Premiéry

Východočeské divadlo Pardubice uvede na studiové Malé scéně ve dvoře premiéru rock´n´rollového minimuzikálku Benny Rock´n´Roll Star autorské dvojice Jiří Šlupka Svěrák – Jiří Seydler. Jedná se o třetí z řady oblíbených „populárně naučných přednášek“, na kterých se vydáváme po stopách hudebních žánrů. Rekonstrukcí osudů prototypu rock´n´rollového krále jménem Benny Rock´n´Roll Star diváky provedou známí „akademici“ Kristina Jelínková, Jiří Kalužný a Jiří Šlupka Svěrák, kteří v minulosti pod režijním vedením Jiřího Seydlera již zmapovali životní příběh Mississippi Blues Bena a zpěvného zbojníka Janíka. Členové alternativní Akademie hudebních věd k sobě tentokrát přizvali ještě akademického nováčka Josefa Vránu a divadelní kapelu Na tahy! alias Můžete si za to sami! alias Benny Rock´n´Roll Band, která předvede pořádnou rock´n´rollovou smršť.

Dcera z dobrého domu Kateřina by se měla vdávat, ale nikdo ji nechce, protože je vzpurná, vzteklá, drzá, nezvladatelná, zkrátka problémová. Nápadníci se zajímají raději o její sestru Bianku, která se chová právě tak, jak se na spořádanou dívku sluší. Ta se ale nesmí vdávat, dokud se nepodaří provdat Kateřinu. Nasadit udidla vzpouzející se temperamentní dívce se podaří až Petruchiovi. Z líté saně učiní vrkající holubičku. Nejúspěšnější Shakespearova komedie poskytuje excelentní hereckou příležitost především nekonvenčnímu ústřednímu páru. Tím se stanou Igor Bareš s Pavlou Beretovou nebo Lucií Žáčkovou. Dále hrají Milan Stehlík, Jana Pidrmanová nebo Marika Šoposká, Vojtěch Kotek, Petr Lněnička nebo Denny Ratajský, Petr Motloch, Jiří Štěpnička, Jan Hájek, Miloslav König, Petr Pelzer, Oldřich Vlček a Jaromíra Mílová. Shakespearovu komedii režijně připravil Martin Čičvák. Inscenace bude uváděna v historické budově ND.

Na Činoherní scéně Městského divadla Brno bude mít premiéru slavná muzikálová komedie Sugar. Muzikál vznikl na základě legendárního filmu Někdo to rád horké s Marilyn Monroe. Je to neuvěřitelné, ale zmíněný film se poprvé promítal před padesáti lety, v roce 1959. Stejnojmenný muzikál pak zaznamenal ve světě mimořádný úspěch, v prosinci roku 2008 jej na prkna Městského divadla ve slovinské Lublani přivedl také režisér Stanislav Moša. V jeho koncepci se Sugar hraje i v Divadle pod Palmovkou (od roku 2009). Nyní se ujal režie tohoto muzikálu také ve svém domovském divadle. ...Dva chudí muzikanti se náhodou připletou do války mafiánských gangů. Jsou pronásledováni a nezbývá jim nic jiného, než se bezpečně ukrýt. Převlékají se do ženských šatů a nechávají se zaměstnat v kapele odjíždějící na turné na Miami Beach. Florida se pro bezprizorní muzikanty stává jedinečnou příležitostí, jak zmizet mafii z očí... Jejich bláznivé dobrodružství však zdaleka nekončí! Díky svému přestrojení zažívají bezpočet komických situací, a aby toho nebylo málo, oba naši hrdinové se zamilují do kouzelné zpěvačky a hráčky na ukulele jménem Sugar. Jako by tohle všechno nestačilo, jednoho z našich okouzlujících hudebníků v dámské róbě požádá postarší milionář o ruku... V roli Sugar uvidíte Ivanu Skálovou nebo Máriu Lalkovou. Dva prchající muzikanty ztvární Petr Štěpán nebo Roman Vojtek (Joe - Josefina) a Milan Němec nebo Aleš Slanina (Jerry - Dafne). Sira Osgooda Fieldinga si zahraje Jan Apolenář nebo Jan Mazák, jako Sladkou Sue uvidíte Lenku Janíkovou nebo Pavlu Vitázkovou.

Letos 12. dubna uplyne přesně 50 let od startu prvního člověka do vesmíru. Tento fascinující moment, kdy lidská bytost poprvé uviděla modrou planetu z pohledu měsíce se stal inspirací pro nové autorské představení HaDivadla, které připravuje Ján Sedal. Jenže Gagarinovi se na oběžné dráze přihodila nečekaná věc: asi na dvacet minut ztratil spojení se Zemí... Co všechno se na palubě kosmické lodi Vostok 1 dělo? O čem Jurij přemýšlel? Potkal se s Bohem? Poetické představení Jána Sedala vypráví právě o těchto dvaceti minutách. Sedm obrazů o odvaze člověka vydat se do neznáma a zase se vrátit na zem. V překvapivé souvislosti hudba Petra Hromádky, kterou bude hrát živá a nefalšovaná dechovka. V roli Gagarina uvidíte Mariána Chalányho. Dále hrají Petra Bučková, Cyril Drozda, Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Martin Siničák, Erika Stárková a Sára Venclovská.

„Tam v divadle pan Floridor, zde v ústavu pan Célestin.“ Kdo z příznivců operety by neznal tyto dva verše ze vstupního kupletu varhaníka Célestina z ústavu U Vlaštoviček, který touží být operetním skladatelem a svou totožnost musí skrývat pod uměleckým jménem Floridor. Zazní na jevišti Horáckého divadla Jihlava, které slavnou Nitišku připravilo jako první premiéru v novém roce. Mam´zelle Nitouche je nesmírně vtipnou, divadelně košatou konfrontací tří rozdílných světů: kláštera, divadla a kasáren. Titulní hrdinka, chovanka Denisa, hraje ve svatouškovském prostředí komedii stejně, jako hraje komedii i její učitel zpěvu, ctihodný klášterní varhaník pan Célestin, a když se do toho všeho ještě zaplete mladý a fešný poručík Champlatreux... Není bez zajímavosti, že příběh v mnohém kopíruje životní osudy skladatele Florimonda Hervé. Operetu nastudoval režisér Milan Schejbal. Hrají Petr Soumar, Barbora Mošnová, Lukáš Matěj, Anna Bazgerová, Milan Šindelář, Taťána Schottnerová, Lenka Schreiberová, Lucie Sobotková-Štorková, Vladimíra Čapková, Zdeněk Dryšl, Josef Kundera, Stanislav Gerstner, Ondřej Šípek, Josef Stara, Zdeněk Stejskal, Kryštof Čeřovský, Jakub Škrdla, Petr Pazourek, Lukáš Kundera a Jan Šterba.

Vynikající překlad Jiřího Strnada objevil hru, která vám ukáže „výkvět společnosti v nedbalkách“ a odhalí setrvalý stav našeho světa. Velkolepost vyvolených je satirická komedie z vyšších sfér. Dramatik z období restaurace z konce 17. století naboural všechna společenská tabu. Proslul jako autor sexuálně laděných komedií mravů, je dodnes považován za geniálního komika dialogů, přátelil se s předními šlechtičnami a herečkami, pro které psal hry, a raději se nikdy neoženil. Z jeho díla je patrné proč. Congreve s břitkou ironií „rozmazává líčidla“ vysoké společnosti „vyvolených“. Zištnost, intriky a sobectví s humorem dovádí do extrému a rozehrává tak mistrovskou partii v boji o dědictví a ve válce mezi pohlavími. Tyto touhy mužů a žen jsou věčné. V režii Janusze Klimszy hrají Petr Sýkora, Veronika Forejtová, František Strnad, Pavlína Kafková, Jan Fišar, Robert Urban, Vladimír Polák, Igor Orozovič, Lada Bělašková, Andrea Mohylová, Renáta Klemensová a Miroslava Georgievová. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka.

Divadlo Rity Jasinské přichází s novou inscenací, kterou je nastudování známého Čapkova dramatu Bílá nemoc, hry o naší zkáze, která i přesto je plná humanity a vtipu. Je až s podivem, že tento titul se v Praze neobjevil již třicet let! Karel Čapek v této velkolepé apokalyptické vizi světa ukazuje vedle smrtící pandemie bílé nemoci daleko závažnější příčinu záhuby společnosti. Ke zkáze stačí obyčejná lidská demagogie, zaslepenost a extremismus. Jakoby to napsal dnes, kdy stále sníme o nemožném, máme strach a egocentricky prosazujeme svou pravdu. Ale kde bereme jistotu, že právě naše pravda je tou pravou? Jak krásné by bylo žít ve světě, kde bílá je bílou a černá černou! Planá filozofie, která nebere v potaz člověka?... Inscenace bude uvedena na scéně Divadla Na Prádle v režii talentovaného Pavla Ondrucha. V hlavních rolích se divákům představí Petr Franěk, Ladislav Trojan v alternaci s Tomášem Valíkem, Martin Písařík, Milan Enčev a Petra Špindlerová, ve vedlejších pak Anna Kulovaná, Romana Goščíková, Lukáš Burian a Ondřej Černý.

Skupina lidí přijme pozvání na firemní večírek. Účelem setkání má být tzv. brainstorming, tedy vybudování nové pracovní skupiny, týmu, který má expandovat na japonský trh. Záhy začínají všichni přítomní tušit, že Anna, která je do kanceláře ve 24. patře pozvala, nemá tak úplně čisté svědomí. Nebo má snad něco za lubem? Podle jakých kritérií tuto podivnou a značně nesourodou pětici lidí vůbec vybrala? A kdo je onen tajemný muž v pozadí, který nenápadně tahá za nitky? Není večírek jako večírek. Některé večírky mají dán přesný deadline... Chcete nahoru? A co všechno jste ochotni pro to udělat? Přijmete pozvání na životní večírek? / Firma vás potřebuje. Korporace vám jde po krku. Musíte být vždycky o kr(o)k napřed. / Někdo chce jen pracovat, někdo chce moc a někdo si chce moc hrát. Hrát si s mocí. / Hra o jednom večeru, v jehož průběhu se neznámí lidé sejdou na neznámém místě. Všichni tak trochu prahnou po kariéře a uznání. Všichni se chtějí bavit. A všichni jsou normální. / Nebo ne? Nová autorská inscenace Braňa Holička metodou „teamplayer“ progresivně analyzuje život up-side potential young managementu, a tak vůbec. Hrají Renata Rychlá, Barbora Vyskočilová, Tomáš Klus, Andrej Polák, Petr Hojer, Daniel Šváb a Jakub Slach.

Divadlo Petra Bezruče uvádí jevištní přepis kultovního filmového dramatu dánského režiséra Thomase Vinterberga. Příběh na „ostří vidličky a nože“, příběh jako vystřižený z hodovní síně letohrádku Elsinor, příběh se zpěvy a tanci, příběh štěstí, lásky, spokojenosti a zdraví – hlavně toho zdraví. Ofelie se topí, Ingeborg Bachmannová přihořívá, hoří – ve vaně. Hostina střídá hostinu. Slaví se do úmoru. Proslovy nad smaltovaným hrobem. Smích! Smutek pod koberec a kdo má ruce umaštěné nebo jinak ušpiněné, nechť je laskavě vymáchá ve „finger bowl“. Rodina Klingenfeld-Hansenů se sjíždí do honosného rodinného sídla, aby oslavila životní jubileum patriarchy rodu. Poklidný průběh slavnostní události obrátí v opak obžalovné vystoupení nejstaršího syna. Jak vidno, nejedná se o drama příběhové, ale situační: rámované nezvykle důsažnými antropologickými a psychologickými souřadnicemi. Základní situace dramatu Rodinná slavnost, dramatu strukturně blízkému analytickým hrám Ibsenovým, byť prostá, vytváří nicméně prostor pro nesmírně bohaté, vpravdě ansámblové herecké jednání, neboť značná část situací se děje v mizanscéně se všemi herci. Věříme, že právě mimořádné herecké úlohy, jaké Rodinná slavnost nabídla hercům Norbertu Lichému a Lukáši Melníkovi, ale i Dušanovi Urbanovi a Tereze Vilišové, emotivním způsobem zpřítomní téma, jež by snad v jiném výkladu a v jiné scénické realizaci (s ohledem na aktuální společenské konotace) mohlo vyznít skandálně, či dokonce bulvárně. Režisérem inscenace i iniciátorem výběru titulu je Martin Františák, ušlechtilý punkový baladik, jenž coby umělecký šéf Divadla Petra Bezruče zvolil právě tuto hru s ohledem na potřeby svého hereckého souboru.

Jako další premiéru pro mírně odrostlé děti připravilo Divadlo AHA! svižnou a humornou adaptaci adaptace slavné knížky, která je především oslavou dětství a "hrdinských" klukovských snů. Tom Sawyer je neposedný chlapec s nezkrotnou touhou po dobrodružství, což ho často přivede do nesnází. Žije se svou svéráznou tetičkou Polly v malém městečku a se školou si příliš starostí nedělá. Raději se potuluje po okolí se svým kamarádem Huckem Finnem, zanedbaným synem místního opilce - a společně vymýšlejí nové a nové lotroviny, které jim často zkomplikují život... Knížku na jeviště převedl Vojtěch Štěpánek, který je také režisérem inscenace. Hrají Kryštof Nohýnek, Vratislav Hadraba, Natálie Topinková, Jakub Stich a Vendula Svobodová.

Strašnické divadlo uvádí komedii o mužích nejen pro ženy. ...Většinu diváků nejen Strašnického divadla tvoří ženy. Proto se tvůrci rozhodli inscenovat hru, která má pouze mužské obsazení a ženy v ní představují ústřední téma. Hra zdánlivě nenese divákům velká poselství o vině, svědomí či osudu člověka. Přitom ale autenticky a velmi živelně rozehrává situaci setkání sedmi různorodých mužských charakterů a jejich názory na mužsko-ženské vztahy. Text může být i sondou do mužského mozku, kde se odehrává nekonečný boj mezi ráciem a genetickým puzením /a citem/. Hra, aniž by karikovala mužství, šikovně pracuje s tendenčním, stereotypním vnímáním mužského světa. Velmi svižná a zábavná situační komedie sleduje snahu sedmi mužů pochopit v čem tkví jejich podstata. Jsou stvořeni k násilí? Jsou odsouzeni k citové negramotnosti, díky níž nikdy nepochopí podstatu ženy? V dialozích se střetávají i zcela protichůdné pohledy na ženy a na partnerské vztahy; zatímco jeden z nich je alfa-samcem zplozeným k plození, druhý je biologem, který na vše nahlíží vědecky, což je pro třetího, čerstvě ženatého otce malé holčičky zase příliš skeptické. Skutečně je rozdíl mezi těmito muži přímo úměrný poměru jejich hladiny testosteronu? Na otázky, na které se ptají muži v Testosteronu, se často ptáme i my a to bez ohledu na to, jsme-li muži nebo ženy. Pátrání po odpovědích, se kterými bychom byli spokojeni je vždy dvojlomné; je to současně velmi zábavné i osudově závažné. Stejně tak i Testosteron není jen komedií napsanou k zábavě diváků. Její postavy se ponoří i do filosofické roviny tématu a odhalí pravdu o sobě a svých vztazích. Takto nabyté informace je poznamenávají na celý život. V režii Vojtěcha Štěpánka hrají Jan Zadražil, Jan Novotný, Vojtěch Štěpánek, Jaromír Nosek, Jan Hofman, Petr Jeništa a Jiří Racek.

V pražském Divadle Kampa proběhne premiéra nového autorského projektu občanského sdružení Cylindr pod scénáristickou a režisérskou taktovkou Ivety Duškové. Je to inscenace, kterou ženy věnují ženám. Sedm se jich spojilo, aby daly vzniknout silnému příběhu jedné ženy, který je ztvárněn nejen hraním, ale silnou emotivní složku zde zastupuje i tanec, živá hudba a zpěv. BlaŽenka – žena bláhová, blažená, blahoslavená – je modelový příběh týrané ženy. Sledujeme její životní cestu od prvotního výkřiku, přes dětství, svatbu, týrání, útěk, hledání, odvahu se bránit, až k nalezení vlastní síly. Ztvárněný příběh však není psychologické drama, ale sled situací, obrazů, nálad, vylíčený pohybem a hudbou. Jde o stylizovaný pohled na vnější i vnitřní svět ženy, který nepostrádá nadhled a humor. Téma nehodlá kritizovat, ale naopak chce v ženách probouzet jejich odvahu a sílu svou situaci změnit, a znovu tak nalézt sebe samu. Autorka by ráda tímto představením oslovila nejen ženy, jež se nacházejí v tíživé situaci s partnerem, který je fyzicky nebo i psychicky týrá, ale zároveň věří, že touto zajímavou hrou může dané téma přilákat i ostatní diváky. Inscenace je také vhodná pro různé výchovné instituce, které se zabývají touto tématikou ve své terapeutické činnosti.

Jádro souboru Divadla v Dlouhé se věkem a hereckými zkušenostmi překulilo ke hře Naši furianti. Ke hře, kterou by se každá česká divadelní generace měla pokusit vyložit a zahrát. Není v české dramatické literatuře mnoho her, které by s takovým nadhledem nahlížely naše národní kořeny a které by s humorem evokovaly ony ošemetné otázky po národním charakteru. Text inscenace vychází ze slavné úpravy Miroslava Macháčka a pro možnosti Divadla v Dlouhé do ní jemně zasáhl režisér Jan Borna. V inscenaci účinkují Miroslav Táborský, Miroslav Hanuš, Ilona Svobodová, Jan Vondráček, Pavel Tesař, Marie Turková, Helena Dvořáková, Jan Meduna, Jiří Wohanka, Lenka Veliká, Martin Matejka, Michaela Doležalová, Tomáš Turek, Ivana Lokajová, Klára Sedláčková-Oltová, Čeněk Koliáš, Martin Veliký, Milan Potoček, Naďa Vicenová a Peter Varga.

Divadlo Komedie uvede první ryze autorský hudebně-divadelní projekt Romana Zacha. Idea scénického koncertu nazvaného Miusee@poetrymusical, vznikala od počátku ve spolupráci s hudebníkem Ivanem Acherem. Posléze autoři konceptu přizvali mj. i výtvarnici Andreu Královou, tanečnici Báru Látalovou nebo hudebníka Jana Matáska. Čtvrtou premiérou tak Divadlo Komedie obohatí dramaturgický rámec právě probíhající Rakouské sezóny a zařadí do svého repertoáru původní scénickou kompozici označovanou autory projektu také jako poetický muzikál či jevištní báseň. Nebo, jak říká Roman Zach, dekadentní koupel? Základem scénického koncertu je autorská poezie propojující jednotlivé skladby. Jednotlivé kompozice jsou tvořeny opakováním („loopováním“) hudebních motivů nasbíraných v reálném čase mikrofony a následně interpretovaných elektronickým akordeonem Jany Vébrové. Autoři usilují o postupné vrstvení jednotlivých motivů, akordeon se pomocí „samplovaných“ zvuků proměňuje v celý orchestr. Určujícím vizuálním prvkem je promítání z meotaru a videoprojekce detailů účinkujících. Organickým doplňkem hudební složky je tanec Báry Látalové, který je zároveň jedním ze zdrojů samplovaných zvuků. Dokresluje základní tématickou linku projektu: kontrapunkt banality a lidské snahy dát každodenní všednosti alespoň nějaký význam.

Sen proti snu... Čuang-c´ sní o tom, že je motýl, a po probuzení zapochybuje, není-li motýl, který právě sní o tom, že je Čuang-c´, praví stará čínská filozofická anekdota. V Modrých květech Raymonda Queneaua sní Cidrolin o tom, že je vévodou d´Auge a ve svém snu projde mnoha historickými obdobími v celkovém úhrnu sedmi set let. A nebo snad vévoda d´Auge sní uprostřed středověku o Cidrolinovi a daleké budoucí době, v níž místo koní jezdí kviklavé potvůrky na čtyřech kulatých tlapkách? A co teprve, jestli se Cidrolin s vévodou jednoho dne potkají? Queneauův román z roku 1965 zdramatizovali Jakub Maceček, Gabriela Macečková a Vladimír Fekar. Výrazně experimentátorský a hravý autorův vyprávěcí styl na jevišti rozvíjí osobitá režie hostujícího Jakuba Macečka umocněná výrazně stylizovanou výtvarnou složkou Evy Jiřikovské a dynamickou hudbou Davida Smečky, interpretovanou živě na jevišti. Úsměvnou, snivou i milostnou komedii, která si trochu tropí smích z pojímání lidských dějin, uvádí Slovácké divadlo ve světové premiéře. Hrají Martin Vrtáček, Josef Kubáník, Pavel Hromádka, Jiří Hejcman, Kamil Pulec, Jitka Josková, Alžběta Kynclová, Andrea Nakládalová, Pavlína Vašková, Klára Vojtková, Petr Čagánek, Jan Horák, Jan Frolec, David Vaculík, Vladimír Doskočil, David Vacke, Roman Lacina, Jaroslava Tihelková, Anna Slezáková-Miková a další.

Původní hra Utěšitel je již pátou společnou prací domácí autorské dvojice Martin Glaser a Olga Šubrtová. Přestože jde o text nepoměrně temnější, navazuje na jejich předchozí úspěšnou adaptaci prvotiny Jaroslava Havlíčka Muž sedmi sester, která se po více než pěti letech od svého uvedení stále těší značnému zájmu publika. Utěšitel vypráví formou tragikomické grotesky příběh muže středního věku, jehož duši spaluje mesiášský komplex. Jeho touhy dostatečně nenaplňuje ani vlastní rozhlasový pořad, který pod názvem „Noční show pro osamělá srdce“ vysílá každý všední den hodinu před půlnocí. Proto se jedné podzimní noci vydává po skončení vysílání do ulic města na svou zběsilou spasitelskou misi. Do poslední chvíle nevzdává bitvu nejen o svou duši, ale statečně se utkává s množstvím bizarních postav a situací, kterým je nucen čelit. Hra Utěšitel je velmi volně inspirována námětem z prózy klasika moderní americké literatury Nathanaela Westa Miss Lonelyhearts. Tento „román o spasení ve formě seriálu comics“, jak zněl Westem uvažovaný podtitul, zasazený do Ameriky zmítané finanční i společenskou krizí 30. let, inspiroval autory k vytvoření groteskně bizarního obrazu současného světa plného nesplněných dětinských snů a touhy po opravdovém hrdinství. Utěšitele uvádí činohra Jihočeského divadla v české premiéře s Martinem Hruškou a Ondřejem Veselým v hlavních rolí. Režisér Martin Glaser je tentokrát i autorem scénického řešení.

Činoherní klub uvádí v evropské premiéře novou hru Martina McDonagha. Po Osiřelém západu (2002) a Panu Polštáři (2005) přibude na jevišti Činoherního klubu již třetí hra Martina McDonagha – Ujetá ruka, jejíž světová premiéra se konala 3. března 2010 na scéně Gerald Schoenfeld Theatre v New Yorku (režie John Crowley, v hlavní roli s Christopherem Walkenem). Je to zásluha herce a režiséra Ondřeje Sokola, který McDonaghovým hrám věnuje soustavný překladatelský a režijní zájem. Po Panu Polštáři je Ujetá ruka další hrou, v níž Martin McDonagh opustil teritorium rodné země svých rodičů – Irska. Zatímco Pan Polštář je situován do blíže neurčené totalitní země, nová hra je svým tématem msty hrou „americkou“ – vždyť téma msty (za každou cenu dopadnout padoucha) lze vnímat jako typické americké národní téma. V inscenaci uvidíte Marka Taclíka, Markétu Stehlíkovou, Domingose Correiu, Martina Fingera, Michala Pavlatu a Petru Horváthovou.

Druhou premiérou sezony v Divadle pod Palmovkou je hra slavného anglického dramatika G. B. Shawa. Ve Svaté Janě nejen neobyčejně atraktivně zpracoval historické téma z období tzv. stoleté války a barvitě vylíčil životní osudy jedné z nejzajímavějších postav evropských dějin - Jany z Arku, ale navíc v podivuhodném, a leckdy až bizarním, příběhu Panny Orleánské našel i působivý odraz naší aktuální přítomnosti: příběh Jany z Arku totiž pro dnešek otevírá nejzákladnější otázky lidské odpovědnosti, důvěry a v nejvlastnějším smyslu také národní identity. Shawova hra o nesnadné cestě za splněním snů je neobyčejně dramatická, živá - a také překvapivě zábavná. Je hrou o idealismu, který je navzdory posměchu nejrůznějších cyniků a „technokratů“ schopný změnit běh dějin. Je hrou o vědomé oběti, která je učiněna ve jménu lepší budoucnosti. Závěrečná replika Shawovy hry „Jak dlouho ještě potrvá, než tenhle národ bude schopný přijmout své svaté“, jako by i dnes mířila do živého... V inscenaci se divákům představí téměř celý soubor DpP, doplněný o několik hostujícícich umělců. Roli Jany z Arku svěřil režisér inscenace Petr Kracik Tereze Kostkové nebo Marice Procházkové (titulní role je tedy alternována). Dále hrají Petr Kostka, Martin Preiss, Jan Teplý ml., Rudolf Jelínek, Miloš Kopečný, Dušan Sitek, Ivan Jiřík, Radek Valenta, Radek Zima a další.

V současné době patří spisovatel Éric-Emmanuel Schmitt k nejúspěšnějším a nejhranějším francouzským dramatikům, Divadlo Na Fidlovačce jej v překladu Michala Lázňovského uvádí podruhé (na repertoáru má také jeho hru Záhada aneb Zapřená láska). Éric-Emmanuel Schmitt vyrůstal v ateistickém prostředí, ale po mystickém zážitku v jihoalžírské poušti se stal věřícím. Jeho vtipné, sarkastické a duchaplné hry získaly několik francouzských prestižních cen „Molièrů“. Komedii Hotel mezi dvěma světy napsal v roce 1999 a ocitneme se v ní v tajemném hotelu - mezi světem živých a mrtvých. Jak brzy zjistíme, člověk nachází svou lásku nebo začíná opravdově žít, když už je téměř pozdě. Podaří se nám vrátit zpátky na zemi a pokračovat v novém poznání? Vítejte ve světě, kde jsme si všichni skutečně rovni a kde sami sebe uvidíte tak, jak jste se zatím neodvážili. Tajemný doktor S na vás už čeká... Režie francouzské komedie o smrtelnících a nesmrtelných věcech se ujal Pavel Šimák. Hrají Iva Pazderková, Ludmila Molínová, Vanda Chaloupková, Eliška Nezvalová, Denny Ratajský, Daniel Rous, Václav Svoboda a Lukáš Pečenka.

HaDivadlo přichází v novém roce s novou koncepcí komorní scény, tzv. Studia: stává se z něj otevřený prostor pro zajímavé mladé tvůrce do třiceti let, jejich originální nápady a neobvyklé umělecké výboje, stává se platformou pro různé experimenty, ať už divadelní nebo multimediální. V rámci této koncepce vznikla i autorská inscenace Martiny Krátké s názvem Rape Me! a podtitulem Bábovka je křehká a rozplývá se na jazyku v hlavní roli se Sárou Venclovskou. Toto autorské představení na tabuizované téma: znásilnění. Překvapivě poetické, překvapivě silné. Čistě divadelní obrazy i trenažér obrany před násilníkem...