Jarmil Křemen

nedokážu se ubránit srovnání s další inscenací od stejného týmu, a to Jenom matky vědí, o čem ten život je
Úmluva pro mě nebyla až tak jednotným tvarem, snažila se obsáhnout přiliš široké téma (kromě domácího násilí také všeobecný fakt že o nás rozhodují politici naprosto neinformovaní a plní bludů), a oproti právě Matkám mi nepřinesla tolik nových poznatků a pohledů na věc, spíše už potvrdila mé názory
k těm, co by takovouto inscenaci měli shlédnout, se bohužel nejspíš nikdy nedostane

škoda ne tak dobré 1. části

námět je průměrný a strašně předvídatelný, ale DD z něj vytvořilo až překvapivě dobrou inscenaci

taková ta inscenace, kterou by měli všichni vidět povinně

Vojcek, von je něco jako Britney Spears! Nebo jako Clyde? Nebo Brad Pitt z filmu Fight club? Nebo Georg Büchner? Nebo Sluha dvou pánů? Určitě bude fragment! Stop!

Byla to prdel, a nebylo jí málo. Většinu scén se mi dešifrovat nepodařilo, u některých mám za to, že to vůbec nešlo, ale myšlenkově poskvrněn jsem byl. No a až na to půjdu příště, třeba mi něco docvakne. Možná budu i reifikovanej.

No a teďka, Vojcek, do tance! Protože dneska si už člověka nekoupíte, jenom jeho práci. Peace!

na Disk překvapivě klasická a neinovátorská inscenace
dramatizace románu (ten jsem tedy nečetl) kolísá kvalitou, chvílemi to jde, ale ve zbytku zamezuje účinkujícím předvést jejich schopnosti, především je mi líto J. Hanušové, jejíž postava Psice pro mě postrádala jakýkoli smysl
konec přišel tak nějak zničehonic
ale abych nebyl jenom negativní, tak se mi líbila tradičně K. Knězů, ale také E. Zabrucký, který ukázal i novou stránku svého herectví oproti ostatním inscenacím, což mi udělalo radost

"Dámy a pánové, už se začínám dostávat do nálady."
75%

první část velmi silná, druhá vyvolává spoustu otázek
chybělo mi akorát trochu větší propojení

strhující hudba Ivana Achera a skvělý výkon paní Salzmannové se daly očekávat, ale překvapila mě dovednout režiséra Amslera vygradovat děj a následně vypíchnout nějaký dojemný/"dramatický" moment
díky tomu uběhlo skoro 5 hodin jako nic, neboť dění se neustále stupňovalo

asi jsem čekal více, opakující se znělka "sitcomu" už mě trochu iritovala, protože zabila třeba 10% představení, což se u takto krátké inscenace projeví
obecně to nemělo moc nápadů, velká škoda, protože když se něco opravdu dělo, tak to bylo hodně vtipné, ale to bylo tak 30 minut ze 75

větší část představení jsem moc netušil, co se děje, a co to všechno znamená
ve zbytku se vyskytovaly motivy (Rusáci pijou vodku a mají tam furt středověk), které jsem o Rusku už slyšel 1000x a nijak mě to neobohatilo

neskutečná zábava, akorát mi přišlo, že některé scénky už byly pouze na sílu vtipné, a bohužel nepřinášely nějaké hlubší poselství, a těchto scén už ke konci bylo fakt dost
ale obecně to bylo tak neuvěřitelně vtipné, že se tomu nedá moc vzpírat

Bitva o Hernaniho má komičtější, ale dramaticky slabší rozjezd, a říkal jsem si, že nedosáhne pomyslných výšin, jako Vykouření nebo Vražda krále Gonzaga
postupně, jak atmosféra a mezigenerační střet houstl, jsem ale začínal měnit názor
nakonec při "debatě s diváky" na mě byla vržena úplně nová perspektiva, a já věděl, že Bitva o Hernaniho je dílo výjímečné (více v článku na blogu)