Don Juan

Vitázek, Uličník, Matušovová, Vaňková… Muzikál dobrého interpretačního řemesla, plochého libreta, rýmovaček a aranží zachraňujících unylost hudby. Výborná Viktória Matušovová v roli Féliciany. Juanovský mýtus posloužil k vytvoření nelogické melanže: přímočarý chlípník, či spíše nemocný člověk, zabředá do lyrických pastí a započíná vést notně banální dialog s Bohem. Muzikál nepřivádí na jeviště postavu ovládanou vnitřními démony a pýchou, spíše zdůraznil (a podle mě nechtěně) naivitu libreta, v hledišti se ozýval po mnoha replikách smích. Taková dramaturgická mizérie v MdB, věc nevídaná.

Ani více než stoprocentní nasazení D. Vitázka a J. Uličníka nestačilo překrýt problémy libreta, písňových textů a zejména hudby. V. Patejdl tentokrát při tvorbě neměl dostatek invence, poněvadž většina songů končí těsně před tím, než by mohly začít být zajímavé. Také je škoda, že mnozí herci byli autory odkázáni jen k čurdaření. Brňáci ovšem využili svého obrovského potenciálu, takže je stále se nač dívat - ať se jedná o výpravnou scénu, propracovanou choreografii či kostýmy. Tenhle muzikál se do dějin žánru nezapíše, zároveň však jeho zhlédnutí není díky samotné inscenaci promarněným časem.