Z tiskových konferencí

Zatímco od premiéry legendární inscenace Mozart v Praze (s nezapomenutelnými výkony Jiřího Lábuse, Oldřicha Kaisera, Jany Synkové, Jana Jiráně, Marka Ebena, Lenky Termerové, Martina Dejdara a dalších) uplynulo bez tří měsíců čtyřiadvacet let, obsah nové hry Jana Schmida se posunul v čase jen o čtyři roky, nebo vlastně jen o několik měsíců (jelikož scénář Mozarta v Praze pracoval s retrospektivou).

Miroslav Kořínek, Jan Schmid (foto: Michal Novák)

Nová hra Sežeňte Mozarta! samozřejmě souvisí se sadou „operních“ inscenací, jejichž linie se táhla celou existencí Ypsilonky a stejně jako v případě Mozarta v Praze se i nyní bude v zásadě jednat o divadlo na divadle, operu v opeře, možná teprve o zkoušku. Základní rovinu zde tvoří reálné postavy kolem vzniku opery Kouzelná flétna, a proto zde vystupuje Wolfgang Amadeus Mozart (opět kdo jiný než Jan Jiráň) i další osoby té doby. Jen pánové z orchestru Stavovského divadla, Doucha, Jehla či Moravec, zůstali v prostoru a času jinde (nebo se přestěhovali do jiných ypsilonských inscenací). Pozornost obraťme k Theater an der Wien, čili Divadlu na Vídeňce, kde měla Mozartova Kouzelná flétna v září roku 1791 premiéru, pouhé tři měsíce před skladatelovou smrtí.

Text hry Jana Schmida vychází ze Schikanederova a Gieseckeho libreta Mozartovy Kouzelné flétny. Vzhledem k ypsilonské metodě bylo z libreta nejprve ponecháno více látky, ale během zkoušek se text účelově upravoval, i když stále zůstávalo to nosné, aby se látka nerozpadla. „Smysl a dějový půdorys zůstává dle původního, ale jde nám o jinak vedenou parafrázi i metafrázi (námi vymezenou i omezenou), o časovějšího podobenství a vůbec vcelku i nadsázku. Nechceme spojovat to, co se na první pohled nabízí, ale spíš to, co zde existuje naším tématem napříč, aby nás mohla napadat nová propojení a jiné další (až současné) asociace,“ přibližují autor inscenovaného textu a režisér Jan Schmid a dramaturg Jaroslav Etlík.

„Půjdeme-li ještě dál, dáváme najevo, že jsme ve Studiu Ypsilon, že možná navazujeme na jiné námi adaptované opery, z nichž první byla Carmen nejen podle Bizeta, ale zde máme na mysli především inscenaci Mozart v Praze, kde nacházíme přímé souvislosti, dokonce obsazení samotného Mozarta bude totožné, včetně jiných asociativních podobností, jako jsou vyfukované bubliny. Každý hrající účastník této inscenace je zde tedy především sám za sebe, aby vše propojoval a snažil se být vždy nějakou živou osobností kolem roku 1791. Být třeba Schikanederem, hlavním libretistou opery a ředitelem Divadla na Vídeňce, zároveň i postavou, kterou tehdy v Kouzelné flétně představoval, tedy Papagenem. A tak to bude i s jinými,“ vysvětluje jedny z výchozích záměrů inscenace Jan Schmid.

Jan Jiráň, Petr Vršek, Jiří Korn, Oldřich Navrátil (foto: Michal Novák)

V hlavních rolích se potkají členové ypsilonského souboru Jana Synková, Jan Jiráň, Petr Vršek, jeden z nejlepších českých barytonistů Roman Janál a oblíbený zpěvák Jiří Korn, který s Ypsilonskou nespolupracuje poprvé, neboť nedávno převzal roli po Jiřím Schmitzerovi v inscenaci Praha stověžatá. Diváci se mohou těšit na jedinečné hudební zpracování Miroslava Kořínka, na výrazné herecké osobnosti včetně nových tváří a mnoho dalšího. Hlavním spoluhráčem Jiřího Korna bude Petr Vršek, který hraje Tamina procházejícího záludnými zkouškami.
„Nemohu o této inscenaci prozradit nic. Kouzlení totiž není pro všechny a zásadně se nedává návod, jak kouzlit. A k tomu ještě s flétnou. Ale jistě to bude, jak název napovídá, kouzelné,“ říká Jiří Korn představitel rolí Schikanedera a Papagena.

Jestli je nějaký rozdíl mezi inscenacemi Mozart v Praze a Sežeňte Mozarta!, dá se hledat v tom, že Miroslav Kořínek nemusel některé hudební árie až tolik přizpůsobovat činohercům, nová inscenace přivádí na jeviště tři ryzí profesionály (Michaela Šrůmová, Roman Janál, Jiří Korn). „Dostal jsem k použití úžasně vybavený soubor,“ pochvaluje si Miroslav Kořínek. „Tehdy jsme si vypomáhali sbory, chybou, montáží, na árii Královny noci jsme neměli hlas, který by tu koloraturu zapěl, tak jsme to nahradili tím, že ji Jan Jiráň zahrál na flétnu...“ (Co zní jako omluva, je spíše znak obrovského mistrovství kompozitora Miroslava Kořínka.)

Petr Vršek, Jiří Korn (foto: Michal Novák)

Sledujete-li Ypsilonku, asi vás nepřekvapí, že v tomto Mozartovi budou odbočky: k Rossinimu, Gershwinovi, zazní i jedna swingovka, která s autorem nemá společného už vůbec nic. Ale proč se odskoky pracuje, má svou logiku. Co by Mozart mohl napsat, kdyby žil o mnoho let později...

Jak to tenkrát bylo a kdo za vším stál, kdo nejspíš vyprovokoval W. A. Mozarta k napsání několika „hitů“, jež zůstávají nezapomenutelné pro příští časy a jsou srovnatelné vždy s tím nejlepším? Tím záhadným mužem byla geniální osobnost, která do dnešní doby zůstala téměř zapomenuta. Tento fakt dal ráz i celé hře. „Z hlediska tématu a našeho výkladu je to inscenace aktuální, do dnešní doby jak dělaná!,“ říká Jan Schmid. „Podstatné přitom je, jak patrně ta opera vznikla, za jaké krize Divadla na Vídeňce, které tehdy bylo divadlem zábavným, lidovým, poklesávajícím, i když v něm pracovali umělecké špičky své doby. Kouzelná flétna celé divadlo vlastně z krize vytáhla. Dlouho se nevědělo, jak vlastně vznikla, jméno Gieseck dokonce časem zcela vymizelo. Až po letech různí encyklopedisté začali pátrat a nakonec se tento jeden z tehdejších řadových zaměstnanců ukázal ve zcela jiném světle. Způsob myšlení kolem okolností Divadla na Vídeňce nás začal zajímat. Ukazuje, že z nouze lze, když se lidi spojí a přidá se zájem okolí, které se také zabývá tím problémem, tak se něco zrodí. Člověk má být všímavý, nemá chtít žádnou fixaci, aby něco se zabetonovalo, protože v celistvosti se nikdy nic nezastavuje, a jestliže čas trvá, vše musí být v pohybu. To je skoro moderní filozofie... Kdybychom nepřišli na ten objev s Gieseckem, asi bychom to nedělali, i když jsme o Kouzelné flétně dlouhá léta uvažovali. Ale nemělo by to vnitřní život.“

Jan Jiráň, Jan Schmid, Miroslav Kořínek, Jiří Korn, Petr Vršek, Oldřich Navrátil (foto: Michal Novák)

Inscenace Sežeňte Mozarta! je dalším příspěvkem Ypsilonky k DIVADLU SOUVISLOSTÍ, které je schopné abstrahovat témata, vnímat myšlení a čas. Ostatně Kouzelná flétna je - kromě zednářské symboliky - dílo filozofického obsahu.

-mys-