Kira30

V představení mě zaujala nejvíce Erika Stárková a Pavol Smolárik, jejichž hlasy mi nejvíce sedly k tomuto rockovému muzikálu. Nicméně i Ondřej Ruml byl v představení výborný a společně se všemi představiteli a kapelou to bylo skvélé představení. Pro neznalé děje, ke kterým jsem se řadil i já, doporučuji přečíst si děj. V první polovině jsem si se svou fantazií zobrazil mylně povahy některých postav.

Komedie v Ostravě o Ostravě a naší civilizaci. Halda Ema a je takovou místní sopkou. Tomáš Dianiška napsal velmi vtipnou hru o neustále se opakujícím jednom dni, o marnosti i snaze jednotlivce změnit svět k lepšímu. V té hře je tolik otázek i možných odpovědí, že budete mít brzy pocit, že jste se ocitli na horské dráze jediné co si přejete je, aby vozíček nevykolejil, ale právě proto se skvěle bavíte a baví se i herci na jevišti. Všiml jsem si, že diváci se také dobře bavili, což bylo slyšet i na neutuchajícím potlesku.

Hordubal v Národním divadle podle románu Karla Čapka je návratem k tradičnějšímu pojetí divadla, které mi v éře D. Špinar chybělo. Významný prvek je absence postavy Hordubala, což dodává představení zvláštní atmosféru a přibližuje jej milovníkům detektivních příběhů. Zuzana Stivínová jako Polana ztělesnila postavu přesně tak, jak si ji čtenář může představovat při četbě Čapkova románu. Nicméně i ostatní herci přinesli výborné výkony, čímž dodali představení soudržnost. Svěžím prvkem byla i postava tulačky, která glosovala průběh vyšetřování pomocí přísloví. Hra zaujala i mladší publikum, které ji soustředěně sledovalo.

Hra zobrazuje každodenní mezilidské vztahy, přičemž se snaží najít humor v situacích, které by mohly být jinak hluboce tragické. Předvídatelný děj ubírá na napětí a diváka vede po cestě, kterou už mnohokrát prošel. Vývoj postav je přímočarý a nenabízí žádná velká překvapení. Jediným skutečně osvěžujícím prvkem je výkon Anny Šiškové, která ztvárnila roli matky. Její cit pro komediální i dramatické momenty hru výrazně pozvedají. I přesto, že Šišková září,není to dost na to, aby hra zanechala hlubší dojem. Noční spoje nejsou špatnou hrou, avšak po týdnu se stane jednou z těch, na které zapomenete,protože podobných je v současné produkci spousta.

Inscenace Vděk od Delphine de Vigan je velmi dojemné a aktuální dílo. Představitelka hlavní role, Klára Cibulková, excelovala ve svém náročném úkolu, kdy její výkon působil neuvěřitelně přesvědčivě. Hra si mě získala nejen díky silnému emocionálnímu náboji, ale také aktuálnímu tématu, které se dotýká stále rozšířenějších nemocí spojených s mozkem a demencí. Citlivé zpracování této problematiky v kombinaci s vynikajícím hereckým výkonem mi udělalo z Vděku skutečně nezapomenutelný zážitek.