PRAHA
aktuální festivalyHaDivadlo
Henrik Ibsen
Eyolf
Premiéra: 16.11.2017 | 2:10
Překlad: František Fröhlich. Dramaturgie: Matěj Nytra. Výprava: Antonín Šilar, Ivan Buraj. Hudební spolupráce: Pavel V. Boika. Režie: Ivan Buraj.
Poslední uvedení: duben 2022.
Poslední uvedení: duben 2022.
Matěj Nechvátal, Lucie Andělová, Agáta Kryštůfková, Jiří Miroslav Valůšek, Marie Ludvíková, Antonín Šitavanc / Martin Sova...
Jedno z posledních dramat norského dramatika jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Allmers se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách (nordfinder). Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Peněz má dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby, jenom rodina, jenom syn Eyolf, nic z venku. Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie, Eyolf umírá. Co říct? Mezery realismu. Může být deprese aktivizující? Není na čase vidět víc? Jak uvidět druhého? Jak být s druhým? Čas je třeba zpomalit...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení (19)
HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Dubský 30 %
5.3.2020 | 1213 hodnocení
+ souhlasím
Tento výklad Ibsena mě bohužel zcela minul. První část (zhruba 45 minut) se odehrává téměř mimo dohled diváků, kteří mohou dění sledovat jen jako projekci. Proč? Není divadlo nejzajímavější právě kontaktem diváků s herci? Pro mě osobně tedy ano. Druhá půlka už je sice klasičtější, ale ukazují se tam zřetelné limity dekonstrukčního přístupu k textu. Motivace a jednání postav jsou velmi těžko pochopitelné. Tvůrci v Eyolfovi kladou divákům spoustu zbytečných překážek, které je potřeba při vnímání díla překonat. (více v článku na blogu)
Pavel Širmer 60 %
11.4.2018 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
Do pozdního Ibsenova dramatu inscenátoři nezřídka promítají expresivní prvky, v HaDivadle se pokusili o psychologičtější a realističtější řešení. První část se takřka celá odehrála v malé kuchyni, do níž diváci viděli skrze prosklená okna, kamerami snímané dění bylo promítáno a diváci mohli pozorovat různorodé detaily. Až druhá část, situovaná před dům, měla tradičnější divadelní formu. Moderní výklad charakterů smysl dával, inscenace zaujala atmosférou, čemuž pomohli herci. Tempo však bylo občas přespříliš pomalé a některá místa vyzněla přepjatě či nevěrohodně. Přesto zajímavý pokus.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Mateo 50 %
7.6.2018 | 154 hodnocení
+ souhlasím
Použití videokamery a projekce bylo až přespříliš. Zcela mě to odcizilo od samotného představení.
VeruS.11 30 %
30.5.2018 | 90 hodnocení
+ souhlasím
Použití projekce tady absolutně zabíjí jakoukoliv možnost komunikace díla s diváky. Sledujeme-li divadelní herectví na plátně, začíná to až příliš evokovat herecké projevy z nekonečných seriálů. Zkrátka to působí přehnaně, ale emoce nikomu nevěříte. V druhé polovině se herecká akce omezí na minimum, často je i špatně slyšet, pro režiséra zjevně ale ani nebylo důležité, aby bylo rozumět, co si postavy říkají. Divák se ale nemá čeho chytit a brzy se začne nudit. Jako nejsilnější momenty vnímám konec první i druhé části, kdy konečně herci dostávají o něco větší prostor.
Marty 100 %
26.3.2018 | 28 hodnocení
+ souhlasím
I díky dramaturgickému úvodu komplexní zážitek! První část jako z Bergmanova filmu, druhá část mrazivě skutečná.
Idego 10 %
10.3.2018 | 45 hodnocení
+ souhlasím
První dějství se odehrává v krabici za jevištěm, ze které se dění přenáší živou kamerou na plátno. Proč? A proč kvůli tomu chodit do divadla? To jsem se na to mohl dívat přes internet! Ve druhém dějství zjistíme, jak mají v HaDivadle výkonnou reprosoustavu, protože přes neustálé zvukové efekty není herce ani slyšet. A hlavně ten proškrtaný text vůbec nedává smysl! A všechna efektní "vylepšení" z toho dělají jen ubohý, neúspěšný pokus o velké umění. Litoval jsem, že jsem o přestávce neodešel. HaDi po odchodu Mariana Amslera hodně trpí. Za poslední dvě sezóny jsem tu viděl jen podobný odpad.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
