Ivo Železný

Co je lepší? Chlastat jako generace otců? Nebo fetovat jako generace synů? To je oč tu běží. Celou hodinu padesát včetně přestávky. Na můj vkus dost monotematické.

Výborná komedie, jedna z nejlepších, které jsem za poslední rok viděl. I díky tomu, že Petr Nárožný měl spoluhráče na úrovni a Miroslava Pleštilová z nich ještě dost vyčnívala

Kabaretní kvidoule. Nutno vidět a slyšet.

Ve filmové parodii jsme bývali světová velmoc, ech, kde jsou ty zašlé časy? Toto je navíc místy groteska. Samozřejmě, že po prvních deseti minutách je mustr jasný a s překvapeními se počítat nedá. Ale herci každý v přehršli rolí potili krev, takže na prosvěžení se to dá s prospěchem zhlédnout.

Předznamenávám, bylo to výborné dívadlo. V souhrnu text, režie, herci, prostředí něco, co se vzpomíná ještě po půlstoletí. No, to už nebude můj případ. Halt takové ty příběhy, které stářež vykládá mládeži a mládež si myslí svoje.
Pět výborných profesionálních herců hraje pro 24 diváků v bytě.

Komedie jak má být. Jiří Menzel ji nalinkoval před 23 roky, a herci odvádějí svou práci každý svým originálním způsobem na výbornou dodnes. Přirozeně po těch letech určitě ne s chutí, ale vypadá to tak, a tak to ma byť. I když přece jen Zdeněk Žák dost ční.
Jiří Menzel použil aspoň pro mě zatím neviděný režijní špílec, ale o okamžik přemýšlení, jak to myslel, vás nepřipravím.
Prostě ke dvěma hodinám večerní zábavy vřele doporučuji.

Nuda v Bavorsku. Do kterési díry po granátu přijíždí řecký gastarbeiter. Je rok 1968. A nenávist místních hospodských tupců jako by z oka vypadla současným migrantobijcům. Půl století stará prudce aktuální hra.
Výborná režie, výborní herci.

Koupil jsem husu. Představení, v němž se předvedly snad veškeré vizuální efekty, které současné dívadlo skýtá. Zřejmě jsem vzhledem k osobnosti spoluautora čekal spíš něco víc k poslouchání než k pokoukání. Kouř byl.

Klasická komedie záměn a omylů. Přehrávání občas přesahovalo únosnou míru pro tento žánr. Zřejmě jsem měl smůlu na obsazení. Na Antonína Procházku zklamání.

Nejlepší představení Zuzany Kronerové za posledních pár let.

Druhá Příbram a druhá totální pecka, smršť. A nejen Michal Dlouhý, všichni. Úžasné představení.

Velké téma, dívadlo o dívadle. Majstrrole pro Josefa Cardu. Přehrávání Karla Heřmánka k jeho postavě klidně mohlo patřit. Podtrženo, sečteno dobré dívadlo.

Banální příběh dvou amerických policajtů a dvou sekuriťáků. Obyčejný život, jenže výborně zahraný. Inu, to je rozdíl mezi životem a dívadlem.

Silvestrovská předpremiéra. Na rozdíl od loňské těžké zklamání. Herci se snažili, ale autor jim nedal šanci. K uzoufání protahovaná historka, kdy kdo uteče nebo přežije do konce, vyhraje. Tedy v hledišti. Melodie hraná na jednom tónu.

Velmi příjemný zážitek. Chytrý, hutný text, výborná režie i herci. Formálně komedie se zpěvy, ale spíše to bylo nevážně o vážných věcech. Dlouhý, nadšený a zasloužený potlesk. Dívadlo, které má divák v hlavě ještě druhý den.

Spotřební komedie. Tedy před přestávkou dost úmorná rozehrávka komedie omylů, kdy se mělo dokázat, že všichni jsou vedle. Dle americké teorie literatury idiot plot, tedy hezky česky děj se může posouvat jen za předpokladu, že všichni zúčastnění se od počátku do konce chovají jako idioti.
Po přestávce to rozsvítil Jan Dolanský, přidala se Lenka Vlasáková a dvě dámy v první řadě, takže představení bylo zachráněno na lepší průměr. A jeviště se začalo bavit, takže se představení pozvedlo pro všechny. Všichni na jevišti odvedli svůj díl.

Absurditka. Dobře zahraná, nic se tomu nedá vytknout. Tedy v rámci žánru. Tak co mi na tom nesedělo? Asi to, že je to jako dobrá anekdota, vyprávěná tak pětinásobek adekvátního času, takže to nakonec už není dobrá anekdota. Ale tady zase na druhou stranu dobře zahrané. Jednoduše jsem na vážkách. Je to ve mně, ne ve hře.

Velmi příjemná komedie, no komedie. Spíš velká sranda na dost vážnou notečku. Hutný text, žádná řachanda, dobře a s chutí zahraná. Plná spokojenost.

Omylem jsem koupil ještě jednou lístky na velmi slušné představení v Klubovně divadla v Celetné, Jindřišská 23.

Nesmírně příjemné prostředí pro cca 25 diváků. Uvádějí a o divadelní bufet (výborný Dornfelder a další vína) se starají herci toho večera. Navíc výborné sirupy z dílny Evy Elsnerové.

Lístky za hubičku, 135 Kč, pro děti, studenty a seniory.

Jedna recenze vyšla pod titulkem Hraje celá rodina. No, můj dojem je, že hrála půlka Pardubic a na tajňačku přibrali i pár Votroků.
Ale vážně. Bylo to takové solidně odehrané tradiční dívadlo, řemeslo, trabant. V pražském případě pro pozvané kolegy a kamarády ke 110. výročí pardubického dívadla. A pro mě jako platícího diváka. Vlastně to nebylo špatné. Blbé je, že jsem viděl lepší představení. Hóóódně lepších představení.
Potlesk ve stoje. Holá řiť jedna. Kouř byl.

Herci dělali, co mohli. No, moc nemohli. Na dvě hodiny protažená jediná anekdota jim nedávala šanci.

999. varianta na téma jak se lámou charaktery v krizi. Naštěstí čtenář ani divák nemusejí přemýšlet, resumé dostávají už v názvu knihy či divadelního kusu a na jevišti se neodehraje nic, co by pro diváka nad dvacet let bylo překvapivé. Když se v potu tváře s jednou výjimkou rozlámou všechny, divák může jít domů.
Nicméně v Příbrami jsou vynikající herci. Kouř byl. Tentokrát funkční.
Maně mě napadá méně osudová analogie: Jsou to dobří přátelé? Jsou. A dědil jste s nimi? Na deset slov by ale diváci určitě nechodili.

Výborná one-man show Davida Prachaře. Okamžitá a pak opakovaná interakce se vstřícným hledištěm. S ohledem na téma překvapivě zaplněným z nemalé části staršími dámami. Které se dobře bavily a spolupracovaly.
Inu zase - jak je u Divadla Verze zvykem - dobrý text, překlad, režie, provedení. Zapomněl jsem na něco?

Tvrdě realistický pohled tentokrát na šest holek z katolické školy, jaký bych čekal spíš od irského dramatika. Po pomalém rozjezdu tempo gradovalo až do konce, halt All´s Well that Ends Well, jak říkával jeden od sousedů. Rozhodně u nás velmi originální všecko. A navíc výborná scéna Adama Pitry včetně vizuálních efektů. Hluboký břichasklon nad invencí v takovém pidiprostoru.

Další zcela zbytná hodinka "politického" divadla bez fantazie, sestávající jen z odříkávání facebookových pomateností na většinou už zapomenutá témata, např. pomazánkové, vakcinace atd.