Národní divadlo Brno [Mahenovo divadlo]
Molière
Don Juan
Premiéra: 17.6.2016
Překlad: Karel Kraus, Jaroslav Konečný. Dramaturgie: Martin Kubran, Petr KlariN Klár. Výprava: Katarína Holková. Hudba: Andrej Kalinka. Režie: Rastislav Ballek.
Poslední uvedení: červen 2016.
Poslední uvedení: červen 2016.
Petr Bláha, Ondřej Jiráček / Jan Grundman, Hana Briešťanská, Vladimír Krátký, Lucie Schneiderová, Jakub Šafránek, Magdaléna Tkačíková, Václav Veselý, Roman Blumaier, Michal Bumbálek, Martin Sláma, David Kaloč, Jan Kruba, Annette Nesvadbová, Agáta Kryštůfková, Vratislav Běčák...
Don Juan je jednou z nejvýraznějších postav světového divadla, která tvoří literární mýtus. Do dějin literatury vstoupil jako vyloženě negativní postava. Později ovšem získával stále výraznější pověst rebela, vědomě porušujícího společenský a morální řád, a také romantika s neutišitelnou touhou po ideální svobodě a absolutní lásce, a ve 20. století se dokonce dočkal interpretace v podobě absurdního hrdiny. Všechny tyto v minulosti určené atributy s ním přežily až do současnosti a z pouhé literární fikce se časem stal notoricky známý archetypální charakter. Chtělo by se dokonce říci, že jeho kauza je známa Bohu i ďáblu...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (7)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Eva123 60 %
21.6.2016 | 152 hodnocení
+ souhlasím
Činohra Don Juan byla prokládána pantomimou se skřípavou hudbou; bylo zdůrazňováno, že jde o starou hru od Moli?ra, téměř s antickým přesahem. Kulisy v první části zdůrazňvaly, že jde o divadlo (v druhé části někam zmizely). Jevištní výtvarníci si sice mohou dovolit téměř vše, ale pokud oblečou věřitele Dona Juana do saka a kravaty, nemohou mu nabízet zbrojnoše s pochodněmi (což by jeho oblek jistě ušpinilo). - Respektuji pojetí inscenace a jsem ráda, že se hra nesnažila být poplatná současnosti.
Cindy.92 60 %
19.6.2016 | 314 hodnocení
+ souhlasím
Jedná velká one man show P. Bláhy, který je exkluzivním hercem a takřka až ideálem pro tuto roli. Jeho herectví doplňuje zdatný O. Jiráček. Scéna nezaujala. Děj je nepřehledný a byť pasáže, které probíhají beze slov, zrychleně, či se opakují ve smyčce a působí jako jakási intermezza, mají svoje kouzlo, děj často spíše roztříští. Nemluvě o neobratně zakončeném závěru, kdy si po pádu opony diváci zmateně kontrolovali hodinky, jakto, že už je konec. Děj také působí zdlouhavě, byť v divadle strávíte 2,5 h. Z nudy vás však vytrhne brilantní práce zvukařů tvořena především gradujícími ruchy.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.