Citový komediant

„Asociační“ tvar inscenace mě bavil, stejně tak jsem ocenil zase jiný tzv. "odpolitizovaný" pohled na osobnost J. Fučíka, z něhož totalitní moc kdysi stvořila modlu, aby byl po revoluci naprosto zavržen. Z inscenace lze vyčíst, jak a co formovalo žurnalistovy názory, které si pak komunisté přetvořili k obrazu svému. Divadelnost nastudování, využití dotáček a vyrovnané herecké výkony jen podtrhly dobrý dojem ze zhlédnutého. Podobně mě potěšil fakt, že se osobností Fučíka ještě někdo rozhodl zabývat. V jeho blízkosti se totiž událo tolik zajímavých věcí, které by i dnes stály za připomenutí...

Je bezesporu záslužné, že tvůrčí tým upozornil na kontroverzní osobnost Julia Fučíka, dříve jednostranně idealizovanou, poté vzhledem k politické příslušnosti opět jednostranně „vrženou“ na cestu k zapomnění s opomenutím jejího významu. Záměrná odpolitizovanost tématu je přístup sporný, nicméně zajímavý. Inscenační řešení a ztvárnění bohužel umocnilo problém přílišné různorodosti a tvarové neucelenosti textového základu. Najít v této koláži smysl není snadné a podstatné části publika se to patrně nepodaří. Téma by si zasloužilo přístupnější interpretaci a podle mého názoru i ucelenější pohled.

64,99% Agitačně plakátová stylizace mě bavila, záměrně potlačený názor tvůrců však u mě vyústil v absenci potřeby si vytvářet svůj vlastní.

Velké ideály veřejně činné osoby, které ve spojení s jistou naivitou a nezralostí napomohly k vybudování totalitního režimu, se zde předvádějí s bodrou shovívavostí. Pobaví, ale v zádech z nich nezamrazí - a to je v současné době špatně. Jinak se jedná o herecky vydařenou inscenaci s nápaditým využitím projekcí.

Stanislav Majer se začal nebezpečně podobat Juliu Fučíkovi...oholená tvář, nad čelem vzdouvavá hrdá kadeř, deklamace divných slov. S touto rozporuplnou osobou předválečné žurnalistiky inscenátoři zacházejí jakoby názorově nezúčastněně a aniž by dění na jevišti dali nějaký řád, zároveň také fragmentárně (zdroj určitého napětí). Občas zapojí divokou metaforu (jejíž význam podchytíte třeba časem). Vždy však důsledně vycházejí z autentických slov nebo dobových textů. Zábavnost inscenace snad nakonec najdete v její nelogice a absurdním vyznění. Co taky s těmi všemi žvásty a uměle vytvořeným kultem.