Divadlo VILA Štvanice

Současná hra je portrétem krajiny, na které zanechaly hluboké rány moderní dějiny. Odehrává se na místě, se kterým bylo za posledních sto let zacházeno jako se strategickým územím, nikoli jako s komunitou a lidé zde umírali daleko od svých domovů. Konec roku v západočeském pohraničí. Záře logistických hal a melancholické kouzlo adventu přitahují osamělé duše. Živí i mrtví se scházejí ve zjizvené krajině před dělnickou ubytovnou. Vyrovnávají účty z minulosti, sní o lepší budoucnosti, vynášejí na světlo svá tajemství a všichni trpí nespavostí. Za nocí zde dochází k zvláštním setkáním. Sraz bývalých pohraničníků naruší nezvaný host z minulosti, vysloužilá prostitutka rozmlouvá s baškirskými bojovníky, polský skladník se svěřuje sudetské Němce...

Rodinná plenérová cestopisná loutková inscenace inspirovaná dobrodružstvími cestovatelky Barbory Markéty Eliášové. Ta se roku 1912 vydala na svou první cestu kolem světa, tuto cestu později absolvovala ještě čtyřikrát a pokaždé zvolila jinou trasu. O nespočtu poznání a zážitků si psala deníky, články, cestopisy a romány. Příběh o dívce, která vyrůstala bez rodičů, ale dokázala samotu přetavit v samostatnost a splnit si sny v dobách, kdy ženy neměly ještě ani volební právo...

Loutková inscenace o životě města Zlína v Baťově éře. Inscenace o každodenním životě, který je funkční, moderní, univerzální, modelový, rutinní a efektivní. Každý den, pořád dokola, dokud se nestane chyba...

Hudebně–scénická adaptace expresionistického románu, který se řadí mezi vrcholy německé meziválečné moderny. Berlín dvacátých let. Chór velkoměsta, tepající organismus, labyrint zvuků, rozhovorů a příběhů. Reklamní hesla, politické projevy, novinové titulky, úřední vyhlášky, písňové nápěvy, křik nemocných, cinkání tramvají, hluk strojů, tříštění sklenic, utrpení prasat na jatkách, vzdychání, palba, žrádlo, chlast a šepot smrti jako podhoubí bolavého příběhu dělníka a kriminálníka Franze Biberkopfa a radikalizace jeho národa...

„Příběh Olive Oylové, věčně vedlejší postavy Pepka námořníka.“ Nekompromisní text izraelské autorky, jež jím bourá veškerá tabu týkající se údělu ženy po boku muže v současné společnosti a chytrým a zábavným způsobem pracuje s paralelou hlavní, ale zároveň spíše vedlejší ženské postavy z animovaného seriálu o Pepkovi námořníkovi. Olive je zde úspěšná, silná, moderní a nezávislá žena. Ve svém životě hraje hlavní roli. Když se však na obzoru objeví všemi oblíbený Pepek námořník, Olive se začne čím dál víc ztrácet v jeho stínu. Feminismus začínají přehlušovat dobře míněné rady minulé generace a z penisu jejího přítele se stává div ne třetí člen jejich domácnosti...

Nová komedie německy píšící autorky. Divadelní mockument sledující tragické události, jež se odehrály na jednom mnichovském úřadu práce, a které svět nezaznamenal kvůli právě probíhajícímu finále Ligy mistrů. Kafkovská vize dnešního světa, v níž příslušník střední třídy přichází o jednu z posledních možností, jak získat nemovitost – o dědictví. Někteří Džíp získají jako součást výbavičky při narození, jiní si na něj neušetří za celý život. Naštěstí přichází v platnost nová reforma o dědictví, která vrátí naději všem, jimž spermaloterie nepřála. Dědit nově může každý, kdo si pořídí los ve státní loterii. Když má ovšem štěstí...

Reimaginace slavné opery o bažinách, v nichž je snadné zabloudit i bez pohádkových bludiček. Archetypální příběh, který se v moderní adaptaci proměňuje ve zneklidňující drama lidské identity. Rusalka, Princ, Cizí kněžna - a Čarodějnice. Jsme tím, do čeho nás oblékají, nebo máme právo ušít si osud, který nám padne? Když svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, jak je možné, že se otírají o tvoji kůži? Někdy je těžké přiznat si, kdo jsem, někdy je těžké respektovat to, čím chtějí být ti druzí...

Moderní love story z až příliš blízké budoucnosti, nekompromisní pohled na budoucnost očima mladé autorky. Příběh o Mařence a Jeníčkovi, ale hlavně o Mařence, která se ztrácela ve světě tak dlouho, až se ztratila i uvnitř sebe. Město je plné světýlek a člověka láká poslední příslib neobjevené tmy. Květináčů, do nichž jsme zahnali les, neustále přibývá a poslední doušky vody šetříme pro sebe, abychom zahnali narůstající žízeň. Milostný bermudský trojúhelník, v němž se ztrácejí poslední stopy zeleně...

Interaktivní inscenace. Skandální show, v níž se dozvíte, co vás čeká, opustíte-li svůj enviromentální žal a začnete konečně něco dělat...

Obrazy ze života Olgy Havlové, který si sama nevybrala, ale který hrdě vzala za svůj. „Co po mně chcete? Proč to chcete znovu vytahovat? Čekáte nějakou exhibici? Portrét doby? Portrét hrdinky? Olga – nejlepší přítel pro všechny časy, režimy i roční období. Tohle nesnáším. Když se lidi berou moc vážně.“

Citlivá komedie mladého australského dramatika nahlíží do soukromí lidí, kterým ve štěstí brání strach z intimity a kteří se neumějí odhalovat. On je ženatý, ona má dvě děti, oba jsou nešťastní a rozhodnou se s tím něco dělat. Jejich cestu za štěstím sledujeme od nedůstojného seznámení na internetu, přes trapně rozpačité poznávání, které je třeba přepít, až po vystřízlivění, po němž zůstane jen bolest hlavy...

Autorsky „rozdivočelá“ hra na motivy hry Andrease Gryphia z roku 1663. Kdo je po válce co komu dlužen? A jak tři váleční kapitáni mohou srovnat účty v mírovém období? Místo oslav vesfálského míru příchází chudoba, mor a hladomor. Válka sice skončila, ale její pachuť ve všech zůstává. Co teď? A kdo vůbec zná pravidla míru...?

Imerzivní inscenace pro starší i mladší publikum, která umožní nahlédnout do pěti alchymistických laboratoří, založených samotným Velmistrem tajného řádu (a císařem, jistě!) Rudolfem II. Habsburským. A (budou-li znamení příznivá) dát tak světu ještě jednu šanci...

Nově-barokní adaptace románu Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena „Dobrodružný Simplicius Simplicissimus“ z let 1668 a 1669, který je považován za nejvýznamnější prozaické dílo baroka. Forrest Gump v kulisách třicetileté války. Nevěděl nic, ale naučil se, co je dobré. A pak poznal lidi. Lidi byli ve válce a válka byla v nich. Cesta obyčejného kluka bojištěm života plná výher, proher a touhy být zase dobrý...

Zbrusu nový nově-barokní autorský muzikál inspirovaný pražskými divadelními událostmi z let 1617 a 1627. Divadlo roztančené v rytmu disco-opery. Příběh bratrů, kteří potřebovali splatit otcův dluh, a proto (ne)ovlivnili dějiny českého barokního divadla. Jeden je básník, druhý skladatel. Poznali okázalost karnevalů, slávu komedie i lesk italské opery. Divadlo mají v srdci i pod kůží a k tomu podědili geniální talent. Ale co s ním v Praze sedmnáctého století...?

Autorská adaptace Gozziho předlohy volně navazující a odkazující na úspěšnou inscenaci „Láska ke třem pomerančům“. Hodně šílená jízda do kouzelného světa, ve kterém je všecko možné. Tančící voda, zpívající jablka, lidé měnící se v sochy. Žijeme v přepychu a nemáme dost. Kam vedou naše touhy...?

„Raně barokní katovna české politiky. Morbidní kabaret národního hrdinství, ve kterém konferenciér Jan Mydlář dává prostor k 27+1 originálním číslům. Od kupletu k madrigalu a od žonglování po drama, to vše s vírou pevnou jako mariánský sloup a z lásky věrné až za hrob...“

Série tří miniincenací v jedné velké inscenaci na motivy soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna a lidového barokního divadla. Tři příběhy o činech hrůzostrašných, děsivých i bohumilých. Od neřesti k ctnosti a naopak. Píseň kramářská, lidová (zpěvo)hra a loutkový balet. Divadlo s oživlými sochami na voze...

„Mystifikační šerosvit“ k 350. výročí narození významného barokního malíře Petra Jana Brandla, jehož obrazy je vizuálně propracovaná hra světla a stínu v kompozici postav a objektů inspirována. Při rekonstrukci lékárny U Granátového jablka na hospitálu Kuks v červenci 2018 byla objevena jedinečná barokní hra z doby kolem roku 1730. Hlavní postava hry je zjevně inspirována postavou malíře Brandla, kterého představuje v novém světle i stínu. Přináší pokušení vždycky jen to špatné? Existovalo by vůbec umění bez pokušení...?

Inscenace, která ve volné adaptaci prvně přivádí na české jeviště poslední Molièrovu hru (balet) „Psyché“ sepsanou roku 1666 pro dvůr Ludvíka XIV. Kdo se dnes blýskne na molu? Krása, která svedla samotného Amora. Krása, která ženy uráží a muže dohání k šílenství. Nesmrtelný příběh o Amorovi a Psyché ve světě módy a jejích božských výstřelků...

Scénická kompozice poprvé uvedená v roce 1623 v Benátkách, prototyp divadla na divadle. Benátský furlánský boháč Rovenio, divadelní mecenáš, nechá ve svém domě zahrát dvě představení. Jedno při příležitosti návštěvy dávného přítele Zelandra a druhé na oslavu zásnub Lelia a Lidie. Fiktivní děj obou představení se postupně čím dál tím více vkrádá do reálného života postav...