhaslé touhy, žárlivosti a zloby, ale také, a možná především, břitké ironie a zlomyslnosti. V hlavních rolích Tomáš Dastlík jako Theseus/Oberon a Zuzana Kajnarová Říčařová jako Hippolyta/Titanie nebo Ondřej Nosálek jako potměšilý Puk. V dalších rolích vystoupí plejáda herců, které znáte (nejen) z ostravských divadel.

V Elsinor se promění Bratislavský hrad. Režisér Pavel Khek (mj. režisér pražské Zimní pohádky) totiž na Slovensku chystá premiéru Hamleta. Do hlavní role dánského prince obsadil Ľuboše Kostelného, jehož doprovodí v roli Gertrudy Tereza Kostková.

Prof. Martin Hilský v rozhovoru s Jakubem Kroftou a Markem Němcem

Shakespearovský blankvers zazní během letních nocí na tradiční trase Praha, Brno, Ostrava, Bratislava. S jakými postavami se na této cestě setkáme? Svou zhýralou finanční strategii už počtrnácté rozehraje Falstaff na Veselé paničky windsorské, existenciální otázku položí Hamlet a strážníci Puškvorec se Šťovíčkem si letos naposledy posvítí na intriky a lži v komedii Mnoho povyku pro nic. K vidění bude i žárlivý Leontes v Zimní pohádce, v Bouři znetvořený divoch a otrok Kaliban a mnoho dalších.

„To, že se setkáváme na tiskové konferenci, je dobrá zpráva. Znamená, že představujeme nové premiéry, což v covidových letech bohužel nebylo vždy pravidlem,“ říká Michal Rychlý, ředitel Letních shakespearovských slavností. „Letošní ročník navíc lze považovat za rekordní, budeme hrát prakticky nepřetržitě až do 2. zaří a odehrát bychom měli 155 představení. Takový počet jsme zatím ještě neměli.“

tiskové setkání proběhlo na terase Klubu Lávka pod Karlovým mostem

Největší premiérová pozornost bude zcela jistě upřena na Macbetha, který bude uváděn v prostoru Královské zahrady Pražského Hradu. Počítá se i s reprízami v Brně (Hrad Špilberk) a v Ostravě (Slezskoostravský hrad). Temný příběh přenese diváky do hlubokého středověku v legendami opředeném Skotsku, do rámce nikdy nekončící bitvy a světa, ve kterém věštba definuje realitu větší silou než racionální úsudek. Strach, toxické vztahy a především touha po moci způsobí katastrofu… Slavná Shakespearova tragédie tak klade znepokojivé otázky směřující i do našich časů. Kým je Macbeth 21. století? Kam až sahají hranice našeho strachu? Jak vysokou cenu jsme ochotni zaplatit za relativní klid a pohodlí. Jsme stále schopni racionálně přemýšlet? Je vůbec možné zastavit zlo?

Nebyl by to profesor Martin Hliský, aby hned nepřišel s paradoxem. Skutečný Macbeth, král Skotska v polovině 11. století, vůbec nebyl zločinec, nebyl to padouch. Kronikáři popisují období jeho vlády jako dobu klidu, míru a prosperity. „To, že ho Shakespeare přepsal, není jeho vina, jen se řídil prameny, které byly v interpretaci posunuté a zřejmě účelově deformovaly obraz skotských ság. Shakespeare navíc zamýšlel složit hold svému králi Jakubovi, z rodu Stuartovců. Říká se – je to legenda – že se datují od Banqua, což je jedna z postav hry. Kromě toho král byl známý tím, že usínal, když se hrály příliš dlouhé hry, proto je Macbeth tak krátký. Ale já si myslím, že to nebude důvod…“

Nepsaným pravidlem produkce LSS je, že přizvaná režisérská osobnost, si vybírá titul. Loni si duo SKUTR vybralo Shakespearovu pozdní romanci Bouře, Jakub Krofta bez váhání ukázal na Macbetha: „Ten text mám rád z mnoha důvodů. Promlouvá k současnosti, dokonce v kontextu dnešního světa se nabízejí různé interpretace, ale tím klíčem pro mě bude to, jak autor odkrývá Macbetha v každém z nás, naše temné stránky. To mi na příběhu přijde nejlákavější. Společně ho chceme vyprávět tak, aby byl srozumitelný a mohl se s ním identifikovat divák 21. století. Možná déle, než je obvyklé, sedíme ve zkušebně u stolu, s kávou, sušenkami a Macbethem… a analyzujeme téma. Zvláště v tomto případě je dobré vědět, co a o čem hrajeme. Ve zkušebně strávíme ještě týden, ale pak už se přesouváme na jeviště aranžovat.“

režisér Jakub Krofta

Lenka Krobotová stojí před složitou postavou, ale mohlo by pomoci, že by se v její Lady Macbeth měla promítat současnost. „Těch stránek má víc než jen tu temnou, je to pevná ženská, která ví, co chce, umí jednat slovy, umí mluvit s muži. V tom se ta současnost bude odrážet, myslím, velmi.“ (lehký smích)

Marek Němec také připojil malé zamyšlení nad svou postavou: „Macbeth mi herecky blízký je, protože se v něm neskutečně zrcadlí, jak všichni chceme někam nahoru, nejlépe až na vrchol. Jemu to akorát neklapne, ale zkusí to. Macbetha vnímám jako jednu z nejlépe napsaných shakespearovských figur. Možná ještě lepší je Richard III., který si to zlo i užívá. Zatímco Macbeth ho tak jako tvoří, respektive čas ho za něj trochu tvoří, do toho mu pomáhá silná žena. Vidíme v něm zrod zla i to, kde v nás bydlí. A autor naznačuje, že vždycky máme šanci se rozhodnout, buď pro dobro, nebo temnou stranu. My na jevišti budeme chtít být jako on, tedy neodolatelně bastardští. (smích)
Letní produkce snad umožňuje nebýt tolik školometští, vážní, venku si můžeme s tématem o něco více hrát… S přijetím role jsme váhal asi týden, protože hraní pod širým nebem musí vydržet i jiné výzvy než jenom blankvers. (smích)
Jelikož naše obsazení je bez alternací, pokusím se těch více jak třicet představení přežít, naštěstí si budeme všichni po celou dobu vzájemnou oporou a věřím, že diváci v tom budou spolu s námi.“

Lenka Krobotová, Marek Němec

Další pohledy směřují na unikátní Koncert pro Mr. Shakespeara. „Představte si parádní letní mejdan, koncert různě kořeněný. Můžete se těšit i na 4,5metrovou loutku Williama Shakespeara od Lukáše Kuchinky,“ naznačuje režisér Filip Nuckolls. „Projekt má být poctou Williamu Shakespearovi, pokoušíme se o jeho portrét skrze různé žánry skladeb, které Daniel Fikejz už asi třicet let komponuje pro divadlo, z výběru sestavíme nabité pásmo. Zazní písně z různých inscenací, uslyšíte ty nejlepší kousky z překladů pana profesora Hilského. První půlka bude o renesančním Shakespearovi, zamilovaném a také šaškovském, druhá o tom barokním člověku, který je cloumán různými vášněmi a něčím, co nás přesahuje.“

dva skvělí hudebníci Richard Tesařík a Daniel Fikejz v druhé ukázce z Koncertu pro Mr. Shakespeara

Hudební mág Daniel Fikejz, který za projektem stojí, je autorem hudby k 26 shakespearovským inscenacím. „S deseti různými režiséry, a každý chtěl něco jiného,“ komentuje pobaveně. „Jeden spíše ty balady, jak divák čeká, druhý požadoval hiphop, další bigbeat, čtvrtý režisér pak něco jako folk…, a tak mě časem napadlo udělat z toho komponovaný program, který by vycházel z naší společné lásky, kterým jsou texty Williama Shakespeara a zároveň překlady Martina Hilského, jež sedí rytmicky tak, že to můžete zpívat v češtině i angličtině téměř stejně.“

zpracoval + foto: Michal Novák
.