HaDivadlo

Autorský scénický klam zkoumající radikální nahodilost. „Tělo v prostoru, mysl v terénu, skutečnost v nedohlednu. Všechno, co řekneme, bude vyřčeno. Je otázka, zda z toho něco plyne. To, že svět probíhá dál a dál, neznamená, že to bude v příštím okamžiku platit. Je otázka, zda z toho něco plyne. Čas plyne, ale sám si neporadí. S časem je třeba něco si počít. To, že probíháme dál a dál, neznamená, že to bude v příštím okamžiku platit. Smyslem této věty je zaplnit čas. Svět je plný času je věta bez konce je svět, na který si musíme zvykat...“

Adaptace kultovního rakouského románu, který v roce 1963 upoutal úsporným jazykovým stylem i radikálně uchopenou alegoričností. Městská žena s odrostlými dětmi na víkendové návštěvě své sestry ráno zjišťuje, že uprostřed lesní samoty vyrostla průhledná zeď. Hráz – bariéra oddělující svět lovecké chatky a okolí od jeho zbytku, se kterým se něco nezjistitelného stalo. Sestra a její manžel se v noci nevrátili z vesnice. Zůstal jenom dům se statkem v horách a trocha zásob na neurčito. Léto, podzim, zimní sníh (Vánoce), jaro. Žena (bez kontaktu s jiným člověkem) se přimyká k psovi, krávě a dalším zvířatům, která odcházejí a zjevují se. Robinsonka v předhůří Alp, deník, čas...

Audiovizuální spektrum z motivů plavby, lovu, trupu, smrti, industriální éry. „Melville, Diviš, Boudník. Dekompozice!“

Autorský scénický experiment inspirovaný románem Jeana-Philippa Toussainta „Koupelna“. Hranice mezi prací a volným časem bude v nové etapě dějin určované klimatickou krizí nutně redefinovaná. Když je herec na jevišti, tak pracuje, když je ve svém bytě, tak prožívá svůj volný čas. Čas mimo práci je v moderní společnosti zaplněn aktivitou, snažíme se ho trávit produktivně – definuje nás přece produkce! Ale co když se na scéně objeví pokoj hercova bytu? Co když je ohrožen hercův výkon absencí děje, nebo konfliktu? Může se stát ono Nic spojené s neproduktivitou (pro udržitelnou budoucnost tolik důležité) tématem? Dá se Nic zobrazit...?

Amatérští profesionálové a profesionální amatéři bádají nad touto otázkou vědy v příběhu doktora Fausta, stylem metodologicky neukotveným, s prvky lidové loutkové rozpustilosti. Doktorandské studium jako divadlo světa. Existuje duše? A co skutečně chce? Doktorand Faust se vydává na cestu světem vedený svým padlým školitelem...

„Schizofrenní opera.“ Česko-německá připomínka nadčasového Büchnerova dramatického fragmentu. „Symbol Woyzeck jako moderní tragédie světa, který je cynický a jeho tlak nezná mezí. Roztrojený člověk a hranice práce. Nic se nezměnilo. Dvě stě let zpátky! Tempo Woyzeck: Ze služby na nákupy. Nástup, nácvik. K cirkusu. Holit. Od hejtmana domů – k Marii. Dítě hladoví, Woyzeck se stará. Tělo Woyzeck v kleštích lékařského experimentu potrácí sílu (hrachová dieta!). Je šance odtud zmizet? Někam jinam – za okraj tuhé reality? Halucinace nebo smrt! Nebo vykoupení? Stihneme si vůbec vybrat?“

Inscenace podle románu zapomenutého představitele ruské meziválečné literatury. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství...

„Pařížský máj, 1968. Laboratoř domácího samostudia i samolibosti. Kulisy bytové komunity a za nimi nepopsaný prostor divadelní scény – budoucnosti na rozcestí. Co zvítězí? Status quo anebo rána dlažební kostkou? Co jsou úkoly mládeže? A kdo je uděluje? Studenti squattují v bytě, rodiče odjeli na prázdniny. Buržousti prodaní, sluní se na Côte d'Azur, nedaleko Cannes. Obsadíme Cannes! Hurá na Sorbonnu! Požadujeme reformní pohyb, pěstí proti pasti! Střih, demontáž...“

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění. Naše společnost neví kudy kam, ale jedna z možných budoucností je blízko. Od kdy vývoj Země určuje člověk? A k čemu ona člověka určila? Co říct v roce 2050? Planeta se dnes, v interpretaci vědců i aktivistů, nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy...?

„Velká francouzská revoluce! ...skončila. Úhybné manévry jako maska obav z přistižení v neklidu post-revolučních bouří. Kolik energie k boji zbývá? Lze rozkopávat dveře ,pevnosti tradiční Evropa‘ stále dokola, točit se v tomto kruhu krizí bez následků a potrestání? Černý vyslanec se plaví z Kuby zpět do centra Kolonie. Francouzská mocnost v plamenech. Bastila padla. Žijeme jeden svět, nebo je světů více? Svět vítězů a svět poražených! Nejsme všichni poraženi...?“

Jedno z posledních dramat norského dramatika jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Allmers se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách (nordfinder). Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Peněz má dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby, jenom rodina, jenom syn Eyolf, nic z venku. Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie, Eyolf umírá. Co říct? Mezery realismu. Může být deprese aktivizující? Není na čase vidět víc? Jak uvidět druhého? Jak být s druhým? Čas je třeba zpomalit...

Jevištní podoba románu Petry Hůlové, která se v něm sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky – analytičky. Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků? Vypravěčka (jako Elfriede Jelinek červené knihovny) stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity...

„Tragikomedie“ rakouského cynika, v níž slova a větné formulace tvoří nezadržitelnou průtrž. Samolibý cirkusový bard Caribaldi se ukrývá na rozcestí, na poslední štaci. Snaží se ze všech sil ze svých úslužných a pokrčených loutek-zaměstnanců vydolovat nehorázné výkony! Oni na ně ale očividně nemají...

Výtvarný postkonceptuální umělec Roman Štětina ohledává médium divadla. Pracuje s živou pamětí herců, ze které vyvolává fragmenty jejich aktuálního repertoáru. Prostor mezi postavou a osobností herce se rozšiřuje a otevírá se krajina osobnostního přístupu, osvojených technik, fragmentů textů a emocí, až k představě ideálního diváka, který musí být vždy ‒ tady a teď...

Výpravná a ironicky necenzurovaná hra svébytně parafrázuje a paroduje Conradovo „Srdce temnoty“ i Coppolovu „Apokalypsu“. Z cesty do vnitra džungle se stává putování do nitra autora samotného...

Inscenace na motivy Shakespearovy hry. V popředí téma fyzičnosti, tělesnosti a mystiky v začarovaném lese. V lese, kde zapomenete, kdo a co jste, muž či žena, lidé, zvířata.

Radikální adaptace legendárního románu evropského modernisty. Na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě, a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista a Antikrista?

Příběh někoho, kdo jakožto fyzická existence zmizel. Ve svých dalších podobách - jako soubor dat, jako ON on-line však zůstává nesmrtelným a dál víří virtuálním prostorem. Fantom povstávající z podivné pozůstalosti jedniček a nul. Je náš virtuální život svobodným sebevyjádřením naší SELF identity nepokřivené závazky sociálních rolí? Nebo se z JÁ stává ON - narcistní hra v bezbřehé mase stejně anonymních? Kým skutečně byl tento muž? A je ten, kdo tu zůstává, ještě člověkem...?

Groteskně-mysteriózní komentář k naší pozoruhodné přítomnosti.

Autorská esej v prostoru o fenoménu migrace a virtuality. „Umístění, prostor, stísnění, únik. Realita mezi snem, možností a hmotou. Mysl wwwirtuálně migruje, pátrá, hranice volnosti se (ne)tenčí. Ledový com.takt odolává rozpojení. No Input Signal. Log(os) out...“

Dramatizace pozdní novely ikony beat generation. Neskrývaně autobiografický text onoho „hipstera s andělskou hlavou“, kterého však zastihneme jako zfetovanou figuru na obětním oltáři - na cestě k sebezničení.

Dekonstruovaný, nahý záznam „komunikace“ skupiny lidí neznámého počtu.

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi tuhou a mocí, identitou a skutečností. Ema žije na vesnici, je krásná. Dívá se na ni Charles Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou...

Hra klasika norské dramatiky. Příběh člověka, který si o sobě myslí, že je něco víc než člověk. Za slavným stavitelem Solnessem přichází jeho fanynka Hilda a chce, aby jí postavil království, které jí jako děcku před deseti lety slíbil. Možná, že právě tohle je to, co pan stavitel celou tu dobu přivolával a čeho se zároveň bál! Mládí proti mládí. Možná může odhodit všechny povinnosti, manželku, zakázky, plány a začít znovu... „Pýcha předchází pád!“

Hra německého dramatika z prostředí střední školy, kde se jeden z žáků rozhodne doslovně následovat Bibli, vyhlásit svatou válku nemravnosti a stát se mučedníkem v současném světě. Kde je hranice mezi entusiasmem víry a mesiášským fanatismem, mezi rebelstvím adolescenta a teroristickým šílenstvím? Čeká současná sekularizovaná, konzumní a morálně neukotvená společnost na podobné osamělé mučedníky? Jsou pouhými tragikomickými figurami nebo z nich máme mít oprávněný strach...?

Kolektivní multižánrový projekt na společné téma fenoménu generační sebevraždy, která nemusí být pouhým tragickým vyústěním osobní psychopatologie, ale fenoménem jdoucím napříč historií, ukazatelem geneze svobodné individuality moderního evropského člověka, nekonvenční vzpourou, romantickým gestem generačně spřízněných.

Autorský scénický experiment (analýza „nové“ totality dneška) inspirovaný posledním románem Franze Kafky. Zaměstnanec je věc. Jako s věcí je s ním tedy možno manipulovat, přesouvat jej, spojovat s jinými, rozdělovat ve dví. Jenomže, co když věčně potenciální zaměstnanec začne vzdorovat své „věcnosti“? Co když začne pátrat po tom, kdo nebo co ho zaměstnává? Jaké důsledky a pro koho má jím vyprodukovaná věc – práce? A co když dokonce začne pátrat po stopách práce ve svém osobním životě...?!

Dramatická prvotina proslulého dramatika o pozvolné cestě člověka s vlastnímu zničení. Zapomenuté prázdninové letovisko, dusná a lepkavá atmosféra krátkých letních nocí. Život jako dovolená bez začátku a konce, sladká zahálka zmaru a sklíčenosti...

Moderní variace známého hororového námětu. Frankenstein 21. století je křehká bytost zaskočená chladnou vědou a zářivou technologií. Jeho zrůdnost tkví v odlišnosti, nikoli v absenci emocí. Moderní doba s přelidněnými městy, komunikačními technologiemi, požadavky na výkon a kosmopolitní unifikovaností tvoří nové Frankensteiny. Čím více jsou sami, tím více se snaží, čím více se snaží, tím více jsou neúspěšní. Čím více jsou neúspěšní, tím více jsou krutí. K ostatním i k sobě...

Inscenace věnovaná fenoménu 90. let dvacátého století, třeskutá, karnevalově pestrá i hořce absurdní, stejně jako desetiletí, které českou společnost čekalo po roce 1989. Sametová revoluce nebyla sladkým happyendem, byla velkým třeskem, kterým vše teprve začíná...

Netradiční hra překračující hranice možností a podrobující divadlo testu, kolik toho vydrží. Mohou se na jedné scéně vedle sebe objevit skutečný šéf německé centrální banky Ackermann, sbor nezaměstnaných, anarchista Bakunin, Prométheus nebo Shakespearův Hamlet? „Svět jedno velké jeviště a my všichni v něm jen herci...“

Tragikomedie o neuchopitelnosti reality a identitě člověka je v pravém slova smyslu vyjádřením onoho post-stavu, v němž je znejistěno vše a ti, kteří do hry vstupují, si nemohou být jisti naprosto ničím. Dva spřátelené manželské páry se setkávají v obýváku jedné z rodin a jsou slepě vrženi do nepoznatelného, tajemného post-světa nejasných hodnot, který se rozpadá pod jejich rukama...

Autorský scénický experiment inspirovaný filmem Petra Jacksona „Heavenly creatures“. Úvahy o lásce a jejím ohrožení, o těle a šílenství a o první „svobodné“ generací.

Divadelní instalace básní Oldřicha Wenzla, básníka klidného, spokojeného a bohatého.

Existenciální monolog pro tři herce je koláží, ve které se mísí poezie, ironický humor, spílání světu a nejintimnější pocity nejistoty a touhy se identifikovat. Výkřik jedince, který je sám sobě ikonou, ale přesto (nebo právě proto?) se mu svět odmítá podřídit. Proto potřebuje aplikace pro život, potřebuje umění. iPlay není hra. Je to 100 aplikací pro život...

Konceptuální inscenace zabývající se kontroverzní otázkou hormonální antikoncepce v mikrosvětě každodenní intimity i v závažné podobě aktuální ekologické hrozby...

Experimentální punkový muzikál. Hlavní postavou hry je stohlavá skupina matek, uzavřená v indiánské rezervaci pískovišť a dětských koutků, v sociálním ghettu stereotypů, kýčovité glorifikace i kradmého pohrdání. Jsou mezi nimi nejslavnější postavy matek z děl světové dramatiky, ale i Hedda Gabler, slečna Julie, maminka Jaroslava Seiferta nebo básnířka Sylvia Plathová, možná je tam i vaše matka, vaše tchýně i vy sama, na nějaký čas... Ale i v této osamělé indiánské rezervaci daleko od lidí planou guerillové ohníčky...

Autorská inscenace vycházející z mayského kalendáře, od jehož předpovědí se odvíjí fenomén roku 2012 a zároveň konkrétních myšlenkových postupů některých teorií soudobé fyziky. Co je vlastně čas, který ohraničuje naše životy? Existuje věčnost? Kolik verzí světa je možné myslet? A která verze je ta správná...?

Černá absurdně laděná komedie odehrávající se v kulisách vánočních svátků. Ve hře se děje především řada poruch, chyb, a to od těch mentálních, přes technické až po ty mezilidské. To vše ale zdaleka nevyvolává pocit deprese nad bezútěšností současného světa...

Svérázná sonda do zákulisí světa finančních trhů a velkých firem, nahlédnutí do krajiny, kde čísla lze snadno zaměnit za emoce a naopak.

Scénická báseň pracující s fragmenty citací, dokumentárních textů a řadou aluzí. Elita našeho národa (Tomáš G. Masaryk, Karel IV., František Palacký, Přemysl Otakar I., Jan Amos Komenský, Božena Němcová, Ema Destinnová a sv. Anežka Česká) se sejde v magickém abstraktním prostoru, aby společně strávila jeden den, ve kterém se zároveň zrcadlí celé minulé století...

Manželský pár se také vydává na svou Odysseiu, aby našel cestu domů. Po cestě naráží na svůdné Sirény, proplouvá mezi Skyllou a Charybdou, podléhá čarovné Kirké či Kalypsó, rozmlouvá s Teiresiem. Při chatování si vyslechne žárlivé scény Othella, bude tesknit po ztraceném domově či mládí ve stylu Čechova a potká mnoho Krappů, Hammů či Clovů neboť Internet a divadlo často jedním jsou. Jsou ve světě, který je jejich, i když je jen smyšlený...

Brilantní komedie předního německého dramatika současnosti. Majitel prosperující firmy Robert se jednoho dne rozhodne zmizet, opustit každodenní stereotyp, nebýt dál součástkou v bezchybně fungujícím soukolí ekonomických, rodinných a taky ekonomických vazeb - způsobí ale dokonalý chaos a navíc se pak objeví Robertův nevlastní bratr, k nerozeznání podobný...

Autorská inscenace jemně inspirovaná příběhem muže, který měl odvahu vydat se do neznáma a zase se vrátit na zem. Setkal se na oběžné dráze s Bohem? „Nu, pojechali!“...

Autorské neverbální představení servírované v bábovkové formě jako špatný vtip. Příběh jedné ženy z mnoha...

Rodinné představení na motivy známého příběhu o dobrodružné pouti Huckleberryho Finna po řece Mississippi, příběhu kluka, který UNIKÁ z prudérního maloměšťáckého světa, jenž žádá poslušné plnění toho, co se předpokládá. Novodobý Huck Finn ale křižuje Evropu s bláznivým starcem na palubě a nevynechá žádnou příležitost vrhnout se do dobrodružství, i kdyby ho to mělo stát krk...

Moderní parafráze slavné hry A. P. Čechova „Racek“. Z nepřehledné džungle velkoměsta odchází skupina herců hledat nový výraz a smysl divadla. Obsadí starou elektrárnu, ve které připravuje premiéru vlastní verze Odyssey jako cesty moderního člověka 20. stoletím. „Není to trošku směšné? Pokoušet se o alternativu v tomto světě mnoha možných alternativ? Jsem racek! Jsem Kraftwerk!“

Dramatická báseň, sólová symfonie těsně před smrtí. Přichází šťastná hodina – happy hour. Autorka zachycuje vlastní rozpadající se osobnost na cestě k sebevraždě...

Anarchie. Chaos. Patos. Losos. Kokos. S.O.S.! Bratři Marxové jsou zpět!

Film zkondenzovaný do divadelní hry. Trochu detektivka, trochu studie naší doby, toužící po stimulantech, adrenalinu a svobodě, jejíž definice se stále více a více ztrácí. Šest herců hrajících na idioty versus dva herci a jejich čtrnáct rolí lidí zvenku. V luxusní vile solidního příměstského satelitu je veselo...

Plnotučná one woman show.

Jevištní podoba legendárního českého trezorového filmu. Obraz dvou lidí, muže a ženy, kteří se každý jinak a po svém kácí, ohýbají a jinak deformují pod tíhou moci komunistického režimu.

Osmdestát let spolu - erotický thriller! Po osmdesáti letech opustí Pepek námořník a Oliv Olivová dvourozměrný prostor. Nahlédneme do obýváku této slavné dvojice - co se děje, když je nezabírají kamery? Jak vypadá osmdesát let společného soužití animovaných postaviček? Mají skutečně nějaký intimní život? Co znamená být jednou provždy namalován jako svalnatý námořník a neustále ohrožená kráska?

Nové autorské představení Jiřího Jelínka a jeho kamarádů, tentokrát už zase o hrdinech...jenomže ........když statečný je už snad jen ten Banderas. Sýkora je Banderas. Jelínek je ras.

Proměny 20. století v HaDivadle - hra pátá - 70. léta. Sonda do schizofrenní absurdity doby z prostředí známé psychiatrické léčebny. Volně inspirováno životním osudem Miroslava Macháčka.

Komediální thriller o domnělé mrtvole. Hloupý žert? Začíná hra plná lží, chytáků a slepých uliček...

Krvelačné monodrama v jednom dějství. Ve skleněné nádrži pluje jeden z nejobávanějších vodních predátorů. Nelítostný zabiják Žralok! Zdejší brněnský exemplář dostahující úctyhodných 173 cm a vážící 81 kilo se může pochlubit mohutnými čelistmi a vražedným pohledem. Každá návštěvní prohlídka je zpestřena mrazivou podívanou - drážděním žraloka živou návnadou, při níž bude kořist roztrhána na kusy...

Takřka němá tragikomedie o smutném a opilém kytaristovi ze známé brněnské skupiny.

Tragikomedie z prostředí showbyznysu.

Téměř úsměvná hra o věčných hrátkách o moc...

Proměny 20. století v HaDivadle - hra čtvrtá - 30. léta. Osm obrazů ze života "nejkrásnější ženy Evropy" Hedy Lamarr, první nahé filmové herečky.

Univerzální Hnědá Omáčka je třetím dílem divadelního seriálu politických satirických grotesek. Tématem třetího dílu je další osobnost současné české politiky - Jiří Paroubek. Hned na počátku příběhu, který zkoumá, popisuje a karikuje způsoby a metody vládnutí a veřejného vystupování J. P., se dostáváme na začátek volební bitvy. J. P. touží svou stranu inovovat...

Ve druhém díle pentalogie Luzká plocha navštívíme populárního důchodce Miloše Zemana v jeho chalupě na Vysočině, kde se připravuje podivuhodný tajný plán, plán, který si snad může vymyslet pouze paranoidní novinářský póvl popřípadě hnůj. Je to plán pokusu o návrat Miloše Zemana do politky - tedy vyložený nesmysl, který se mohl zrodit jen v hlavě idiota. Miloš Zeman byl přemlouván svými přáteli, aby napsal knihu Jak jsem se mýlil v politice, teď je přemlouván rovněž. Jak se zachová? Jak se bude dál vyvíjet cesta důchodce, jehož drogou je četba knih, láska k přírodě a lenost?

Slavná detektivka. Na malý ostrov u pobřeží Anglie je neznámým hostitelem pozváno deset lidí. Každý se svým osudem a se svým originálním životním příběhem. Vzájemně se neznají, vzájemně se poznávají, společně jsou obviněni z těžkých zločinů, a pak jsou postupně vražděni. Jeden po druhém...

Groteska na téma, jak vypadá skutečný svět politických stran, jejich ústředních výborů, podvýborů, sekretariátů, grémií, aparátů, kanceláří, audienčních sálů a kožených křesel.

Proměny 20. století v HaDivadle - hra třetí - 50. léta. Hitchcockovská balada z padesátých let, hluboké drama, které, aniž chce, demaskuje svou dobu.

Sestry v akci aneb odkud a kam jdeme, co tu vlastně chceme...

Proměny 20. století v HaDivadle - hra první - 80. léta. Kabaretní představení na motivy pověstí a fám z osmdesátých let dvacátého století.

Kontroverzní expresivní hra o křehké, přitom vášnivé a osudové ženě. Nasazuje si a sundává si své tváře, jak se jí hodí, jen aby co nejvíce rozehrála novou hru a roztančila svůj nový tanec lásky, vášně a smrti. Riskuje stále víc...

Groteskní romantická hra z první poloviny 19. století pojednává o osudech idealistického učitele, zapomenutého čerta a jeho satirické babičky, geniálního chlapce, dále pak o tragické intrice, která hatí osudovou lásku. Nezbytný happyend je však osobně přítomen.

Divadelní zpracování příběhu muže - zrůdy, skutečné postavy Anglie 2. poloviny 19. století, v takřka němé čisté metafoře jedinečného lidského údělu.

Precedentní příběh o nesmrtelné dlouhověkosti s téměř detektivní zápletkou, nečekanými odhaleními a tajemnou atmosférou.

Erotická groteska o jednom aktu. Bizarní námluvy osamělého mladíka doprovází tklivé tóny mandolín a houslí, ale bude to stačit na kamenné srdce profesionálky?

Tragický i žertovný kabaret poskládaný inspirovaný texty Bagrického, Bulgakova, Charmse, Chlebnikova, Vertinského, Zamjatina, Zoščenka a dalších.

Hra sestavená z novinových rozhovorů Renaty Kalenské, která se v divadelní podobě potkává se skupinou „světlo nosičů“ soudobých dějin.

Současná hra z prostředí starobince, kde spolu nekonečné hodiny tráví dva zapomenutí herci. S nadhledem i smutkem vzpomínají na minulost a snaží se co nejvíce zpřítomnit těch pár chvil, kdy byli opravdu šťastní.

Neobvyklý druh dramatu, zabývající se skupinou top manažerů, kteří se ocitnou v outplacementu, tedy v situaci, kdy si jako propuštění hledají nové zaměstnání.

Divoká manýristická reakce na všechno, co nabízí civilizace. Hubert Perna žije ve své kobce docela sám. Malým okýnkem sleduje nohy na ulici, zdravě se stravuje, touží po přátelství, po ženách a sexu, štěstí a spokojenosti, která jednou přijde, a připravuje svůj vynález...

Sága egosolistického sebezbožnění z pera prokletého titána českého nihilismu. Příběh spolužáků, kteří se na stejném místě setkávají v různých fázích svých životů, je básnickým dramatem i velkou zábavou.

Divadelní občasník - groteskní skeče a písničky o možném i nemožném. Jak k zasmání, tak i k poučení...

Poetická groteska o malé včelí královně Josefíně, která se spolu s kudlankou Coco vydává on the road! Cíl je jasný! Hmyzí producent Andy a Země zaslíbená!