Sancti

Velké zklamání. Od „Lůzrů“ jsem zvyklý na vycizelovanější scénáře a především inscenace. Tato, jak se říká, klouže po povrchu, nemá správný tah na branku a vlastně ani nic moc neřekne. Zážitek mi též hodně narušoval přeafektovaný projev J. Svobody. Má sice krásný a znělý hlas, dokáže jím obsáhnout i nedivadelní prostor, jen by měl aspoň z padesáti procent ubrat na snaživém hereckém výrazu. Chtělo by to v jeho případě použít lehčí výrazové prostředky, aby v roli působil autentičtěji.

Procházka Anežským klášterem, v jehož venkovních i vnitřních prostorách spatříme performery s novocirkusovými dovednostmi, zaslechneme sborové zpěvy či uslyšíme příběhy o svatých. Zážitek přináší už samotný prostor, v němž se zpěv působivě rozléhá a různorodá čísla působí navenek efektně. Po obsahové stránce a z hlediska vyznění celku je však projekt rozporuplný. Výběr jednotlivých příběhů a jejich souvislost s klášterem se jeví nahodile, příliš se nedaří ani propojení s dalšími uměleckými disciplínami. Přestože má J. Svoboda příjemný a znělý hlas, v přednesu si lze představit soustředění cílící více na obsah a poselství vyprávěných příběhů.

Dle slibné anotace vysloveně zajímavý projekt, v reálu počin s citelně promarněným potenciálem. Celkový koncept působí poměrně nesourodě, jednotlivé příběhy cest ke svatosti adekvátně nerezonují, postrádají gradační jiskru i systematičtější propojení. Dynamičtějští náboj přichází až ve finální části, namísto katarzního umocnění u mě ale převládal spíše dojem z poněkud utopeného předchozího dění a pocit, že sakrální genius loci Anežského kláštera každopádně skýtá prostor pro naplnění detailněji domyšlenějším obsahem.

Není to klasická inscenace, takže se to o to hůře hodnotí. Nicméně pro mě moc pěkná prohlídka Anežského kláštera s několika symbolickými zastaveními po cestě a se závěrečnou vynikající skupinovou performance. Jednotlivá vystoupení jsou dost povedená po pohybové stránce a často doplněny o krásné zpěvy a působivou hudbu, jenž v oněch prostorách má své nepochybné kouzlo. Pokud se tomu aspoň trochu poddáte a necháte na sebe působit všudypřítomnou sakrální složku, tak výsledný dojem bude o to silnější. Celkově tedy určitě zajímavý počin, jenž stojí za pozornost.