Z tiskových konferencí

V lednu letošního roku se uměleckou šéfkou Divadla Husa na provázku stala mladá a oceňovaná režisérka Anna Davidová (dříve Petrželková), která na Provázek přináší nejen svěží vítr vlastní režijní poetiky, ale i řadu nových spolupracovníků a odvážných dramaturgických vizí. Právě její osobnost v kombinaci se silným, pověstně pracovitým a hravým souborem zlákala do Brna přední české a slovenské režiséry. Ti by měli v následujících sezonách rozvíjet unikátní tradici společensky angažované, tzv. nepravidelné dramaturgie současných témat a neotřelých předloh.

„Pro mě jako kočovnou režisérku bylo důležité po čase něco změnit. Vyzkoušela jsem si toho už dost, od komornějších inscenací až po velká jeviště, a v tom rozptylu jsem si dokonce splnila pár svých snů. Teď se mi však zdá, že tou pravou výzvou pro mě je koncentrovaná práce s jedním souborem. Pracovat s pocitem, že vám někdo naslouchá a je ve vaší poetice už zorientovaný, a kdy s každým tématem máte na co navázat. To bylo pro mě při rozhodování, zda nabídku přijmout, klíčové,“ uvedla na setkání s novináři Anna Davidová.

„Není to běžné. Mnoho režisérů, a zejména z té mladší generace, se nechce moc vázat, nebo jim chybí odvaha převzít odpovědnost za umělecký vývoj celého divadla. Anna Davidová přichází do známého prostředí, na Provázku v minulosti připravila již čtyři inscenace a nebylo možné si nevšimnout, k jakému došlo souznění mezi režisérem a souborem, proto jsem rád, že Anička na nabídku kývla a že nastupuje do vedení divadla,“ dodal Miroslav Oščatka, ředitel CEDu.

Miroslav Oščatka, Anna Davidová a Martin Sládeček na tiskovém setkání

Novopečená umělecká šéfka slibuje, že sezona 2019/2020 bude pro divadlo plná nových impulzů a změn. Klíčová je pro ni silná dramaturgie a otevřenost rozmanitým estetikám a přístupům. I proto si s sebou na Provázek přivádí hned dva výrazné dramaturgy své generace, Martina Sládečka a Kateřinu Menclerovou.

Společně oslovili režiséry zvučných jmen a vyhraněné obrazivosti a připravili sezonu, která ponese název „10 000 donkichotů“. K takovému pojmenování celé sezony dramaturgy inspiroval Jiří Mahen, který právě takto v roce 1920 odpověděl na anketní otázku „Co naše republika nejvíc potřebuje?“. Jeho odpověď je snad ještě výstižnější dnes – v době, které je vlastní relativizace pravdy a většiny ideálů. Stejně jako Mahen (z jehož díla ostatně vyrůstá i název Divadlo Husa na provázku) však tvůrci podle svých slov nechtějí odpovídat další negací, ale upřít pozornost na hodnoty, které mohou spojovat a přinášet radost.

„Přestože jsme nechtěli sezonu nijak tematizovat či pojmenovávat, společný jmenovatel se přesto sám přihlásil. Sezona plná nečekaných „nepravidelných“ titulů se má nést ve znamení zájmu o lidi, které často odsouváme na periferii svého zájmu,“ uvedl dramaturg Martin Sládeček a dodal: „Zároveň se budeme snažit o současnou reinterpretaci „typicky provázkovských“ forem – autorských her na téma, intervencí do veřejného prostoru, inscenací s prvky cirkusu nebo smělých adaptací slavných románů.“

Novou sezonu zahájí 25. října 2019 právě dramatizace Cervantesova rozsáhlého románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha v režii Jana Mikuláška. Následovat bude inscenace Anny Davidové Domov na konci světa zabývající se fenoménem stáří a postavením starých lidí v naší společnosti. Veřejný prostor do divadla a divadlo do veřejného prostoru pak proniknou inscenací Brnox. Divadelní průvodce brněnským Bronxem na motivy knihy známé brněnské výtvarnice Kateřiny Šedé a v režii Jiřího Havelky dokáže, že v kontextu nepravidelné dramaturgie „nového“ Provázku se scénářem může stát i vyloučená lokalita. Sezonu završí premiéra open-airové inscenace poetické novely z cirkusového prostředí Proč se dítě vaří v kaši? Aglaji Veteranyi v režii Ondreje Spišáka, zakladatele a tvůrce známého slovenského divadla Teatro Tatro. Čtveřici premiér na Velkém sále ještě doplní titul na Sklepní scéně v režii umělecké šéfky.

Vícegenerační a složený ze silných tvůrčích osobností. Takový by měl být podle Davidové provázkovský soubor, který od sezony 2019/2020 občerství hned tři nové tváře: „Z Ostravy přijde herečka Sylvie Krupanská – je to ta pravá smyslná krev, kterou potřebujeme nalít do žil. Z Národního divadla Brno se k nám připojí herec Dušan Hřebíček – člověk s ohromným smyslem pro divadlo. Potměšilec a srdcař. A nejmladší generaci osvěží Tereza Volánková. Studentka Jiřího Havelky a členka pozoruhodného pražského divadelního spolku 11:55,“ prozrazuje umělecká šéfka Anna Davidová.

Co divadlo čeká do konce této sezony? Inscenace hry Milana Uhdeho Mariina volba (premiéra v březnu) a „přechodovou sezonu“ uzavře autorský projekt Ticho na zemi režiséra Dodo Gombára. A k tomu se připojí...VELKÝ ÚKLID, shodují se provázkovští. Nechápejte je špatně, úklidem není myšlena čistka v repertoáru (i když několik inscenací derniérováno bude), ale řešení mnoha palčivých provozních (technických) otázek a na faktický úklid divadla dojde taky. Budova divadla je podle slov ředitele CEDu Miroslava Oščatky ve velmi špatné kondici a zejména si říká o kompletní rekonstrukci rozvodů a sítí. „Řada věcí je v nepořádku, na hraně havarijního stavu. Do budovy se dlouhodobě neinvestovalo…,“ konstatuje Miroslav Oščatka. Proměnou projde i venkovní alžbětínská scéna (práce budou probíhat již během jara), přes léto se bude rekonstruovat kavárna. „Chceme se nadechnout i tím, že revitalizujeme interiéry,“ říká Anna Davidová.

„Nadcházející období chápeme jako přípravu na sezonu, která již plně bude v naší gesci. Soustředíme se na vyčištění divadelních prostor s hadrem a smetákem, ano, trochu pročistíme i repertoár, ale především musíme promyslet dlouhou řadu provozních kroků a také potřebujeme trochu času, abychom mohli připravit novou grafiku. Vnímáme tento čas jako čas introspekce, jako reflexi toho, co bylo. A i to chceme promítnout do budoucího směřování Provázku,“ zdůraznil Martin Sládeček.

přípitek na zdar věcí budoucích

Nově si na Provázku na své přijdou studenti, rodiče i cizinci... Otevřenost se však podle nového vedení Provázku nemusí týkat jen různých uměleckých přístupů, ale i fungování divadla jako takového: „Ihned po našem nástupu jsme rozběhli nové, divácky vstřícné formáty, díky nimž bude Provázek od nynějška otevřenější a přístupnější. Každý měsíc nově uvádíme představení pro studenty středních škol s dramaturgickým úvodem a následnou diskuzí s tvůrci, dále představení spojené s divadelními dílnami pro děti od tří do deseti let, díky kterému si mohou i rodiče v upraveném čase od 17.00 hodin bez starostí užít návštěvu divadla. A protože tvář Brna se mění a přibývá v něm cizinců, nabízíme také vybraná představení s titulky,“ přibližuje Davidová své první provozní kroky.

Dlouhodobě diskutovaným problémem je i podfinancování divadla. Sice město Brno po ostré kritice přispěchalo s dodatečnou subvencí, přesto situace zůstává tristní. Nesrovnáváme přitom kulturu, která je v tomto státě dlouhodobým otloukánkem, s lukrativnějšími obory, ale srovnáváme Provázek se souměřitelnými divadelními domy. Technické profese tak odcházely do jiných brněnských divadel za lepšími platy, nebývalá fluktuace herců v posledních letech Provázku také mnoho nepomohla. Nové vedení divadla se však do budoucna dívá s optimismem a všichni se vrhají do práce s elánem, který byl patrný ze všech slov, která na tiskové konferenci zazněla.

.....
foto: Michal Novák