Spálená 16

Nápad zpracovat historii adresy Spálená 16 a jejího blízkého okolí prostřednictvím svérázné poetiky ypsilonkových kabaretních koláží vyšel velmi dobře. Inscenace se ve šmrncovním a svižném tempu stihne dotknout poměrně slušné řádky zajímavých faktografických údajů, které jsou zde převážně prezentovány s humorem a nadhledem, ale dostane se i na satirický šleh, mířící k současnému stavu naší země. Stopáži kusu navzdory mně příjemně strávený divácký večer utekl ani nevím jak. Jen Roman Janál není úplně šťastnou volbou obsazení, přijde mi, že se mu se souborem nedaří přirozeně splynout.

Netradiční koncept divadelní procházky historií určitého místa, skrze níž je pojmenována dnešní plytkost, smysl dává velký. Rukama dramaturga prošlo ohromné množství materiálu – kdo by to byl čekal, když jde o „jednu adresu“. Koláž informací, hledání souvislostí a pořádná porce hudební ambaláže se rozvinula do podoby poněkud rozvleklé, méně by znamenalo více. Humor a duch Y přítomny, vytrácí se však kompaktnost mezi mazáky a nastupující hereckou generací. Každý jinak, tak nějak (pokud má co hrát). A nebo úplně děsivě, čímž myslím horlivost R. Janála, v okostýmování, jež vypovídá více o něčem jiném než o divadelní postavě.