Nikdo

Co to bylo? NIKDO neví!

Představení bylo o tom, jak lidé jeden druhého neposlouchají a nesnaží se mu rozumět. - Chromý majitel domu nechápe, proč někomu vadí že má hlad, když přitom může chodit a chudí nájemníci závidí majiteli domu, že je bohatý a nezajímá je, že nemůže chodit. - Představení dominoval výborný Ivan Dejmal v roli majitele domu (kterého překladatel překřtil na Božetěcha Lehmanna) a líbil se mi též Martin Veselý v roli houslisty Kleina.

Situace jsou silně vyostřené. Chudá dívka má na vybranou mezi hladem a prostitucí. Chamtivý pan domácí je postrachem nemajetných nájemníků. Ač sám je mrzák, který nemůže ani sejít ze schodů, je pánem situace. Scéna je nachystána na bezvýchodné sociální drama. Hra ale dokáže vždy něčím překvapit. Není vše, jak se jeví na počátku. Autor si pohrává s identitou postav, s časovými rovinami, s nadsázkou, která nedovolí, aby převládnul patos. Nápaditá hra vyžaduje ve své jevištní podobě dynamický tvar, což se vcelku povedlo.

65%
Oceňuji prostor, který byl dán mén známé režisérce a také její schopnost vyjádřit v přestavení velmi dobře emoce.
Zajímavá inscenace, určitě stojí za vidění.

Co to bylo? NIKDO neví!

Představení bylo o tom, jak lidé jeden druhého neposlouchají a nesnaží se mu rozumět. - Chromý majitel domu nechápe, proč někomu vadí že má hlad, když přitom může chodit a chudí nájemníci závidí majiteli domu, že je bohatý a nezajímá je, že nemůže chodit. - Představení dominoval výborný Ivan Dejmal v roli majitele domu (kterého překladatel překřtil na Božetěcha Lehmanna) a líbil se mi též Martin Veselý v roli houslisty Kleina.

Situace jsou silně vyostřené. Chudá dívka má na vybranou mezi hladem a prostitucí. Chamtivý pan domácí je postrachem nemajetných nájemníků. Ač sám je mrzák, který nemůže ani sejít ze schodů, je pánem situace. Scéna je nachystána na bezvýchodné sociální drama. Hra ale dokáže vždy něčím překvapit. Není vše, jak se jeví na počátku. Autor si pohrává s identitou postav, s časovými rovinami, s nadsázkou, která nedovolí, aby převládnul patos. Nápaditá hra vyžaduje ve své jevištní podobě dynamický tvar, což se vcelku povedlo.

65%
Oceňuji prostor, který byl dán mén známé režisérce a také její schopnost vyjádřit v přestavení velmi dobře emoce.
Zajímavá inscenace, určitě stojí za vidění.

65%
Oceňuji prostor, který byl dán mén známé režisérce a také její schopnost vyjádřit v přestavení velmi dobře emoce.
Zajímavá inscenace, určitě stojí za vidění.

Představení bylo o tom, jak lidé jeden druhého neposlouchají a nesnaží se mu rozumět. - Chromý majitel domu nechápe, proč někomu vadí že má hlad, když přitom může chodit a chudí nájemníci závidí majiteli domu, že je bohatý a nezajímá je, že nemůže chodit. - Představení dominoval výborný Ivan Dejmal v roli majitele domu (kterého překladatel překřtil na Božetěcha Lehmanna) a líbil se mi též Martin Veselý v roli houslisty Kleina.

Co to bylo? NIKDO neví!

Situace jsou silně vyostřené. Chudá dívka má na vybranou mezi hladem a prostitucí. Chamtivý pan domácí je postrachem nemajetných nájemníků. Ač sám je mrzák, který nemůže ani sejít ze schodů, je pánem situace. Scéna je nachystána na bezvýchodné sociální drama. Hra ale dokáže vždy něčím překvapit. Není vše, jak se jeví na počátku. Autor si pohrává s identitou postav, s časovými rovinami, s nadsázkou, která nedovolí, aby převládnul patos. Nápaditá hra vyžaduje ve své jevištní podobě dynamický tvar, což se vcelku povedlo.